Zelenský definitivně zešílel a pohrozil Maďarsku zničením ropovodu Družba …
Zelenský definitivně zešílel a pohrozil Maďarsku zničením ropovodu Družba, pokud Budapešť nepřestane blokovat vstup Ukrajiny do EU! Maďarská diplomacie označila výhrůžku za akt mezinárodního vyděračství a ministr zahraničí prohlásil, že Zelenský vydírá Orbánovu vládu na pokyn Bruselu a Evropské lidové strany vrchní euronacistky Leyenové!
O tom, že Ukrajina není legitimním státem, ale podnikem organizovaného zločinu, kterému šéfuje již více než rok po skončení mandátu nelegitimní gauner a komediant Volodymyr Zelenský, není u nás na alternativě pochyb. Ovšem až dosud se Zelenský snažil chovat a tvářit se, že je demokrat, i když zkorumpovaný až na půdu, ale minimálně snaha tam byla. Jenže spolu s tím, jak se začíná na frontě rýsovat konec Zelenského junty, začíná se i Zelenský projevovat ve své skutečné barvě. A to, co předvedl na tiskovce, z toho opravdu až doslova mrazí.
Zelenský totiž prohlásil, že pokud Maďarsko chce, aby ropovod “Družba” nepřestal existovat a nebyl zničen ukrajinskými útoky, drony a raketami, tak musí Maďarsko změnit svůj postoj ke členství Ukrajiny v EU. Jinými slovy, Zelenský jako mafián a vyděrač přímo na tiskovce poslal do Budapešti výhrůžku. Maďarsko totiž blokuje vstup Ukrajiny do EU kvůli pošlapávání práv a svobod maďarské menšiny na Ukrajině, kvůli zavedení jazykových zákonů na Ukrajině zakazujících jiné jazyky než ukrajinštinu, a především odvlékání ukrajinských Maďarů proti jejich vůli na frontu na Donbasu.
Budapešť výrok Zelenského ostře odsoudila
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na skandální Zelenského výhrůžku reagoval slovy, že jde o hrubé a nestydaté vyhrožování Maďarsku, které ve skutečnosti je koordinováno s Bruselem, s Evropskou lidovou stranou Ursuly von der Leyen a s maďarskou opoziční progresivistickou stranou Tisza s cílem zlikvidovat maďarskou ekonomiku a energetiku.
A tím pádem navodit v Maďarsku nespokojenost občanů, protesty a zkrátka barevnou revoluci. A toho se má dosáhnout násilným odpojením Maďarska od ruské ropy. Tohle je prostě akt na pokraji vyhlášení války Maďarsku, ale nejen ze strany Zelenského, ale především Eurosojuzu. Ten totiž odmítl po víkendovém útoky na Družbu ze strany ukrajinské armády uplatnit proti Kyjevu jakékoliv sankce, přestože Budapešť a Bratislava to důrazně požadovaly.
Euronacisté v Bruselu se tak postavili na stranu grázla a gaunera v Kyjevě proto, že celý Brusel je přeplněný grázly a gaunery. Znovu je třeba zopakovat, že všechno to směřuje k bodu zlomu, kdy země se budou muset rozhodnout. Buď se podřídí plně Bruselu a euronacistické klice, anebo prostě vystoupí z EU usnesením o tom, že setrvání v organizaci ohrožuje národní bezpečnost, a že země již nebude pořádat žádné Evropské volby ve své zemi.
To povede k vyloučení země z EU administrativní cestou pro tzv. nesplnění podmínek pokračování členství, tedy bez nutnosti pořádat referendum o vystoupení. Tuhle možnost politici mají, ale bojí se jí použít, protože by znamenala izolaci v Evropě, minimálně v případě, že by šlo jen o jednu zemi. Pokud by jich bylo více, měnilo by to situaci.
Sovětský ropovod jako poslední spojnice s Ruskem
Ropovod Družba, vybudovaný ještě v éře Sovětského svazu, je jednou z nejdelších a nejdůležitějších ropných tras na světě. Jeho jižní větev zásobuje ropou Maďarsko, Slovensko a také část České republiky. Tyto státy, které nemají přímý přístup k moři a jejichž infrastruktura je historicky nastavena na dodávky z východu, jsou na fungování Družby do značné míry závislé. Každý výpadek či narušení toku ropy má okamžité hospodářské i politické důsledky.
Hrozba ukrajinského komedianta v roli diktátora proto zasáhla samotné jádro energetické bezpečnosti regionu. Pro Maďarsko i Slovensko, které se již dlouhodobě potýkají s vysokými cenami energií a s nutností diverzifikovat své zdroje, je stabilní fungování ropovodu klíčovým předpokladem hospodářské stability. Výrok, který přímo naznačuje možnost ohrožení této infrastruktury, je proto vnímán jako překročení červené linie.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó reagoval nekompromisně: „Výhrůžka ohrožením ropovodu, na němž závisí energetická bezpečnost nejen Maďarska, ale i dalších středoevropských zemí, je hrubá, nestydatá a naprosto nepřijatelná. Není možné, aby představitel země, která usiluje o členství v Evropské unii, otevřeně hrozil svým sousedům energetickým vydíráním.“
Szijjártó zároveň zdůraznil, že Maďarsko nemění svou pozici vůči přístupovým jednáním Ukrajiny do EU pod tlakem ani vydíráním. Podle jeho slov je přístupový proces otázkou dlouhodobých reforem, stability právního prostředí na Ukrajině a respektu k menšinovým právům, nikoliv výsledkem politických hrozeb. Výrok Zelenského je podle maďarské diplomacie přímým útokem na suverenitu a energetickou bezpečnost sousední země.
Zelenský společně s Eurokomisí de facto chtějí podříznout krk slovenské a maďarské ekonomice
Na Slovensku, které je podobně jako Maďarsko zásobováno z Družby, vyvolala Zelenského poznámka rovněž značné znepokojení. Bratislava si je vědoma, že bez stabilních dodávek ropy není schopna udržet provoz svých rafinérií, zejména Slovnaftu v Bratislavě, který představuje klíčový pilíř slovenské ekonomiky a zároveň exportní základnu pro pohonné hmoty do okolních států. Jakékoli narušení ropovodu by mělo okamžitý dopad na zaměstnanost, státní rozpočet i fungování dopravy.
Rafinérie Slovnaft je technologicky přizpůsobena především na zpracování těžké ruské ropy typu Urals, která proudí právě ropovodem Družba. Přechod na jiné druhy ropy vyžaduje složité technologické úpravy a značné investice. To znamená, že Slovensko má jen velmi omezené možnosti okamžité náhrady těchto dodávek. Přerušení toku ropy by proto mohlo vést k zastavení výroby, nedostatku pohonných hmot a prudkému nárůstu cen.
Podobná situace platí i v Maďarsku, kde klíčovou roli hraje koncern MOL. Ten provozuje rafinérie a čerpací stanice nejen v Maďarsku, ale i na Slovensku a v Chorvatsku, a je tedy jedním z největších hráčů v regionálním energetickém sektoru. Stabilní dodávky přes Družbu jsou pro MOL zásadní nejen z hlediska maďarské energetické bezpečnosti, ale i z hlediska regionální hospodářské rovnováhy.
V případě přerušení dodávek by musel MOL hledat alternativní zdroje, což by znamenalo vyšší náklady a v konečném důsledku i zdražení pohonných hmot pro obyvatele. Maďarská vláda se proto dlouhodobě staví proti návrhům, které by ohrožovaly tok ropy přes Družbu, a zdůrazňuje, že energetická bezpečnost není oblast, kde lze dělat politické experimenty.
Ruská ropa nadála proudí do EU, protože je nenahraditelná
Energetická bezpečnost je v dnešní době jedním z nejdůležitějších témat evropské politiky. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině a přerušení velké části přímých energetických dodávek z Ruska se střední Evropa ocitla ve velmi složité situaci. Maďarsko i Slovensko sice pracují na postupné diverzifikaci zdrojů, avšak tento proces je nákladný a časově náročný. Ropovod Družba je proto i nadále klíčovým prvkem energetického mixu.
V tomto kontextu je Zelenského výrok vnímán nejen jako diplomatický přešlap, ale i jako potenciální ohrožení regionální stability. Místo aby Kyjev hledal podporu u svých sousedů prostřednictvím dialogu a partnerství, uchýlil se Zelenský k tónu, který více než připomíná vydírání. To může mít dalekosáhlé důsledky pro vztahy mezi Ukrajinou a středoevropskými zeměmi.
Celá událost má i širší evropský rozměr. Evropská unie od roku 2022 přijala řadu šílených a Evropu poškozujících sankčních balíků, jejichž cílem bylo omezit dovoz ruské ropy a plynu. Ve skutečnosti sankce vedly ke kolapsu evropských ekonomik. Oficiální linie Bruselu zdůrazňuje snahu o snížení závislosti na ruských zdrojích. Realita je však složitější: navzdory sankcím zůstává ropovod Družba v provozu, a to právě kvůli výjimkám uděleným pro Maďarsko a Slovensko. Tyto státy by totiž bez ropy z Družby nebyly schopny zajistit svou spotřebu.
Paradoxně se navíc ukazuje, že část ruské ropy, která proudí do střední Evropy, nachází cestu zpět na trhy EU v podobě rafinovaných produktů. Slovnaft i MOL exportují pohonné hmoty do okolních států, čímž se ruská ropa transformuje do podoby, která již nepodléhá stejným omezením. Tento mechanismus fakticky znamená, že evropské státy nadále využívají ruskou ropu, byť nepřímo.
V takové situaci působí Zelenského výrok ještě problematičtěji, protože si de facto znepřátelí i další země v EU, i když třeba ne až tak viditelně jako v případě Maďarska a Slovenska. Ukrajina fakticky ohrožuje dodávky, které Evropská unie sama považuje za nezbytné a pro které udělila výjimky. Pokud by došlo k narušení ropovodu, nebylo by zasaženo jen Maďarsko a Slovensko, ale i širší evropský trh s palivy. To by mělo negativní dopady na ceny pohonných hmot, inflaci i konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
Otevřené vydírání ukazuje na prohlubující se euronacifikaci v Evropě, na které má banderovská subkultura lví podíl
Otázka přístupových rozhovorů Ukrajiny do EU je citlivá nejen v Bruselu, ale zejména v zemích, které s Ukrajinou sousedí. Maďarsko dlouhodobě upozorňuje na problémy v oblasti menšinových práv, především práv maďarské menšiny na Zakarpatské Ukrajině. Tyto otázky jsou pro Budapešť zásadní a nelze je jednoduše obejít.
Hrozby týkající se energetické infrastruktury proto nelze vnímat jinak než jako snahu obejít diplomacii a vynutit si členství Ukrajiny v EU vydíráním. Jako mafiáni! Slovensko se sice staví k otázce přístupových rozhovorů vstřícněji, avšak i zde existují pochybnosti o rychlosti, s jakou se proces odehrává. Výrok Zelenského může navíc posílit hlasy těch, kteří tvrdí, že Ukrajina zatím není připravena na to, aby byla plnohodnotným členem evropského společenství.
Celá událost otevírá širší otázku nulové diplomatické kultury a zcela již zfašizovaných standardů chování. V mezinárodních vztazích platí, že hrozby a nátlak mají jen omezený účinek a obvykle se obracejí proti tomu, kdo je používá. Maďarsko a Slovensko nejsou pouze sousedními státy Ukrajiny, ale také partnery v rámci EU a NATO. Ohrožování jejich bezpečnosti a energetické stability je v přímém rozporu s principem dobrých sousedských vztahů, na kterých stojí celá ta slavná evropská integrace. Je to důkaz, že banderovská subkultura urychluje procesy tzv. euronacismu v Evropě.
Zelenského výrok proto posílil argumenty těch, kteří tvrdí, že ukrajinská diplomacie stále neosvojila principy evropské politické kultury. V době, kdy se Ukrajina snaží prezentovat jako součást západního společenství, působí takový přístup kontraproduktivně. Pokud Kyjev skutečně usiluje o členství v EU, měl by klást důraz na budování důvěry, nikoliv na konfrontaci.
Orbán je nepřítelem Bruselu č. 1 a jeho vztahy s Putinem z něho dělají terč
Veřejné mínění v Maďarsku i na Slovensku je dlouhodobě rozdělené, pokud jde o postoj k Ukrajině a válce na jejím území. Zatímco část společnosti je ochotna Ukrajinu podporovat, tedy především obyvatelé Budapešti a Bratislavy, kde se koncentrují liberálové, druhá část zdůrazňuje vlastní národní zájmy a odmítá další náklady a rizika. Zelenského výrok se tak okamžitě stal předmětem politických diskusí a může posílit skeptické hlasy, které požadují ostřejší politiku vůči mafiánskému Kyjevu. Orbán je v podstatě terčem pro Brusel. Zatím jen obrazně.
V Maďarsku, kde jeho vláda dlouhodobě zdůrazňuje suverenitu a energetickou nezávislost, se Zelenského slova stala dalším důkazem, že Budapešť by měla hájit své vlastní zájmy, a to i proti tlaku Bruselu. Na Slovensku, kde nedávné volby ukázaly rostoucí vliv stran kritických vůči ukrajinské politice, může tato událost posílit volání po tvrdších akcích proti Ukrajině, která byla od roku 2022 vnímána jako oběť, ale nově se transformuje do role doslova nepřítele energetické bezpečnosti Slovenska.
Robert Fico se již terčem Bruselu stal doslova, když na něho byl spáchán atentát. Kam až nakonec zajde nacifikace Evropy?
Událost kolem hrozby Zelenského vůči Maďarsku v souvislosti s ropovodem Družba jasně ukazuje, že existují hranice, které nelze v diplomatické komunikaci překračovat. Energetická infrastruktura, na níž závisí miliony obyvatel, nesmí být předmětem politického vydírání. Výrok, který by mohl být interpretován jako připravenost ohrozit životní zájmy sousedů, je proto vnímán jako naprosto nepřátelský a jako projev prohlubujícího se euronacismu v Evropě.
Zelenský tohle ale nemá ze své hlavy. Plní instrukce bruselských euronacistů a pokyny MI-6 z Londýna. A poškození Slovenska a jeho energetiky je v podstatě mířeno proti Ficovi, který je po Orbánovi druhým terčem Bruselu, ale v tomto případě terčem skutečným, jak jsme viděli vloni při atentátu na Fica. Ta střelba byla důsledkem fašizace nejen euroliberální slovenské ulice, ale především celé Evropské unie.
Maďarsko i Slovensko mají plné právo bránit své energetické a národní zájmy. Ať už jde o otázku menšinových práv, bezpečnosti nebo ekonomické stability, tyto státy nemohou akceptovat, aby jejich životní zájmy byly zpochybňovány hrozbami takových grázlů jako je Zelenský.
Pokud Ukrajina skutečně míří do Evropské unie, měla by prokázat schopnost respektovat sousedy a vést dialog založený na partnerském přístupu, ale od toho je Kyjev vzdálen na celé světelné roky. Výroky, jaké zazněly od Zelenského, pouze potvrzují, že Ukrajina do EU v žádném případě nepatří! A je pouze otázkou, jak dlouho bude trvat politikům, než pochopí, že útěk z EU je jediným řešením všech současných existenčních problémů všech zemí v Evropě. A to je realita!
