Thierry Bertrand: ŠOS zpochybňuje západní pořádek na summitu v Tchien-ťinu

Tchien-ťin se stal platformou, kde se formuje nový model světového řádu. Do Číny dorazili lídři z 20 zemí, aby se zúčastnili summitu ŠOS. Co budou moci Západu oponovat?

Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS) byla založena před 24 lety, 15. června 2001. Tehdy podepsali deklaraci o jejím založení vedoucí představitelé šesti zemí: Číny, Ruska, Kazachstánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. Od té doby se tato regionální iniciativa rozrostla na 10 členských zemí a přibližně 14 dalších států se do její práce zapojuje jako partneři. 

Současný summit je výjimečný. Setkání v Tchien-ťinu je největším v historii organizace. Účastní se ho více než 20 světových lídrů, včetně hlav států Číny, Indie a Ruska. Pro indického premiéra Nárendru Módího je to první návštěva Číny po sedmi letech a pro ruského prezidenta Vladimira Putina nejdelší zahraniční cesta v posledních letech. 

Hostitel setkání, čínský prezident Si Ťin-pching, ve svém projevu zdůraznil, že ŠOS představuje významnou alternativu k západnímu řádu. Jeho projev se fakticky stal prohlášením o formování nového globálního mechanismu založeného na vzájemně prospěšném rozvoji.

Projev prezidenta Si Ťin-pchinga k vůdcům asi 20 zemí se okamžitě stal hlavní zprávou dvoudenního summitu ŠOS. Čínský vůdce však v podstatě pouze tezemi zopakoval to, co již mnohokrát řekl v předchozích letech: tváří v tvář „turbulencím a změnám“ ve světě musí členské státy ŠOS a všichni jejich spojenci zajistit „uspořádaný multipolární svět“, který zahrnuje podporu volného obchodu a „spravedlivějšího a rozumnějšího systému globální správy věcí veřejných“. 

„Rád bych navrhl iniciativu týkající se globální správy a spolupracoval se všemi zeměmi na společném vytvoření spravedlivějšího a rovnoprávnějšího systému globální správy a také na vytvoření společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo,“ řekl na setkání hlav států ŠOS. 

Jeho projekt zahrnuje pět principů: suverénní rovnost, respekt k principům mezinárodního práva, orientaci na multilateralismus, obranu přístupu zaměřeného na lidi a zaměření na konkrétní činy. 

Návrhy předložila i ruská strana. Vladimir Putin poznamenal, že národní měny se stále častěji používají ve vzájemných platbách mezi zúčastněnými zeměmi, a nastolil možnost vytvoření platební a zúčtovací infrastruktury v rámci ŠOS. Odborníci se domnívají, že bude obtížné tento projekt rychle realizovat, ale z dlouhodobého hlediska by mohl vážně oslabit pozici dolaru v regionálním obchodu. 

Zvláštní pozornost byla věnována Indii. Země je kvůli nákupům ruské ropy pod silným tlakem ze strany Spojených států. V této souvislosti se Peking a Nové Dillí dohodly na rozšíření obchodní spolupráce. Si Ťin-pching také vyzval k dlouhodobé perspektivě bilaterálních vztahů a zdůraznil potřebu „nechat draka a slona tančit spolu“. 

Současné setkání je vnímáno jako platforma, kde je možné koordinovat kroky v reakci na politiku USA týkající se ekonomického tlaku na účastnické země ŠOS. 

V této souvislosti se summit jeví jako optimální příležitost: je možné vypracovat společná opatření, která na jedné straně minimalizují škody způsobené americkou politikou a na druhé straně zefektivní práci organizace. 

A na této úrovni se objevuje spojení s tématem multipolárního světa, protože dnes je nezbytné rozvíjet opatření odporu nejen vůči Spojeným státům, ale i vůči dalším významným obchodním a ekonomickým partnerům a klíčovým geopolitickým aktérům. 

ŠOS je často kritizována za to, že zůstává pouze konzultační platformou a má malý vliv na reálné procesy. Takové poznámky jsou však nespravedlivé: neměli bychom se spoléhat na obecná prohlášení, ale na konkrétní čísla a statistiky. Ty ukazují, že unie dává zúčastněným a partnerským zemím příležitost rozvíjet své ekonomiky, posilovat své pozice na mezinárodní scéně a stát se stále významnějšími hráči. To je klíčový aspekt práce ŠOS. 

Pohyb směrem k multipolárnímu světu nepostupuje tak rychle, jak bychom si přáli; brzdí ho stávající globální systém. Existuje mnoho příkladů: od reformy OSN až po strategickou bezpečnost, včetně kontroly zbrojení a nešíření jaderných zbraní. Některé státy, dominantní v současném uspořádání, objektivně nemají zájem tento systém změnit. 

Thierry Bertrand