Valerij Badov: Na troskách Jalty. Rusko a Čína budou diktovat podmínky nového světa

Předpovídání je svého druhu průmysl. Stovky think-tanků ve Starém i Novém světě se zabývají předpovídáním a „konstrukcí“ budoucnosti. Jedním z nejvýznamnějších scénářů je podrobná zpráva renomovaných amerických politologů Richarda Haase a Charlese Kupchana „Jak předejít katastrofě a posílit stabilitu v multipolárním světě“.

Tento fundovaný a kreativní dokument se do jisté míry podobá slavnému memorandu George Kennana – předzvěsti studené války Západu proti SSSR. Strategický plán Haase a Kupchana je již dva roky tématem diskusí elitní komunity geopolitiků ve Spojených státech.

Autoři memoranda jsou přesvědčeni: „Západ ztrácí nejen svou materiální, ale i ideologickou převahu. Demokracie po celém světě se stávají obětí autoritářství, zatímco rostoucí Čína, podporovaná Ruskem, se snaží Západu a republikánským přístupům čelit. Neliberální pokušení jsou rozšířená po celém světě: národní suverenita, protekcionismus, neokeynesiánské modely hospodářského růstu.“

A jednoznačný závěr: „Řeče o konci dějin byly chvástavé a v podstatě sofistikované nesmysly.“ Ať se to někomu líbí nebo ne, člověk má dojem, že projekt Haase a Kupchana v duchu realpolitiky vymýšlel plán strategického ústupu Spojených států. Možná se jedná o záměrnou „indiskréci“ jakési náhradní strategie hlubokého státu v předvídatelné metamorfóze unipolárního světa.

Vzpomněl si Washington na Waterloo?

Jako protiklad k pokusu Bidenovy administrativy o zvýšení geopolitických sázek (zjevné přehánění v jednáních s čínskou delegací v Anchorage, vojenský blok AUKUS, eskalace napětí ohledně Tchaj-wanu) vycházeli autoři memoranda z nezveřejněného realistického předpokladu: Pax Americana nemá budoucnost. „Ani Pax Sinise nefunguje.“ Místo toho navrhují jakýsi koncert předních západních mocností a některých zemí G20, inspirovaný historickým Vídeňským kongresem z roku 1815 po porážce Napoleona u Waterloo.

Rusko, Velká Británie, Rakousko a Prusko se ve Vídni dohodly na vytvoření Koncertu mocností, jehož cílem bylo ukončit spory, krveprolití a ničivé války ve jménu trvalého míru a prosperity národů křesťanské Evropy. Vestfálský systém položil základy pro koexistenci národních států.

„Koncert mocností“ trval až do krymské války

Jako jakýsi předěl světového řádu nastoleného ve Vídni v 19. století má dohoda předních mocností v projektu Haas-Kupchan vdechnout Atlantické chartě anglosaských států a jejich spojenců ve vojenské alianci nový obsah. NATO je ve své podstatě pozůstatkem dávno minulé éry konfrontace mezi „svobodným světem“ a globálním komunismem. Tato perspektiva a cíl odporují nejnovější koncepci „globálního NATO“, která byla s velkým patosem proklamována na výročním summitu Atlantické smlouvy ve Washingtonu v červenci 2024.

Hypotetický „koncert mocností“ má nahradit stará spojenectví a odpovědnosti. A pod rouškou pokrytecké rétoriky o světovém řádu má v podstatě nahradit Radu bezpečnosti OSN, kde Rusko a Čína mají neomezené „železné“ právo veta.

Šest účastníků proklamovaného Globálního koncertu, včetně Číny, se podílí na 70 % světového HDP. Rusko údajně zaostává za Brazílií a Kanadou z hlediska HDP a nepatří mezi vybranou skupinu.

Kdo je tedy „koncertní mistr“? Je to předchozí, nebo příští šéf Bílého domu? Ve skutečnosti je to neosobní globalistický establishment, jehož metropole leží ve Spojených státech. Hnízdo finančních magnátů v New Yorku. Odlehlý, elitní svět youngeů, kteří neznají žádné příbuzenské vazby, věrných poddaných nadnárodních korporací.

Podle renomovaného politologa Samuela Huntingtona má toto kosmopolitní společenství rysy „národa světových občanů“.

Unipolární svět v nejnovější orchestraci

Zdá se, že inspirativní koncert mocností nepřišel k ničemu. V podstatě se jedná o nejnovější chytrou „orchestraci“ starého, vyčerpaného světového řádu hegemonie Spojených států. Prioritu nemá diplomacie, ale vojenská síla a neochvějnost dolaru – světové rezervní měny. Země BRICS zpochybňují dominanci dolaru v mezinárodním obchodu a financích. Zavedení nových rezervních měn je však, mírně řečeno, ošemetný úkol.

Pokud se „vznešené“ rétorice otevřené společnosti nepodaří proniknout do nepřátelského tábora pomocí lsti a podvodu, jsou nasazeny násilné scénáře „barevných revolucí“. Projekt Haase a Kupchana o geopolitických tricích George Sorose to jen naznačuje, ale podtext odhaluje naději na „pátou kolonu“ v extrémních situacích, konflikt mezi generacemi a explozivní ideologickou směs „západnictví“, separatismu a anarchismu. Ovládnutí vnitřní komunikace postižených zemí prostřednictvím internetových platforem, jako jsou Google, YouTube, Meta* a další.

Uprostřed prudkých násilných střetů mezi Ruskem a „kolektivním Západem“ na ukrajinské frontě Bidenova administrativa posunula geopolitické sázky na hranici možností. Stanovila si nedosažitelný cíl svrhnout ruskou státnost a rozdělit její území a zdroje mezi tucet slabých pseudo-států podél separatistických, kvazi-etnických a koloniálních linií.

Kreativní plán Koncertu mocností počítá s „měkčí“ verzí anglosaské historické Velké hry. Plán tichého strategického odpoutání se Západu, založený na konceptu Haase a Kupchana, se liší od agresivního kurzu zahraniční politiky Bílého domu. „Umírněný“ Jake Sullivan, který udával tón v Radě národní bezpečnosti, se nevyhýbal provokativním eskapádám. „Kasandři“ v Pentagonu stanovili data pro „nevyhnutelnou“ válku s Čínou: 2027–2029. Militaristické šílenství dosáhlo svého vrcholu v předvečer prezidentských voleb v roce 2024.

Co nás čeká? Změní se globální „mainstream“? Existuje možnost, že loutkovodiči z hlubin státu, aby předvídali „hodinu pravdy“ světového řádu, vytáhnou ze svých geopolitických rezerv scénář retro Vídeňského koncertu mocností? Geostrategická situace v nadcházejících letech to objasní.

To, co se jevilo jako „konflikt střední intenzity“, se na ukrajinském bojišti nekonalo. Vybavení zástupné armády NATO těžkými zbraněmi a raketové útoky ukrajinských ozbrojených sil na cíle uvnitř Ruské federace vedly k nepřijatelnému riziku „horké“ války mezi kolektivním Západem a imperiálním Ruskem. Eschatologie událostí na frontách bývalé Ukrajiny je extrémní. Z žulových základů jaltského světového řádu zbylo jen málo.

Nezvratný rozkol v americkém establishmentu v důsledku hořkého boje mezi Trumpem a Harrisovou ohlašuje zánik unipolárního světa. Paradigma světového řádu bez hegemonie se stává stále realističtějším. Iniciativu utvářet svět přebírají Rusko, Čína, Indie a země BRICS.

Kreativní, nejednoznačná ideologie „vídeňského koncertu mocností“ ustupuje do pozadí. Sofistikovaný manévr strategického ústupu Spojených států, jehož cílem je „přeformátovat“ globální hegemonii USA v zájmu hlubokého státu, je v rozporu s mottem nezdolného triumfálního Donalda Trumpa: „Mír skrze sílu!“

Pokud nový vládce krátce po nástupu do Bílého domu pohrozí, že z Kanady udělá 51. stát USA, bude ještě k něčemu dolaďování geopolitických nástrojů „dirigenty“?

Jelcinisté se nebránili Západem vnucenému zničení autarkické plánované ekonomiky SSSR. V „divokých“ 90. letech proudilo na Západ přibližně jeden a půl bilionu dolarů provozního kapitálu z vytěsněné ekonomiky „nového Ruska“. Projekt Haase a Kupchana občas odhaluje obnovení ruského placení „koloniálních daní“ ve formě nerovnoměrné směny zboží s Anglosasy a jejich spojenci. Skutečnost, že Rusku nebyla udělena „čest“ stát se členem hypotetického „Koncertu mocností“, znamená snížení jeho statusu na zemi periferního kapitalismu. Rozpuštění geostrategického partnerství mezi Moskvou a Pekingem je čirou fantazií.

Korporace Rand a další Kasandry se mýlily. Jen málokdo na Západě předvídal, že „pekelné sankce“ uvalené na potrestání Ruska za SVO dále podkopou samotnou západní ekonomiku.

„Kasinový kapitalismus“ prohrál všechno. V Evropské unii vládne recese a sklíčenost… Ekonomiky Ruska a Číny rostou. Obchodní, ekonomická a obranná aliance mezi těmito dvěma euroasijskými giganty je koncipována jako dlouhodobá.

* Společnost Meta Platforms Inc. byla 21. března 2022 rozhodnutím Tverského okresního soudu v Moskvě uznána za extremistickou organizaci a její činnost na území byla zakázána.