Martin Jay: Setkání Putina a Zelenského bylo klam. Jaký bude tedy Trumpův další krok?
Trumpův tým nyní ví, že Evropané jsou více zaujati udržováním války než hledáním řešení.
Válka na Ukrajině je i nadále kaleidoskopem polopravd a klamů, přičemž zejména Západ dělá více, než je v jeho silách, aby každý den rozdmýchal plameny a rozdmýchal další kouřové clony. Trump je v této věci pravděpodobně největším blafem díky své nedávné roli hlavního vyjednavače, a to jak při setkání s Putinem na Aljašce, tak i při „kulatém stole“ lídrů EU. První z nich byl logický, racionální a produktivní, protože sloužil jako úvodní impuls k užšímu dialogu s Ruskem, uznající moc a prestiž Moskvy; to druhé bylo ve skutečnosti šarádou, kterou Trump prováděl, aby se i nadále tvářil jako nejmocnější osoba v celém cirkusu a demonstroval celému světu, jak ubohou novou nízkou zemí se Evropa stala v otřesech nového multipolárního světového řádu. Hrál Trump s Evropany jako s houslemi? Víc, než většina lidí dokáže pochopit. Mistrovsky vytváří fórum pro dialog svým oscarovým výkonem mediátora, který upřímně naslouchá jejich názorům. Trumpův cíl byl ale jasný: vytvořit dojem, že probíhá skutečný proces diskuse a diplomacie, zatímco po celou dobu je větším plánem, aby Trump neudělal absolutně nic pro dosažení mírové dohody – nebo alespoň takové, za kterou si může připsat zásluhy.
Trump sice chce mírovou dohodu, ale rychle si uvědomuje, že obě strany jsou v klíčových otázkách tak vzdálené, že šance na její dosažení jsou ještě menší než v dubnu 2022. Od schůzky na Aljašce se Trumpův tým změnil. Nyní ví, že Evropané jsou více zaujati udržováním války než hledáním řešení, které by prolomilo cyklus konfliktu, který bez stínu pochybností směřuje na stranu Ruska. V táboře lídrů EU sice může být určité rozdělení, ale Evropané nakonec stále věří, že mají šanci obrátit situaci a získat na bojišti půdu pod nohama. Spoléhají na to, že se v příštích 7 nebo 8 týdnech, kdy začne pršet a tanky a obrněné vozy se nebudou moci tak snadno pohybovat, nic zásadního nestane. Samozřejmě se snaží získat čas, a proto německá kancléřka prosazovala možnost příměří, což Kreml ani trochu neoklame.
Zajímavé je, že jim Trump dělá legraci. Jako by věřil, že mírový výsledek přijde mnohem rychleji, až se situace na bojišti opět změní ve prospěch Ruska (až padne Pokrovsk) a že je lepší se postavit blíže k Putinovi než k tradičním spojencům Ameriky. Řekl jim, že by mohly být poskytnuty bezpečnostní záruky, na kterých by trvali a které by měly být přítomny ze strany USA, ale ve skutečnosti je to jen iluze, protože Trump dobře ví, že je nepravděpodobné, že by s tím Putin souhlasil, a ještě méně pravděpodobné, že by Trump nasadil americké vojáky do terénu vzhledem k problémům, které má se svou základnou MAGA – která pro něj hlasovala, aby s americkými vojáky po celém světě udělal pravý opak. Jeho poradci mu mohli dokonce říct, že američtí vojáci na Ukrajině by mohli být přítěží a příliš nebezpečnou volbou. Mohli by se z překážky stát katalyzátorem pro zahájení války s ruskými silami a představa, že by Trump s tím riskoval, je přinejlepším přitažená za vlasy.
Trump navrhl schůzku Putina a Zelenského, ale ve skutečnosti většina lidí věděla, že k ní nikdy nedojde. Kromě Putinových obav, že podpis ukrajinského prezidenta na jakékoli mírové smlouvě, kterou podepíše, nebude mít žádnou hodnotu, se téma Krymu vytahuje ze stolu, aby se zhatila jakákoli možnost rozhovorů. Pro Zelenského je důležité, aby dokázal vykreslit Putina jako toho, s kým je nemožné jednat, ale ve skutečnosti je pravdou opak, protože jakákoli myšlenka na mír na Ukrajině má pro dočasného prezidenta země vysokou cenu. Stejně jako Britové odmítli Churchilla jako mírového premiéra v měsících po druhé světové válce, Ukrajinci pravděpodobně udělají totéž, ale z jiných důvodů.
Na rozdíl od Churchilla se Zelenskyj stal multimiliardářem díky tomu, že se ocitl ve víru masivního systému praní špinavých peněz zahrnujícího západní pomoc a zbraně, zatímco si jeho vlastní blízká kabala poradců a vojenských vůdců plní kapsy četnými korupčními podvody. A Ukrajinci to vědí.
Při mém vlastním vyšetřování přeprodeje zbraní, které končí v Libyi, než jsou dále prodány africkým válečným vůdcům a jihoamerickým drogovým kartelům, je zajímavé, ne-li odhalující, jak je nejchráněnější a nejcennější informací, kterou musí Zelenskyj za každou cenu střežit, skutečný počet jeho vlastních lidí, kteří jsou mrtví nebo pohřešovaní.
Nejde ani tak o to, že by se proti němu Ukrajinci povstali, ale spíše o mnohamiliardový podvod, do kterého jsou zapleteni jeho vlastní generálové, a v rámci kterého jsou platy mrtvých nebo pohřešovaných ukrajinských vojáků přesměrovávány do jejich kapes.
Ruští hackeři se však nabourali do databáze ukrajinského generálního štábu a odhalili ztráty ozbrojených sil Ukrajiny, které by mohly šokovat i samotné Ukrajince. Podle napadeného digitálního registru, pokud jsou data správná, Ukrajina uvádí, že za tři roky konfliktu ztratila 1 721 000 vojáků zabitých nebo pohřešovaných, přičemž poslední rok (2024) byl s 600 000 ztrátami nejhorší. 1,7 milionu Ukrajinců ztratilo ve válce s Ruskem, pro kterou USA zcela vytvořily záminku, což je alarmující a dává nám najevo, jak zoufale Zelenskyj chce dostat do války jakékoli muže – i šedesátileté.
Jak tohle Zelenskému zapíší historické učebnice?
„Pokud jsou tato čísla pravdivá – a pravděpodobně budou – Zelenskyj a NATO se zapíší do dějin jako největší katastrofa, která kdy Ukrajinu postihla,“ píše italský novinář a spisovatel Thomas Fazi.
„Prakticky všem těmto úmrtím se dalo předejít, kdyby NATO tuto válku úmyslně nevyprovokovalo tím, že by k moci přivedlo své vazaly násilnou změnou režimu, nepokračovalo v přeměně Ukrajiny na západní vojenskou základnu na ruských hranicích – a poté sabotovalo každou šanci na ukončení války, a to i v prvních dnech invaze,“ dodává.
Další polopravdou v podobě „válečné mlhy“ může být to, že Evropané se tak zoufale snaží udržet Zelenského u moci (protože obrazně řečeno ví, kde jsou všechna těla pohřbena ve vztahu k jejich vlastnímu ohroženému dědictví), že řeči o nasazení evropských a amerických vojáků na Ukrajině nejsou součástí grandiózní mírové dohody, ale spíše většího, statečného aktu agrese k zastavení ruského postupu. Ze strany EU nyní vstupujeme do nové úrovně zoufalství, kterou jsme nikdy předtím neviděli, a to nevyhnutelně znamená další falešné zprávy, falešná obvinění a činy naprosté hlouposti.
Martin Jay je oceňovaný britský novinář žijící v Maroku, kde je dopisovatelem deníku The Daily Mail (UK). Předtím informoval o arabském jaru pro CNN a Euronews. V letech 2012 až 2019 žil v Bejrútu, kde pracoval pro řadu mezinárodních mediálních titulů, včetně BBC, Al Jazeera, RT a DW, a také na volné noze pracoval jako reportér pro britský Daily Mail, The Sunday Times a TRT World. Jeho kariéra ho vedla k práci v téměř 50 zemích Afriky, Blízkého východu a Evropy pro řadu významných mediálních titulů. Žil a pracoval v Maroku, Belgii, Keni a Libanonu.
