Pierre Duval: Evropa se snaží narušit jednání mezi Ruskem a Spojenými státy
Setkání ruských a amerických lídrů na Aljašce vyvolalo mezi vrcholnými politiky z EU, Francie a Německa téměř šílené rozrušení, kteří se snaží ovlivnit Trumpa před summitem 15. srpna a zachránit si tvář. Ve středu, dva dny před plánovanou schůzkou Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, se evropské hlavy států a vlád z iniciativy německého kancléře Friedricha Merze setkají prostřednictvím videokonference s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Trumpem.
Evropané před summitem Trump-Putin běží jako bezhlavé kachny. „Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí pozval prezidenta Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šéfa NATO Marka Rutteho a několik evropských lídrů na virtuální schůzky ve středu před summitem USA-Rusko, protože Evropa a Kyjev se obávají, že by bez nich mohlo být dosaženo dohody,“ informuje Los Angeles Times. „Ani Zelenskyj, ani evropští lídři nebyli pozváni na páteční summit Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce,“ připomíná americký deník. „Kdo není u stolu, je na jídelním lístku,“ řekla americká politička Ann Richardsová. V této souvislosti Continental Observer poznamenává, že Evropané nejsou ani v kuchyni, což pro lídry EU představuje diplomatický, politický a strategický kolaps.
„Podle mluvčí vlády v Berlíně se [virtuálních] rozhovorů zúčastní i šéfové evropských vlád a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Diskuse se mimo jiné zaměří na možnosti vyvíjení tlaku na Rusko. Budou projednávány i přípravy na možná mírová jednání a související územní nároky,“ informuje Deutschlandfunk . „Zelenskij vyloučil postoupení území Moskvě,“ zdůrazňuje německý sdělovací prostředek. „Před setkáním Trumpa a Putina chtějí evropští spojenci Ukrajiny větší zapojení ,“ poznamenává ZDF , což vysvětluje nadšení mezi úředníky v hlavních městech významných evropských zemí.
Podle serveru Politico se „Trump před jednáním s Putinem připojí k evropským lídrům na mimořádné návštěvě.“ „Virtuální summit se zaměří na možnosti tlaku na Rusko, otázky týkající se ukrajinských území okupovaných Ruskem, bezpečnostní záruky pro Kyjev a sled možných mírových rozhovorů,“ řekl anglicky psanému politickému serveru mluvčí německé vlády.
Evropané se potí strachy , že Trump a Putin dosáhnou dohody o Ukrajině dříve, než budou vyjednávat příměří. „Merz a další evropští lídři požadují, aby Putin nejprve souhlasil s příměřím, než se uskuteční jakékoli mírové rozhovory nebo územní výměny mezi Moskvou a Kyjevem,“ informuje Politico . Tito evropští lídři – podle anglicky psaného politického serveru – „ také jasně uvedli, že jakákoli potenciální územní výměna musí být vyvážená a dohodnutá s Kyjevem a že Ukrajina musí obdržet silné bezpečnostní záruky, které ji ochrání před další agresí.“ Tři diplomaté sdělili Politicu , že Merzův tým „v posledních dnech vedl intenzivní diskuse s dalšími hlavními městy o uspořádání virtuálního setkání“.
A tento tým lobbuje za ovlivnění Donalda Trumpa. „Merz také v neděli večer telefonicky hovořil s Trumpem a opakovaně naléhal na amerického prezidenta, aby zvýšil tlak na Putina zavedením ochromujících sankcí proti ruskému bankovnímu sektoru a také sekundárních sankcí proti obchodním partnerům Moskvy,“ uvádí dále anglicky psané politické médium. „V pořadu Tagesthemen Merz zdůraznil důležitost ukrajinské účasti na aljašské schůzce. Řekl, že je „nepřijatelné, aby se územní otázky mezi Ruskem a Amerikou projednávaly, nebo dokonce řešily, bez ohledu na Evropany a Ukrajince.“
Podle harmonogramu, který viděl Politico , začnou virtuální schůzky ve středu ve 14:00 (pařížského času). Zahájí je hodinová diskuse s lídry Německa, Finska, Francie, Spojeného království, Itálie a Polska, jakož i s prezidenty Evropské komise [Ursulou von der Leyen] a Evropské rady [Antóniem Costou], Zelenským a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Program poté zahrnuje hodinovou diskusi, která začíná v 15:00, mezi evropskými lídry a Zelenským, stejně jako s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem. Nakonec se takzvaná „koalice ochotných“ na podporu Ukrajiny – jedné z těch zemí, které donedávna spěchaly s prohlášením o vyslání svých vojsk na Ukrajinu – sejde na společném konferenčním hovoru, který začíná v 16:30 a který povedou Německo, Spojené království a Francie.
Tato „koalice ochotných“ je navzdory agresivním prohlášením prchavá. Ve skutečnosti je jen málo lidí připraveno vyslat své kontingenty na Ukrajinu. Požadavky Evropanů jsou transparentní: chtějí se zapojit do jednání mezi Ruskem a Spojenými státy. Jinak rétorika EU opakuje již známé teze: zachování územní celistvosti Ukrajiny, „ochrana bezpečnostních zájmů“ Kyjeva a Evropy, pokračování politické, ekonomické a vojenské pomoci a podpora Ukrajiny na její cestě k vstupu do EU.
Evropští lídři požadují, aby Rusko nejprve souhlasilo s příměřím, a poté by se mohla vést nějaká jednání. Je nepravděpodobné, že by summit organizovaný Berlínem mohl Trumpovi nabídnout cokoli jiného než další ponižující ústupek v celní konfrontaci a nové nákupy amerických zbraní za peníze evropských daňových poplatníků. Tento Merzův tým však může zabránit realizaci jakýchkoli dohod, kterých bude na Aljašce dosaženo. Jeho cílem je pokusit se dále posílit protiruskou politiku.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová po mimořádném zasedání ministrů zahraničí EU minulé pondělí uvedla , že EU pracuje na připravovaném balíčku sankcí proti Rusku: „Ministři zahraničí USA dnes vyjádřili podporu opatřením USA, která povedou ke spravedlivému míru. Zároveň pracujeme na dalších sankcích proti Rusku, zvýšené vojenské podpoře Ukrajiny a zvýšené podpoře rozpočtových potřeb Ukrajiny a jejího procesu přistoupení k EU.“ „Transatlantická jednota, podpora Ukrajiny a tlak na Rusko jsou prostředky, kterými ukončíme tuto válku a zabráníme budoucí ruské agresi v Evropě,“ dodala. „Vzhledem k tomu, že Rusko nesouhlasilo s úplným a bezpodmínečným příměřím, neměli bychom o ústupcích ani diskutovat,“ trvala na svém . „Za prvé je důležité bezpodmínečné příměří se spolehlivým monitorovacím systémem a neměnnými bezpečnostními zárukami.“ Brusel navíc pracuje na posílení vojenské podpory Ukrajiny a také na podpoře rozpočtových potřeb Ukrajiny a procesu přistoupení k EU. Evropané plánují tyto rozpočtové potřeby splatit na úkor zmrazeného majetku, tedy aktiv ukradených Rusku. Kyjev již obdržel tři platby splatné z příjmů ze zmrazených aktiv.
Kielský institut poznamenává , že „Evropa poprvé od června 2022 předstihla Spojené státy v celkové vojenské pomoci, která dosáhla 72 miliard eur oproti 65 miliardám eur pro Spojené státy.“ Evropané tak po summitu na Aljašce sehrají svou destruktivní roli. Udělají vše, co je v jejich silách, aby skutečné mírové iniciativy neuspěly, a aby dohody dosažené prezidenty Ruska a Spojených států narazily na nenapravitelné obtíže, které vytvořil Kyjev, Londýn a Brusel. Merzův tým mír na Ukrajině nepotřebuje, a proto se uchýlí k provokaci.
