Válka na Ukrajině: Co vlastně chce krymské obyvatelstvo?
„V roce 2014 se Krymský poloostrov v referendu odtrhl od Ukrajiny a připojil se k Rusku. Po desetiletích trvajícím boji za nezávislost byli obyvatelé Krymu schopni prosadit svou vůli patřit k Rusku.“ ( 135 volebních pozorovatelů z 23 zemí potvrdilo správné hlasování a sčítání hlasů. Od té doby je Rusko NATO označeno za agresivního okupanta a ukrajinská armáda se od roku 2022 pokoušela Krym dobýt silou.) Přijímáme článek, který nám laskavě zaslal Thomas Mayer, autor knihy „Hledání pravdy ve válce na Ukrajině“.
Více než 95% souhlas v referendu na Krymu, 16. března 2014 (tagespiegel.de)
EU směřuje k válečné ekonomice. Rusko je nepřítel. Občané by měli platit. V demokracii by to mělo být jejich rozhodnutí. Aby toho dosáhli, musí být pravdivě informováni. Proto se Thomas Mayer pustil do „Hledání pravdy ve válce na Ukrajině“. Jedna kapitola jeho knihy se zabývá Krymem. To, co z ní vyplyne, by mohlo šokovat – nebo alespoň ohromit. Tato kapitola z audioknihy, namluvená Ennem Schmidtem, je k dispozici online zdarma.
Občanská válka na východě Ukrajiny začala odtržením Krymu od Ukrajiny v březnu 2014 a v únoru 2022 přerostla v ukrajinskou válku. Cíl kyjevské vlády dobýt Krym a Donbas a znovu je začlenit do Ukrajiny neumožnil mír a nadále mu stojí v cestě. Tvrdí se, že Putin by neměl být za svou agresi odměňován územními zisky.
Ale co vlastně lidé na Krymu chtějí? Touto ústřední otázkou se zabývá audiokniha „Hledání pravdy ve válce na Ukrajině“, která popisuje historii Krymu.
V lednu 1991 se na Krymu, za sovětské éry, konalo referendum, v němž 93 procent voličů podpořilo nezávislost Krymu na Ukrajině a jeho účast jako „Autonomní republiky Krym“ v novém svazku plánovaném sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem. To demonstruje jasné odmítnutí Ukrajiny krymským obyvatelstvem a jasnou prosbu o spojení s Ruskem.
Kyjev však výsledek ignoroval a upřel Krymu právo na sebeurčení. 1. prosince 1991 se na celé Ukrajině konalo referendum, v němž 92,3 procenta Ukrajinců hlasovalo pro nezávislost Ukrajiny na Sovětském svazu. Tím se Ukrajina stala nezávislým státem. Sovětský svaz se rozpadl. Zákon o referendu však stanovil, že Krym, který měl status autonomní oblasti v rámci Ukrajiny, může rozhodnout o své budoucnosti nezávisle na zbytku Ukrajiny: zda se má Krym připojit k unii s Ruskem jako nezávislá republika, nebo zda zůstane součástí Ukrajiny. Toto zákonné právo však bylo Krymu upřeno a Krym byl tak anektován Ukrajinou.
V květnu 1992 krymský parlament znovu vyhlásil nezávislý Krym na Ukrajině a vyhlásil nové referendum o nezávislosti. Toto referendum však bylo pod tlakem Kyjeva a kvůli rozsáhlým ústupkům Kyjeva Krymu pozastaveno. V roce 1994 však většinová strana v krymském parlamentu, „Ruský blok“, pod vedením krymského prezidenta Jurije Meškova, tuto myšlenku oživila. 27. dubna 1994 se 78,4 procenta Krymců opět vyslovilo pro nezávislost Krymu na Ukrajině. Kyjev prohlásil hlasování za nezákonné, zbavil Krymce jejich zvláštních práv, zrušil krymskou ústavu a za použití speciálních vojenských jednotek odvolal krymského prezidenta z funkce. Dalo by se to nazvat vojenským převratem.
Tato nesporná fakta ukazují, jak se během Gorbačovova pokusu o obnovu Sovětského svazu a během jeho rozpadu obyvatelé Krymu rozhodně zasazovali o nezávislost na Ukrajině a setrvání ve spojení s Ruskem. Krym byl ostatně součástí Ukrajiny teprve od roku 1954. Tehdejší prezident SSSR Nikita Chruščov jej svévolně daroval Ukrajinské sovětské republice. Předtím, od roku 1774, patřil Rusku.
Tvrzení, že referendum na Krymu v březnu 2014, v němž 97,5 procenta voličů hlasovalo pro připojení Krymu k Rusku, bylo „fiktivním referendem“, jak nám bylo řečeno, je vzhledem k historii neopodstatněné. 135 volebních pozorovatelů z 23 zemí potvrdilo správné hlasování a sčítání hlasů. Následné průzkumy veřejného mínění provedené západními instituty na Krymu výsledek hlasování potvrdily.
A co by se stalo, kdyby Ukrajina znovu dobyla Krym? Šéf ukrajinské vojenské rozvědky v rozhovoru zdůraznil, že Krymčané nejsou jen neloajální, ale lidé se změněnou psychikou, pro které by jediným spravedlivým trestem pro některé z nich mohlo být fyzické zničení. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady také ve svém dvanáctibodovém plánu na deokupaci Krymu oznámil trest pro „kolaboranty“. Pokud Ukrajina Krym znovu získá, čeká krymské obyvatelstvo zbavení volebního práva, vyhoštění nebo fyzické zničení. Pro krymské obyvatelstvo by to byla katastrofa. Západní média se však chovají, jako by to krymské obyvatelstvo osvobodilo od ruské nátlakové vlády. Pravda je překrucována o 180 stupňů.
Thomas Mayer se ve své knize zabývá i mezinárodním právem. To výslovně legitimizuje takové odtržení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Rusku. Totéž platí pro regiony Donbasu. Zbraně a peníze pro Ukrajinu umožňují válku proti sebeurčení národů. Pokud Krym zůstane ruský, není to laskavost Putinovi, ale spíše uznání vůle místního obyvatelstva.
od Enna Schmidta
