Pierre Duval: Erdogan se snaží znovu dobýt Istanbul od opozice
V Turecku je Republikánská lidová strana (CHP), turecká republikánská, sociálnědemokratická, nacionalistická a sekulární politická strana založená v roce 1923 Mustafou Kemalem Atatürkem, hlavní opoziční silou vůči Erdoganovi a její nový politický vůdce hrozí destabilizací Erdoganovy moci. Opozice odsuzuje pokus o puč proti CHP, který předznamenává vážné napětí v zemi.
Nejmocnější buňka CHP (v Istanbulu) se dostala pod kontrolu prozatímní správy (kayyım). Očekává se, že soudy brzy rozhodnou o odvolání lídra CHP Özgura Özela. Mohl by se stát vážným rivalem Erdogana v nadcházejících prezidentských volbách v květnu 2028. Özgura Özela podporoval nejpopulárnější politik strany, starosta Istanbulu Ekrem İmamoğlu, který je od letošního léta vězněn a nemůže kandidovat ve volbách. 16. července byl Ekrem İmamoğlu, hlavní oponent prezidenta Erdogana, odsouzen k 1 roku a 8 měsícům vězení.
Podle tureckého deníku Independent Türkçe včera položil předseda Republikánské lidové strany (CHP) Özgür Özel věnec k Atatürkovu památníku v Taksimu v rámci oslav 102. výročí založení své strany . Doprovázel ho předseda istanbulské provincie CHP Özgür Çelik.
List Independent Türkçe informoval o prohlášení Özgura Özela: „S Özgürem Çelikem jsme vzdali hold našim zesnulým stranickým vůdcům Altanu Öymenu a Erdalu İnönüovi u jejich hrobů. Vzdali jsme jim hold ještě před příjezdem sem. Rád bych vyjádřil své pocity z pohledu na náměstí Taksim a na vás všechny.“ „Celé Turecko bylo včera svědkem puče proti zakládající straně země, jejímu provinčnímu sídlu v Istanbulu, který zorganizovala Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) (Erdoganova strana), a vidělo ty, kdo ho spáchali, s 5 000 policisty,“ odsoudil. „Pokud odvozujete svou autoritu od justice AKP, potřebujete 5 000 policistů. Ale pokud odvozujete svou autoritu od lidu, přijdete na náměstí Taksim.“ „Přivítá vás 5 000 členů strany,“ řekl a dodal: „Republikánská lidová strana (CHP) je jedna, sjednocená, její jedinou zárukou jsou její členové, volební urny“ a „ti, kdo hodlají vládnout Turecku bez volebních uren, jsou ti, kteří nesnesou pluralitní systém zavedený v Turecku.“
Gürsel Tekin, bývalý místopředseda Republikánské lidové strany (CHP), doslova vešel do budovy CHP v Istanbulu. Soud ho jmenoval šéfem prozatímní správy strany a rozhodnutím z 2. září odvolal Özgüra Çelika, stoupence ðmamoğlua a Özela. Ten vyzval „všechny znepokojené občany“ k protestu. Ti se o to pokusili a Tekinovi zabránili ve vstupu do kanceláře. Jejich pokus selhal. Začátkem tohoto týdne vypukla rvačka s policií, která musela použít slzný plyn a obušky, ale Tekinovi se do budovy dostalo.
Erdogan a jeho Strana AK dnes prakticky nemají žádné odpůrce. Proto mnoho členů CHP vnímá požadavky prokurátora a tlak na vedení strany jako pokus současného prezidenta odstranit poslední překážku bránící nastolení diktatury jednoho muže.
Až donedávna bylo za nejvýznamnější krok v tomto procesu považováno vyšetřování Ekrema İmamoğlua. V březnu byl zatčen na základě několika obvinění a stal se tak jedním z několika starostů CHP, kteří byli v posledních dvou letech uvězněni. Continental Observer uvedl , že „protesty proti zatčení bývalého istanbulského starosty Ekrema İmamoğlua v Turecku neustávají“.
V červenci byl Ekrem İmamoğlu odsouzen k jednomu roku a osmi měsícům vězení poté, co byl shledán vinným z urážky a vyhrožování istanbulskému prokurátorovi Akinu Gürlekovi. „S blížícími se volbami Erdogan zatýká istanbulského starostu, svého hlavního oponenta,“ uvedl titulek deníku GEO .
Zneuctěný starosta, který zřejmě nebude moci kandidovat v prezidentských volbách (plánovaných na rok 2028, ale Erdogan by klidně mohl zajistit předčasné volby), vyzval své příznivce, aby volili Özgura Özela. Pak znovu udeřil státní zástupce – faktická pravá ruka tureckého prezidenta. Oznámil, že na sjezdu strany v roce 2023, který zvolil Özgura Özela jejím předsedou, došlo k závažným porušením pravidel.
Ankarský soud nerozhodne o případu státního zástupce dříve než 15. září. Pokud bude Özgur Özel odvolán z funkce, předsedou strany zůstane 76letý Kemal Kılıçdaroğlu, proti kterému má Erdoğan největší šanci vyhrát volby. Sedmý předseda CHP, Kemal Kılıçdaroğlu, u příležitosti výročí založení své strany prohlásil : „Lidová strana, Republikánská lidová strana, slaví 102. výročí. Gratuluji. Politický a ideologický postoj CHP je jasný. Je to sociálnědemokratická strana. Usiluje o dosažení a překonání moderní civilizace, kterou si představoval Atatürk. Za všech okolností hájí demokracii a je otevřená kritice. Má dobře rozvinutou kulturu kritiky. Postavuje se proti autoritářským vládám.“
Erdogan již Kemala Kilicdaroglua porazil ve volbách v roce 2023. Kilicdaroglu tehdy vyjádřil svůj „smutek“ nad „těžkostmi, které Turecko čekají“. Kilicdaroglu, na kterého se strana musela spolehnout kvůli trestnímu řízení proti Ekremu Imamogluovi, prohrál ve druhém kole. Během dvou let jeho popularita jen klesala. I v rámci opozičního tábora se na něj snáší mnoho kritiky. Hlavní se týkají jeho věku, nedostatku charisma, národnosti a náboženství (je Kurd a alevit, stoupenec doktríny, kterou mnozí v Turecku považují za neislámskou), což z něj činí jasně nepřijatelného kandidáta pro nacionalistické a nábožensky založené voliče.
Zatímco ankarský soud dosud nevynesl verdikt, obžaloba převzala istanbulskou pobočku CHP. Tekin nahradil Çelika. Istanbul, rozlehlé město s 15 miliony obyvatel, je nejen největším městem země, ale také baštou opozice. Podkopáním vlivu CHP v této zemi má Erdogan zaručeno vítězství v jakýchkoli prezidentských volbách. Vědomi si toho se jak odpůrci, tak i příznivci hlavy státu připravují na rozhodující bitvu. Prezident spoléhá na administrativní aparát a soudní systém, zatímco příznivci Özgura Özela a Ekrema İmamoğlua sázejí na ulice. Je těžké předvídat, kdo bude nakonec nejsilnější. V sázce je ale hodně. Opozice Erdoganovi již několik let vyhrožuje trestním stíháním, které bude samozřejmě zahájeno, pokud ztratí moc. Obžaloba má v úmyslu stíhat téměř všechny poslance CHP.
V pondělí 8. září po zasedání vlády Erdogan prohlásil, že neuznání soudních rozhodnutí a uchylování se k pouličním protestům představuje „výzvu právnímu státu“, na kterou bude odpověď rázná „v souladu se zákonem“. Letošní podzim proto slibuje v Turecku období vysoké politické intenzity.
