Mojmír Babáček: Ukrajinská válka a hodnoty Evropské unie
Evropská unie, ve snaze získat nová území na východě Evropy poprvé opustila své hodnoty, když nečinně přihlížela tomu, jak se západní Ukrajina pokouší zlikvidovat ruskou národnostní menšinu, která ovšem tvořila většinu na východní a jižní Ukrajině. V roce 2019 odhlasoval ukrajinský parlament zákon „O zajištění fungování ukrajinštiny jako státního jazyka“, který ukládal znalost ukrajinštiny každému občanovi země. Plynně ovládat ukrajinštinu museli úřední osoby jako jsou poslanci, diplomaté, soudci, učitelé nebo lékaři státních zdravotnických zařízení. Povinně musela být ukrajinština používána v armádě, na policii a u soudů, stejně jako na školách všech stupňů. Všechny veřejné vyhlášky, značky, vývěsky či nápisy musely být v ukrajinštině, stejně jako v médiích zveřejňované texty. Ukrajinský státní komisař pro státní jazyk Taras Kremin oznámil 2. prosince 2020, že od 16. ledna 2021 bude jediným jazykem, který lze používat v obchodech a ve službách na území Ukrajiny, ukrajinština. Prodavači, pošťáci apod. budou moci mluvit cizím jazykem pouze na žádost zákazníka. . Ve školách bylo možné vyučovat v ruštině jenom do 4. třídy základních škol.
Podruhé opustila EU své hodnoty, když se prezident Zelenskyj pokusil zachránit své zkorumpované přátele před potrestáním tím, že podepsal zákon, kterým zbavil nezávislosti ukrajinské protikorupční úřady. EU sice Zelenského přinutila, aby protikorupčním orgánům nezávislost vrátil, ale vyhýbala se tomu, aby za jeho obranu korupce podpořila jeho odvolání z prezidentské funkce. Když ředitelé ukrajinských protikorupčních orgánů, kterým byla obnovena nezávislost na státní moci, uspořádali tiskovou konferenci, na které si stěžovali, že existují snahy nahradit je ve vedení úřadu lidmi loajálnějšími ukrajinské vládě, v EU je nikdo nepodpořil a o jejich tiskové konferenci se v EU prakticky nepsalo. Minulý víkend byli oba ředitelé pozváni do Bruselu a zatím se neví, co jim tam evropská komisařka pro rozšíření EU Marta Kosová doporučovala. Nejspíš, aby Zelenského neohrožovali v jeho prezidentské funkci, ale pokračovali v řízení proti jeho zkorumpovaným přátelům.
Ve stejné době byl zveřejněn průzkum ukrajinského veřejného mínění, provedený britským Gallupovým ústavem, podle kterého 69% ukrajinského obyvatelstva netrvalo na úplném vítězství Ukrajiny ve válce proti Rusku a dávalo přednost rychlému ukončení války mírovými rozhovory . Podle ukrajinské generální prokuratury bylo v prvních sedmi měsících roku 2025 registrováno na Ukrajině 110 511 dezercí od ukrajinské armády, oproti 67 840 dezercím v roce 2024, 17 658 dezercím v roce 2023 a 6988 dezercím v roce 2022 . EU potřebovala Zelenského jako vůdce, který vede Ukrajinu do války za získání celého území Ukrajiny, a bude ochoten dobýt i území, obývaná rusky mluvícím obyvatelstvem, která se vzbouřila proti tomu, aby k EU byla připojena. Dne 28.8.20225 ukrajinská vláda rozhodla, že masová shromáždění v ukrajinských oblastech musí být povolována místními vojenskými správami a v Kyjevě generálním štábem ukrajinské armády. Na Ukrajině tak byl nastolován vojenský režim, který měl zabránit tomu, aby lidé demonstrovali proti pokračování ve válce.
Nejzávažnější ústupkem EU od demokracie kvůli válce o nová území na východě Evropy ale bylo evropské rozhodnutí zřeknout se boje za obranu nejzákladnějších lidských práv proti nástupu nových technik ovládání činnosti lidských mozků a lidského chování prostřednictvím neuro technologií a umělé inteligence.
Dne 13. března 2024 přijal Evropský parlament legislativní usnesení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci. Na straně 29 se v něm píše: „Manipulační techniky využívající umělou inteligenci mohou být použity k přesvědčování osob, aby se zapojily do nežádoucího chování, nebo k jejich oklamání tím, že je podněcují k rozhodnutím způsobem, který narušuje a oslabuje jejich autonomii, rozhodování a svobodnou volbu. Uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání určitých systémů umělé inteligence s cílem nebo s účinkem podstatného narušení lidského chování, přičemž je pravděpodobné, že dojde k významným škodám, zejména k dostatečně závažným nepříznivým dopadům na fyzické a psychické zdraví nebo finanční zájmy, je obzvláště nebezpečné a mělo by být proto zakázáno. Tento záměr měl být rozpracován v dalších zákonech.
26.ledna 2024 vydal americký prezident Joe Biden prohlášení, ve kterém oznámil dočasné pozastavení rozhodnutí o vývozu zkapalněného zemního plynu. Toto rozhodnutí, kterým bylo v USA zakázáno přijímat nové objednávky na dodávky amerického zkapalněného zemního plynu do zahraničí, znamenalo, že do konce desetiletí by mohl být růst ekonomiky EU zastaven v důsledku nedostatku zemního plynu . Tak byly zastaveny i další snahy EU o zákaz používání technologií ovládání lidské mysli technickými prostředky. EU se válkou na Ukrajině zbavila dodávek ruského zemního plynu a stala se tak ekonomicky závislou na jeho dodávkách od USA. Navíc bez americké pomoci nebyla EU schopná válku na Ukrajině o nová území na východě Evropy vyhrát. Z těchto dvou důvodů tedy EU ustoupila americkému tlaku.
V červnu letošního roku bylo na zasedání ministrů průmyslu EU v Lucemburku odložen vstup v platnost těch částí evropského zákona o umělé inteligenci, „které dosud nevstoupily v platnost“. Jednalo se však právě o ty části zákona, které měly omezit rizika pro lidská práva a demokracii spojená s používáním těchto technologií.
V srpnu 2024 zveřejnilo OSN studii nazvanou „Dopad, příležitosti a výzvy neuro technologií s ohledem na prosazování a ochranu všech lidských práv„, ve které psalo: „Neuro technologie zpochybňují základy systému lidských práv a mohou být využívány způsobem, který může narušit demokracii a právní stát … Neuro technologie mohou být využívány k ovlivňování a manipulaci jednotlivců. Pomocí neuro modulačních zařízení lze fyzické a mentální procesy vnitřní sféry člověka měnit způsobem podobným „vymývání mozků“.
Donald Trump po nástupu do funkce prezidenta USA v lednu 2025 zastavil americké financování OSN, čímž OSN připravil o 2,7 miliard dolarů ročně a OSN muselo propustit 20% svých zaměstnanců. V roce 2025 OSN úsilí o zákaz ovládání činnosti lidských mozků výrazně omezilo. V textech zaměřených na toto téma lze najít jen takovéto zmínky: „Rychlý vývoj technologií umělé inteligence nevyhnutelně vede k jejímu uplatnění v oblasti lidských práv. Je naší povinností zajistit, aby její implementace byla založena na lidských právech a byla prostá dvojích standardů… Skutečnou výzvou je zajistit, aby byla umělá inteligence využívána způsobem, který skutečně posiluje práci v oblasti lidských práv, namísto toho, aby ji komplikoval nebo oslaboval„.
Z omezení této aktivity je patrná snaha OSN získat zpět americké dotace na její fungování. Čína ani Rusko své dotace pro OSN nezastavily. Neměly tedy zřejmě námitky proti jeho úsilí o obranu základních lidských práv. Nezastavila je ani EU, ale také je nezvýšila, aby tuto snahu OSN podpořila proti vůli USA. To nasvědčuje tomu, že USA moderní neuro technologie a umělou inteligenci chtějí použít k ovládnutí světa a EU je v tom, kvůli svým velmocenským a ekonomickým zájmům, podporuje.
Už v roce 1994 zveřejnil Ústav strategických studií při americké Vysoké škole vojenské studii „Revoluce ve vojenských záležitostech a konflikt, který nedosahuje úrovně války“, ve které předložil scénář budoucího amerického ovládnutí světa pomocí technologií ovládání mozků. Psal v ní: „Po celém světě byli pomocí všeobecné integrované databáze vyhledáni ti, kteří by mohli podporovat povstání. Byli zařazeni do kategorií ‚možný‘ nebo ‚aktivní‘ a pro každého byla individuálně vytvořena a soustředěna na něj sofistikovaná počítačová simulace osobnosti„. USA také nadále odmítají přiznat, že takzvaný Havanský syndrom, který omezuje duševní schopnosti amerických státních zaměstnanců, je vyvoláván pulsovanými mikrovlnami. I to svědčí o tom, že se existenci této neuro technologie snaží utajit, aby jí mohly použít proti lidem, kteří nebudou tušit, že existuje.
Petici Evropskému parlamentu, žádající ho o zákaz dálkového ovládání lidského nervového systému, je možné podepsat zde .
Mojmír Babáček
