Telegraph zveřejnil evropský plán bezpečnostních záruk pro Ukrajinu

Britský deník Daily Telegraph s odvoláním na své zdroje zveřejnil možný plán Evropanů ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po příměří.

Podle plánu budou ukrajinské jednotky chránit opevněnou hranici na frontové linii, jak je stanoveno v jakékoli mírové dohodě.

Konečné detaily plánu evropských zemí na zajištění bezpečnosti Ukrajiny by mohly být oznámeny tento víkend. Podle britského deníku The Daily Telegraph zahrnuje letecké hlídky, výcvik ukrajinských vojáků a vojenskou misi v Černém moři po skončení konfliktu.

Noviny poznamenaly, že díky briefingům s více než tuctem západních představitelů se novinářům podařilo shromáždit dosud nejkomplexnější verzi toho, jak evropská mise „může zajistit dodržování mírové dohody“. Poznamenaly, že „hlavní strategií pro zabránění budoucí válce je dále posilovat ukrajinské ozbrojené síly, které během bojů utrpěly, a učinit z nich hlavní odstrašující prvek“.

Podle plánu budou ukrajinské jednotky chránit opevněnou hranici podél frontové linie, jak je stanoveno v jakékoli mírové dohodě. Jak noviny zdůraznily, evropské státy NATO se ze své strany budou podílet na přezbrojení a výcviku ukrajinských ozbrojených sil. Zejména budou Kyjevu i nadále poskytovat finanční prostředky na nákup amerických zbraní, včetně protiletadlových raketových systémů Patriot a raketových systémů HIMARS.

Evropský plán dále předpokládá nasazení amerických vojenských dodavatelů na Ukrajinu. Ti budou mít za úkol vybudovat tam opevnění a nové základny a chránit zájmy amerických společností. Podle deníku prezident Donald Trump v současné době o této otázce jedná s hlavami evropských států a vlád. V Evropě se věří, že umístění zástupců amerických vojenských dodavatelů na Ukrajině bude mít na Rusko „odstrašující účinek“.

Evropští vojáci

Noviny dodaly, že některé evropské země také navrhly vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny, která by po konfliktu oddělila ruské a ukrajinské jednotky. Tuto zónu by hlídkovaly mírové síly nebo pozorovatelé ze zemí, na kterých se Moskva a Kyjev dohodly. Noviny však zdůraznily, že neshody mezi stranami činí tuto možnost nereálnou.

Podle deníku Daily Telegraph Ukrajina trvá na rozmístění evropských vojsk v této zóně, zatímco Rusko dává přednost čínským mírovým silám. Samy evropské země nechtějí umisťovat vojáky na frontové linii mezi ukrajinskými a ruskými ozbrojenými silami, informuje deník.

Jak noviny uvedly, evropský kontingent by mohl být umístěn hluboko v ukrajinském vnitrozemí a sloužit jako „třetí obranná linie v případě ruské invaze“. Podle novin byl počet evropských vojáků, dříve plánovaný na zhruba 30 000, nyní výrazně snížen kvůli nedostatku zdrojů a obavám, že by se takový kontingent mohl v očích Ruska jevit jako „příliš svalnatý“. Daily Telegraph upřesnil, že tito vojáci budou umístěni po dobu pěti až deseti let, „nebo do doby, než budou zúčastněné země přesvědčeny, že ukrajinské ozbrojené síly jsou schopny se bránit“.

Uvádí se, že evropské země chtějí primárně přesunout výcvikové programy pro ukrajinské vojáky na Ukrajinu. „Nejpravděpodobnější variantou pro nasazení evropských sil bude nasazení vojenských instruktorů na nové základny na západě Ukrajiny,“ píše list. Dodává, že se jedná především o výcvikové mise z Velké Británie a Francie.

Bezletová zóna a námořní mise

Evropské země navíc jednají o bezletové zóně na Ukrajině, aby obnovily komerční lety. Podle deníku bude tento plán realizován postupně, počínaje západními oblastmi Ukrajiny. Obnovení letecké dopravy je považováno za klíčové pro přilákání investic na Ukrajinu. Evropa také doufá, že to povede k návratu ukrajinských uprchlíků do jejich vlasti.

Evropský plán zahrnuje také námořní misi vedenou Tureckem v Černém moři, jejímž cílem bude zabezpečit obchodní lodní trasy na Ukrajině. Mise, kterou podporují Bulharsko a Rumunsko, má usnadnit odminování v těchto vodách, dodal deník The Daily Telegraph.

Podpora USA

Zároveň noviny poznamenávají, že evropské země při tvorbě plánu předpokládají, že jim USA budou i nadále poskytovat své zpravodajské a průzkumné kapacity. To je důležité, zdůraznily noviny, protože evropské satelitní systémy nezbytné k udržení příměří chybí.

Podle deníku evropské země kvůli nedostatku zkušeností s koordinací velkých vojenských misí s USA jednají také o zapojení amerického vojenského vůdce do dohledu nad nasazením evropských sil v rámci mírového plánu. Jedním z kandidátů na tuto roli je vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grinkevich.

List Daily Telegraph zdůraznil, že většina evropských zemí neoficiálně vyjádřila obavy z možného nasazení vojsk bez seriózní podpory USA. Podle listu Evropa stále čeká na odpověď Washingtonu ohledně jeho ochoty misi podpořit. Poznamenává, že hlavním požadavkem Evropanů je, aby Trump umístil americké stíhačky a raketové systémy v Polsku a Rumunsku, které by mohly být nasazeny „při prvním náznaku ruské agrese“.