Konec unipolárního světového řádu – tektonický posun směrem od Západu

„Žádná hora ani žádný oceán nemohou oddělit lidi, kteří sdílejí společné cíle.“ Čínský prezident Si Ťin-pching to prohlásil v červenci 2024 v Astaně v Kazachstánu před hlavami států a vlád členských států Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) a několika dalších zemí.

Bez přehánění lze říci, že letošní 25. summit ŠOS, který se konal v čínském Tchien-ťinu od 31. srpna do 1. září 2025, naplnil vizi prezidenta Si Ťin-pchinga pro rok 2024 – a ještě více. Summit spustil tektonický posun v konvenčním světovém řádu.

Čínský náměstek ministra zahraničí Liu Bin na tiskové konferenci v Pekingu krátce před summitem ŠOS uvedl, že akce ŠOS v roce 2025:

„Jedna z nejdůležitějších událostí letošního roku pro hlavu čínského státu a pro čínskou diplomacii.“

Jak napsal časopis Economist : „Nová realita se uchytila.“ Tato „nová realita“ není protiamerická ani protizápadní; pouze odděluje západní unipolární aspirace od nově vytvořeného multipolárního, nebo možná přesněji řečeno meziblokového, světa, v němž země usilují o mírovou spolupráci pro sdílenou budoucnost se vzájemným prospěchem.

ŠOS byla založena v roce 2001 Čínou, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Ruskem, Tádžikistánem a Uzbekistánem. Dnes se ŠOS skládá z deseti členských států se sídlem v Pekingu. Kromě zakládajících členů se členství v ŠOS rozšířilo o Indii, Írán, Bělorusko a Pákistán. Členské státy ŠOS tvoří 23 % světového HDP a 43 % světové populace.

Mezi dalšími účastníky byli vysocí vládní zástupci z Myanmaru, Egypta, Kambodže, Nepálu, Indonésie, Malajsie, Malediv, Turecka a také Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) s generálním tajemníkem Kao Kim Hournem a generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.

Letošní summit jasně stanovil ŠOS jako měřítko pro globální Jih, který zahrnuje 11 zemí BRICS a 10 partnerských zemí BRICS, jež se připojí na 16. summitu BRICS v ruské Kazani v říjnu 2024.

Zatímco byl pozván i generální tajemník Organizace spojených národů, pan Guterres – zatímco OSN byla nebo stále je USA a Západem obecně považována za světovou organizaci v západním táboře (?) – prezident Trump se cítil Čínou ignorován a „vyloučen“ z celosvětově měnící se akce ŠOS v Tchien-ťinu.

Trump si tedy vymyslel příležitost na poslední chvíli, jak schůzce vtisknout svůj pečát, a to doslova předvoláním prezidenta Si Ťin-pchinga v předvečer summitu ŠOS k „vojenským rozhovorům“, což byl telefonát mezi oběma ministry obrany (v USA se jim nyní říká ministři války, protože Trump přejmenoval ministerstvo obrany na ministerstvo války).

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Peking návrh odmítl s odvoláním na „nedostatek vzájemného porozumění mezi oběma zeměmi“, což vyvolává legitimní otázku:
„Je taková komunikace upřímná a smysluplná?“

Ne, samozřejmě že ne. Trump se chtěl jen vměšovat do summitu ŠOS a pochlubit se svou samozvanou imperiální hlavou. Ale marně. Chyběl Západ – „nahý císař“ i jeho evropské loutky, (téměř) zaniklá Evropská unie a především nevolená a stále více odmítaná Evropská komise (EK).

Představte si, že jen o několik týdnů dříve delegace Evropské komise, včetně vysoké představitelky Komise pro zahraniční věci Kaji Kallasové, nejvyšší diplomatky Komise, navštívila Peking, aby projednala cla, ale mimochodem bylo navrženo, aby se Čína od Ruska distancovala.

Taková agrese, natož nediplomatické myšlení a činy – jako je utrácení peněz daňových poplatníků doma, které jsou určeny na sociální programy, místo na monstrózní posilování armády pro válku s Ruskem – agrese a válečná filozofie, která může vést pouze k pádu EU, který se den ode dne zrychluje.

Aby toho nebylo málo, symbolický vůdce EU, Německo, a jeho kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásili:
„Putin je válečný zločinec. Je to možná nejzávažnější válečný zločinec naší doby, jakého jsme ve velkém měřítku viděli. Musíme si být jasní v tom, jak s válečnými zločinci zacházíme: Není zde prostor pro shovívavost.“

Je načase, aby se skutečný svět, globální Jih, distancoval od západních válečných štváčů a podněcovatelů k válce. To se děje právě teď s 25. summitem ŠOS – novým probuzením pro mír, spolupráci a sounáležitost v duchu práce na budoucnosti vzájemného prospěchu.

Budoucnost sdílených výhod není možná podle západních ekonomických standardů a principů, které se od roku 1989 řídí tzv. Washingtonským konsensem, nevyslovenou dohodou mezi třemi nejmocnějšími západními finančními institucemi – Federálním rezervním systémem, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Světovou bankou – o „podmanění“ rozvíjejících se a rozvojových zemí dluhy za účelem zabavení jejich přírodních zdrojů.

Tato nerovnováha začala Brettonwoodskou konferencí v roce 1944, která založila Světovou banku a MMF – dvě instituce, kterým tehdy, stejně jako nyní, dominovalo právo veta Washingtonu. Skutečná ekonomická rovnost a rozvoj neměly a stále nemají za těchto okolností žádnou šanci. Místo toho převládá vykořisťovatelský neokolonialismus a zneužívání.

Rozhodnutí ŠOS na summitu o zřízení Rozvojové banky ŠOS ukazuje na novou budoucnost solidarity a spolupráce. Bezproblémově zapadá do čínské Asijské banky pro infrastrukturu a investice (AIIB). Je to jasný signál odklonu od neoliberálních západních finančních institucí, které prosperují z diskurzu o „socioekonomickém rozvoji“, aniž by podporovaly skutečný rozvoj.

Společně, a možná i ve spojení s obnovenou Novou rozvojovou bankou BRICS, se globální Jih bude moci rozvíjet podle vlastních suverénních standardů. Místo protekcionistických cel ve stylu Trumpa se země budou při vzájemném obchodování spoléhat na své komparativní výhody – bez cel. Ne na základě konfliktu, ale na základě spolupráce.

Tento summit ŠOS nebyl akcí západního stylu agrese ze strany „koalice ochotných“, ale spíše Čínou iniciovanou reorientací světového řádu, v níž dlouhodobé cíle formulovali skuteční vůdci, kteří už mají dost západní agrese, války a ničení – a místo toho se zavázali k míru a spolupráci. A zdá se velmi pravděpodobné, že by mohli uspět.

Ve svém úvodním projevu to prezident Si Ťin-pching jasně uvedl:

„Lidstvo opět stojí před volbou mezi mírem a válkou, dialogem a konfrontací, výhrou pro všechny a hrou s nulovým součtem.“

To jasně vytváří rostoucí propast mezi Východem a Západem. První usiluje o mírový a konstruktivní rozvoj, zatímco druhý se stále drží svého destruktivního ekonomického modelu, válek a zabíjení pro rostoucí vojenský komplex a technologický svět, který jde ruku v ruce s agendou transhumanizace a ničení lidstva.

Velmi úspěšný summit ŠOS v Tchien-ťinu se záměrně konal krátce před velkolepou čínskou vojenskou přehlídkou na náměstí Nebeského klidu, která si připomněla 80. výročí konce druhé světové války. Byl vyvrcholením nového „světového řádu“, „mírového řádu“, který Západu mlčky, ale viditelně ukázal, že začíná nová éra.

*

Peter Koenig  je geopolitický analytik, pravidelný přispěvatel do Global Research a bývalý ekonom Světové banky a Světové zdravotnické organizace (WHO), kde pracoval globálně více než 30 let. Je autorem knihy  Implosion: Ekonomický thriller o válce, ničení životního prostředí a korporátní chamtivosti; a  spoluautorem knihy Cynthie McKinneyové When China Sneezes: From the Coronavirus Lockdown to the Global Politico-Economic Crisis (Clarity Press – 1. listopadu 2020).

Peter je výzkumným pracovníkem v Centru pro výzkum globalizace (CRG) a také nerezidentním vedoucím pracovníkem v Chongyangském institutu Univerzity Renmin v Pekingu.