Islamizace: Křesťany ve vídeňských školách již nyní výrazně převyšuje počet islámských žáků

Rostoucí šikana a násilí páchané muslimskými studenty, a dokonce i tlak na ně , aby konvertovali k islámu, se opakovaně dostaly na titulní stránky novin, zejména v Německu. Nová čísla Rakouského integračního fondu nyní osvětlují dávno převrácený poměr většiny ve vídeňských povinných školách: Více než 41 procent studentů se zde hlásí k islámu, zatímco křesťané nyní tvoří pouze 34,5 procenta. Islamizace postupuje. A s ní i vzdělávací katastrofa…

Krátce před začátkem školního roku způsobují rozruch nová čísla Rakouského integračního fondu (ÖIF): Podle nedávného informačního listu ÖIF se islám stal největší náboženskou skupinou ve vídeňských povinných školách. Co to znamená pro budoucnost hlavního města?

41 procent vyznává islám

Fakta jsou jasná: Z přibližně 112 600 studentů veřejných základních, středních, speciálních a polytechnických škol ve Vídni se v akademickém roce 2024/25 k islámu hlásilo úctyhodných 41,2 procenta – uvádí oe24.at s odvoláním na Rakouský institut mezinárodních organizací (ÖIF). Podle ÖIF tak muslimští studenti tvoří největší skupinu – dokonce před křesťany, kteří tvoří pouze 34,5 procenta.

Podle ÖIF je křesťanská komunita rozdělená: 17,5 procenta jsou římští katolíci, 14,5 procenta pravoslavní a pouze 1,7 procenta protestanti. Téměř čtvrtina studentů (23 procent) se podle ÖIF vůbec nehlásí k žádnému náboženství. Buddhismus a judaismus hrají pouze okrajovou roli, a to 0,2 procenta, respektive 0,1 procenta.

Dramatické rozdíly mezi typy škol

Podle ÖIF je vývoj obzvláště dramatický na středních školách: Na základních a polytechnických školách tvoří muslimští studenti téměř polovinu studentského sboru, a to přibližně 49 procent, jak ukazují aktuální průzkumy ÖIF. Podíl křesťanů se tam zmenšuje na 31 až 33 procent.

Podle ÖIF je situace poněkud vyrovnanější na základních školách: Zde je podíl islámských žáků 37,7 procenta, zatímco křesťanů je 32,1 procenta a 26,2 procenta se nehlásí k žádnému náboženství.

Syřané vedou ve statistikách migrantů

Informační list ÖIF také poskytuje podrobný vhled do původu studentů: Podle ÖIF se třetina z přibližně 518 400 mladých lidí s migračním původem narodila v zahraničí. Mezi nimi vedou na seznamu Syřané s 28 503 mladými lidmi, následovaní Ukrajinci (24 995), Němci (21 655), Rumuni (13 644) a Maďaři (9 924) (všechny údaje: ÖIF/oe24.at).

Je pozoruhodné, že podle ÖIF se podíl studentů, jejichž běžným jazykem není němčina, poprvé po dlouhé době nezvýšil. Důvod: stále více těchto studentů je ze statistik vyřazováno, protože nenavštěvují střední školu, uvedla ÖIF agenturám APA a oe24.at.

Vídeň jako centrum rozvoje

Podle ÖIF je situace obzvláště drastická ve Vídni: 49 procent všech studentů zde hovoří jiným než německým jazykem. V okresech Favoriten, Ottakring a Simmering je toto číslo dokonce vyšší než dvě třetiny. Podle Integračního fondu jsou nejčastěji uváděnými mluvenými jazyky bosenština/chorvatština/srbština (21 procent), turečtina (18 procent) a arabština (9 procent) (Zdroj: ÖIF/oe24.at).

Lidé, kteří předčasně ukončili studium, varují experty

Čísla o míře předčasného ukončení školní docházky jsou alarmující: Podle údajů ÖIF devět procent mladých lidí, jejichž mateřským jazykem není němčina, kteří ve školním roce 2020/21 již dovršili 14 let, o dva roky později ještě úspěšně nedokončilo povinnou školní docházku. U německy mluvících mladých lidí je tato míra podle ÖIF pouze tři procenta.

Ostrá kritika ze strany FPÖ a ÖVP

Mluvčí FPÖ pro vzdělávání Hermann Brückl v tiskové zprávě označuje tento případ za „katastrofální obžalobu neúspěšné vzdělávací a integrační politiky“ (podle oe24.at). Varuje před „krádeží ve vzdělávání“ německy mluvících dětí.

Podle serveru oe24.at je Harald Zierfuß z vídeňské ÖVP (Rakouské lidové strany) znepokojen: „Náš vzdělávací systém je na pokraji krachu.“ Požaduje povinné testy jazykových znalostí pro všechny tříleté děti a celodenní mateřskou školu pro děti, které potřebují podporu v němčině.