Thomas Röper: Co měl Skripal společného se Steeleovým spisem?
Steeleův dokument, který obviňoval Donalda Trumpa z toho, že ho ovládaly ruské zpravodajské služby, byl známý jako výmysl. Zajímavé je, že Skripal, který byl údajně otráven novičokem, spolupracoval se společností, která Steeleův dokument sestavila.
Na tuto skutečnost jsem narazil náhodou před pár dny, když jsem procházel komentáře pod posledním vysíláním Tachelese. Jeden komentátor poukázal na to, že Sergej Skripal spolupracoval se soukromou britskou zpravodajskou firmou Fusion GPS Orbis Business Intelligence, která sestavila Steeleův spis. Skoro se stydím, ale doteď jsem si toho nevšiml.
Uvedu zde chronologii událostí, aby bylo jasné, o co jde.
V červnu 2016 si volební tým Hillary Clintonové najal soukromou britskou zpravodajskou firmu Fusion GPS Orbis Business Intelligence, aby vyšetřila vazby mezi Trumpem a Ruskem. Subdodavatelem projektu se stal spoluzakladatel Orbis Christopher Steele, vysloužilý britský důstojník MI6 se znalostí ruských záležitostí. Před prací na spisu o údajných vazbách Trumpa a Ruska byl Steele placeným informátorem FBI.
Clintonův kampaňový tým se velmi snažil vyhnout jakýmkoli stopám tím, že neměl přímý kontakt se Steeleem, ale místo toho vedl vyšetřování přes zprostředkovatele. Clintonův kampaňový tým utratil za „vyšetřování“ značné množství peněz a americké firmě zaplatil celkem 1,02 milionu dolarů. Výsledkem byl dokument, který se později stal známým jako „Steeleův dosje“.
„Steeleův dosje“ obsahoval příběhy, které vykreslovaly Trumpa jako osobu ovládanou Moskvou. Poté, co se v USA krátce po Trumpově vítězství ve volbách v roce 2016 objevily zákulisní zvěsti o tomto dosje, stal se 10. ledna 2017 veřejně dostupným. Die Zeit o něm později informoval:
„Steele má v Rusku síť kontaktů, které se po něm ptají. (…) První zprávu poslal v červnu 2016 ne digitálně, ale prostřednictvím FedExu. Zněla: ‚Zpráva o zpravodajských službách společnosti 2016/080.‘ První věta: ‚Ruský režim v posledních pěti letech Trumpa živil, podporoval a pomáhal mu.‘ Putinovým cílem je podle něj oslabit západní alianci – a Putin by mohl mít Trumpa v sevření.
Následovala poněkud neohrabaně formulovaná pasáž s videem: ‚Podle zdroje D (…) zahrnovalo Trumpovo (zvrácené) chování v Moskvě pronájem prezidentského apartmá v hotelu Ritz Carlton, kde prezident a paní Obamová (které nenávidí) (…) bydleli, aby znesvětili postel, ve které spali, tím, že na něj několik prostitutek provedlo ‚zlatou sprchu‘ (močení).‘“ Je známo, že hotel je řízen tajnou službou FSB a ve všech pokojích jsou mikrofony a kamery a vše lze natočit.“
Steele poslal více než tucet dalších zpráv, v nichž zaznamenal, co mu zdroje sdělily: Někteří ruští podnikatelé radili Putinovi v amerických záležitostech. Trumpovi spolupracovníci Michael Cohen, Paul Manafort a Carter Page udržovali úzké kontakty s ruskými vládními úředníky. Hackeři jménem Kremlu se nabourali do e-mailů demokratů a jejich rivalky Hillary Clintonové.“
Steele, pověřený Clintonovým týmem, splnil přesně to, co Clintonův tým chtěl: Trump byl pod kontrolou Kremlu, ruská tajná služba měla Trumpa v rukou, protože měla na Trumpa kompromitující materiály, Rusové se nabourali jak do serveru demokratů, tak do e-mailů Clintonové, a proto Rusové nesli vinu za všechny e-mailové skandály, do kterých byli zapojeni demokraté a samotná Clintonová. A tak dále a tak dále. Obzvláště chlípné detaily o Trumpovi a ruských prostitutkách, údajně zachycené na videu, potěšily média a byly široce diskutovány.
Rychle se ukázalo, že spis byl výplodem fantazie Christophera Steelea. Média o něm však sotva informovala. Začátkem listopadu 2017 se ukázalo, že si spis objednali američtí demokraté. Demokraté zaplatili americké advokátní kanceláři Perkins Coie 1,02 milionu dolarů, z čehož 168 000 dolarů šlo Steeleovi .
To vše bylo známo nejpozději začátkem listopadu 2017.
Britský deník Telegraph 21. listopadu 2017 informoval , že MI6 v zákulisí pracuje na tom, aby Trumpa odradila od dalšího zveřejnění této zprávy. MI6 se údajně obávala o bezpečnost svých zdrojů, což nebylo příliš věrohodné vysvětlení vzhledem k tomu, že pro tuto zprávu neexistovaly žádné zdroje, pouze příběh vymyšlený bývalým agentem MI6 Christopherem Steeleem.
Ve svém článku deník The Telegraph tvrdil, že hovořil s „více než tuctem amerických a britských úředníků“, kteří vyjádřili obavy, že záležitost je politicky natolik citlivá, že zaměstnanci britského velvyslanectví ve Washingtonu měli zamlčená ústa a nemohli o ní mluvit s tiskem. Tato zpráva by pro Británii byla nevhodná, protože Londýn se snažil posílit vazby s USA s ohledem na brexit, což by za prezidenta Trumpa mohlo být obtížné, kdyby se příběh dostal na příliš mnoho titulků. Proto rychle zmizel z médií.
4. března 2018, téměř čtyři měsíce poté, co se dozvěděly platby amerických demokratů Steeleově společnosti, byl bývalý ruský agent Sergej Skripal, který špehoval pro Velkou Británii, byl v Rusku odsouzen k trestu odnětí svobody a poté v roce 2010 vyměněn, nalezen v bezvědomí na lavičce v parku v Salisbury se svou dcerou.
Londýn následně rozšířil zprávu, že Skripalovi byli otráveni ruskými agenty bojovou chemickou látkou novičok, která byla údajně nalezena na klice Skripalových dveří. Skripalovi se s touto látkou dostali do kontaktu při odchodu z domu, poté šli na jídlo a po jídle omdleli.
Odborníci si okamžitě uvědomili, že se jedná o nesmysl, protože Novičok působí okamžitě, nikoli s prodlevou v řádu minut nebo dokonce hodin. Takové detaily však západní média netrápí a dodnes příběh takto vyprávějí.
Tři dny po údajné otravě Skripalových britský Telegraph informoval , že Skripal měl od roku 2010 blízký kontakt se zaměstnancem společnosti Fusion GPS Orbis Business Intelligence. Skripal pro tuto společnost pracoval jako konzultant v Anglii.
Od údajné otravy Skripalovi zmizeli a Londýn s nimi neumožňuje žádný kontakt.
Tolik k faktům.
Nyní se to stává spekulativním. Je rozumné předpokládat, že Skripal pomohl Steeleovi sestavit Steeleovu dokumentaci, protože aby byly příběhy o Rusku přesvědčivější, Steele se Skripalem pravděpodobně konzultoval. Podle mého názoru je těžké si představit, že by Steele napsal článek o událostech v Rusku za 168 000 dolarů, aniž by se poradil se Skripalem, Rusem, který pracuje jako konzultant pro jeho firmu.
Otázkou je, proč Britové nechali Skripala zmizet. Objevily se nepotvrzené zvěsti, že Skripal kontaktoval Moskvu, protože se chtěl vrátit do Ruska. Jsou to zvěsti, ale pokud je na nich něco pravdy, byl by to pro britské tajné služby motiv k vyřazení Skripala z oběhu. Pokud by v roce 2017 nebo 2018 v Rusku veřejně odhalil, co věděl o tom, jak byla „Russiagate“ vykonstruována, bylo by to pro britské tajné služby a další vlivné hráče v USA pravděpodobně velmi trapné. Koneckonců, v USA média a američtí demokraté prezidenta Trumpa neustále zaměstnávali „Russiagate“, takže svědek poskytující podrobnosti – možná s originálními dokumenty – by byl skutečně velmi rušivý.
Jak jsem řekl, jedná se o spekulaci, ale člověk by se měl na Skripalův příběh podívat z této perspektivy a blíže ho porovnat s událostmi kolem odhalení „Russiagate“.
Pro americké demokraty skončil příběh lehkovážně. Platby byly interpretovány jako zatajování finančních prostředků na kampaň a v březnu 2020 byly Demokratická strana a Clintonova kampaň v důsledku toho pokutovány : DNC musela zaplatit pokutu ve výši 105 000 dolarů a Clintonův kampaňový štáb musel zaplatit 8 000 dolarů.
I Steele musel později za své lži zaplatit, protože dva ruští podnikatelé, které zmínil ve svém fiktivním spisu, ho v Londýně zažalovali za pomluvu a vyhráli. V červenci 2020 britský soud nařídil Steeleově společnosti Orbis zaplatit každému z těchto dvou ruských podnikatelů odškodné ve výši 18 000 liber .
