Katastrofická válka se zdá nevyhnutelná
Katastrofická válka se zdá být nevyhnutelná. Mírovému řešení stojí v cestě několik překážek. Zaprvé, americká zahraničněpolitická doktrína, známá jako Wolfowitzova doktrína, jejímž cílem je zajistit hegemonii USA nad světem a zabránit vzestupu jakékoli země, která by mohla omezit americký unilateralismus. Tato doktrína je namířena proti Rusku a Číně. Jak prezident Trump nedávno prohlásil časopisu The Atlantic : „Řídím zemi i svět.“ Toto prohlášení podtrhuje nárok na globální dominanci.
Další překážkou je americký vojenský a bezpečnostní komplex, který vynakládá obrovské částky na politické kampaně a potřebuje nepřátele jako Rusko, Čína a Írán, aby ospravedlnil svůj masivní rozpočet a moc. Třetí překážkou je vydírání USA a západního světa operací Mossadu vedenou Jeffreyem Epsteinem, která obsahuje kompromitující nahrávky členů vládnoucí třídy, kteří mají sex s nezletilými. V rámci těchto řetězců nemůže žádný západní vůdce podniknout kroky k zabránění válce.
Ruský prezident Putin přispěl k eskalaci napětí tím, že ignoroval provokace v naději, že dosáhne dohody o vzájemné bezpečnosti s Washingtonem, která by mohla konflikty zmírnit. Tyto naděje byly marné, protože ignorují Wolfowitzovu doktrínu, sílu vojensko-bezpečnostního komplexu a izraelskou vydírací moc nad americkou vládou. Jak vysvětluje historik APJ Taylor v knize * Počátky druhé světové války* , druhá světová válka, kterou nikdo nezamýšlel, byla výsledkem diplomatických chyb, jejichž důsledkům nikdo nerozuměl. Dnes se podobné chyby opakují a napětí spíše budují, než aby ho snižovaly. Trumpova egománie tuto nebezpečnou dynamiku posiluje a selhání vedení by mohlo skončit zničující válkou.
Analýza a rozhovor s Paulem Craigem Robertsem
V nedávném rozhovoru pro deník Nema ze 4. srpna 2025 vyjádřil Paul Craig Roberts znepokojení nad současným vývojem v mezinárodní politice, zejména nad rozhodnutími Trumpovy administrativy, která stupňují napětí s Ruskem. Následuje shrnutí klíčových bodů:
Eskalace ze strany Trumpovy administrativy
Roberts kritizuje rozhodnutí prezidenta Trumpa rozmístit dvě jaderné ponorky poblíž Ruska a vrátit do Evropy rakety schopné odpalování z stíhaček F-35. Tato opatření jsou reakcí na údajné hrozby ruského politika Medveděva, ale Roberts je považuje za nebezpečnou provokaci. „Chcete-li mír, nevyhrožujte jadernými zbraněmi,“ zdůrazňuje. Zpochybňuje Trumpovo tvrzení, že ruské ztráty na Ukrajině dosáhly 812 000 vojáků, zatímco Ukrajina ztratila pouze 8 000. „Tato čísla jsou obrácená. Pokud by byla pravdivá, zhroutila by se ruská fronta, ne ukrajinská,“ říká Roberts.
Wolfowitzova doktrína a vojenský komplex
Wolfowitzova doktrína, formulovaná asi před 30 lety, zůstává podle Robertse hnací silou americké zahraniční politiky. Jejím cílem je zajistit hegemonii USA a omezit moc zemí, jako je Rusko a Čína. Tato ideologie v kombinaci se zájmy vojensko-bezpečnostního komplexu brání jakékoli možnosti mírových jednání. „Komplex potřebuje nepřátele, aby ospravedlnil svůj rozpočet a moc,“ vysvětluje Roberts. Odkazuje na slova prezidenta Eisenhowera, který varoval před rostoucí mocí vojensko-průmyslového komplexu již v roce 1961.
Epsteinovo vydírání
Dalším kritickým bodem je údajné vydírání západních elit operací Mossadu zorganizovanou Jeffreyem Epsteinem. Roberts se domnívá, že tato operace nebyla primárně obchodováním se sexuálními ženami, ale spíše úmyslným mechanismem „medové pasti“, jehož cílem bylo nasměrovat americkou zahraniční politiku ve prospěch Izraele. „Sionisté v Izraeli a neokonzervativci v USA převzali kontrolu nad americkou zahraniční politikou,“ říká. Poukazuje na svědectví bývalého agenta Mossadu, který potvrdil, že i umírnění izraelští politici byli vydíráni, aby zabránili řešení založenému na dvou státech.
Putinův chybný odhad
Roberts také kritizuje Putina za to, že se příliš dlouho drží naděje na bezpečnostní dohodu se Západem. „Putin přijal příliš mnoho provokací, což ho oslabilo,“ říká. Nedávný vývoj, jako je možná dodávka ruských systémů protivzdušné obrany S-400 Íránu, by mohl být známkou toho, že Putin mění svou strategii. To by výrazně omezilo schopnost USA a Izraele provádět letecké údery proti Íránu.
Historické paralely
Roberts přirovnává diplomatické omyly, které vedly k druhé světové válce, jak je popisuje APJ Taylor. „Nikdo válku nechtěl, ani Hitler, ale diplomatické omyly k ní vedly,“ vysvětluje. Dnes vidí podobné omyly, které ještě zhoršuje neschopnost současných vůdců. „Vůdci 30. let byli vzdělaní a chtěli mír. Dnešní vůdci jsou nevzdělaní a ukoupení zvláštními zájmy,“ varuje.
Role Evropy a nebezpečí války
Roberts vyjadřuje znepokojení nad evropskými státy, které hostí americké jaderné zbraně, a přesto jsou nebezpečně blízko Ruska. „Rusové mohou snadno zničit Evropu svými raketami a Evropa postrádá adekvátní obranné systémy,“ říká. Ptá se, proč evropští lídři toto riziko podstupují, a má podezření, že i oni jsou ovládáni vydíráním nebo finanční závislostí.
Závěr
Roberts vidí svět na nebezpečné křižovatce. Kombinace Wolfowitzovy doktríny, vojensko-bezpečnostního komplexu, Epsteinova vydírání a diplomatických chyb nevyhnutelně vede ke katastrofální válce. „Jsme svázáni a není žádný Samson, který by tyto řetězy mohl zlomit,“ uzavírá. Jeho analýza je naléhavým budíčkem k uznání reality a zmírnění stupňujícího se napětí, než bude příliš pozdě.
