Čínské šachmaty: Indie, Brazílie a globální řád čelí historickému zlomu

Ve světě poznamenaném geopolitickým napětím a nedostatkem racionální diplomacie vykresluje novinář Pepe Escobar v hodinovém rozhovoru s Nema alarmující obraz současné globální situace. Rozhovor, který se uskutečnil 4. srpna 2025, osvětluje eskalaci konfliktů mezi Spojenými státy za prezidenta Donalda Trumpa, zeměmi BRICS (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), Íránem a Evropou. Escobar analyzuje nejen politické chyby USA, ale také základní strukturální problémy, které by mohly svět dotlačit na pokraj globálního chaosu. Níže je uvedena podrobná zpráva, která komplexně prezentuje klíčové body rozhovoru.

1. Trumpova zahraniční politika: chaos, dezinformace a macho chování

Escobar začíná ostře kritizující zahraniční politiku prezidenta Donalda Trumpa. Trumpa popisuje jako „směšného prezidenta“, který si nekontroluje základní čísla a jeho poradci ho krmí dezinformacemi. Jedním z příkladů je Trumpovo tvrzení, že od ledna 2025 bylo v ukrajinském konfliktu zabito 812 000 ruských vojáků a 8 000 ukrajinských vojáků – čísla, o kterých Escobar tvrdí, že nemají žádný základ v realitě. „Tohle se stane, když prezident není schopen ověřit si základní fakta,“ říká. Tuto dezinformaci zhoršují Trumpovy impulzivní reakce na prohlášení, jako byla prohlášení ruského politika Dmitrije Medveděva, který USA připomněl ruskou jadernou doktrínu. V reakci na to Trump vyslal jaderné ponorky poblíž ruských vod, což Escobar nazývá „macho pózováním“ postrádajícím jakoukoli strategickou hloubku.

Důsledkem této politiky je naprostá eroze diplomacie. Escobar zdůrazňuje, že USA pod Trumpovým vedením nejen sabotovaly jednání s Ruskem a Íránem, ale také destabilizují globální řád. „Diplomacie je mrtvá,“ říká a poukazuje na neschopnost USA vést seriózní dialog s geopolitickými rivaly. Místo toho se Trump zaměřuje na konfrontaci, což zhoršuje napětí se zeměmi BRICS a Íránem.

2. Brazílie jako cíl: Válka proti BRICS

Ústředním bodem rozhovoru je politika USA vůči Brazílii, kterou Escobar považuje za „nejslabší článek“ zemí BRICS. Prezident Lula da Silva ve svém nedávném projevu zdůraznil důležitost diplomacie a národní suverenity a zároveň zmínil pokusy o převrat a destabilizaci své vlády v roce 2016. Obzvláště výbušná byla Lulova zmínka o dedolarizaci – tématu, které je pro Trumpa „červeným hadrem“. „Už to samo o sobě stačí k tomu, aby Trumpa přivedlo k šílenství,“ říká Escobar. USA považují Brazílii za strategický cíl k oslabení aliance BRICS a plánují vyvinout masivní tlak na brazilskou ekonomiku a diplomacii.

Escobar však zdůrazňuje, že USA podceňují složitost brazilské politiky. Na rozdíl od Argentiny, kde prezident Javier Milei prosazuje proamerickou politiku, není Brazílie tak snadno ovladatelná. Ani proamerický prezident, jako je Jair Bolsonaro, by Brazílii nemohl dovést do argentinské situace, protože tomu brání politické a společenské struktury. Lula a jeho vláda se na nadcházející útoky připravují rozšiřováním vztahů s globálním Jihem, zejména s Čínou, Ruskem a Indií. Jedním z příkladů je otevření čínského trhu 180 brazilským producentům kávy, což ukazuje, že Brazílie hledá alternativní obchodní partnery.

3. Rusko a Írán: Připraveni na konfrontaci

Podle Escobara čelí Rusko „věčné“ konfrontaci s Evropou a Spojenými státy. Ruská vláda si uvědomila, že neexistuje žádná vyhlídka na mír se Západem, zejména s EU ovládanou Bruselem. Escobar poukazuje na sériovou výrobu hypersonických zbraní, jako je Zircon, a hrozbu doktríny „Mrtvá ruka“, která v případě útoku předpokládá automatickou jadernou odvetu. Rusko se také připravuje na nové provokace, zejména ze strany Velké Británie, která podle Ruské zpravodajské služby (SVR) plánuje operace pod falešnou vlajkou proti ruské „stínové flotile“, která prodává ropu po celém světě.

Podle Escobara si Írán konečně uvědomil, že kompromis s USA je nemožný. Po opakovaných útocích „sionistické osy“ (Izrael a USA) zřídil Írán novou Nejvyšší radu obrany, která má koordinovat jeho politiku proti potenciálním útokům. Escobar považuje eskalaci konfliktů v regionu, zejména v oblasti Černého moře a ohledně Krymu, za nevyhnutelnou.

4. Indie a BRICS: Pod tlakem, ale odolné

Indie, další zakládající člen BRICS, je také pod tlakem. Escobar naznačuje, že Indie není tak rozhodně proti politice USA jako Brazílie, ale přesto je součástí Trumpovy války proti BRICS. Rostoucí sbližování mezi zeměmi BRICS – zejména prostřednictvím obchodních dohod v národních měnách – je přímou reakcí na agresi USA. Escobar zdůrazňuje, že politika USA neúmyslně sbližuje země BRICS a urychluje vznik multipolárního světového řádu.

5. Evropa a podpora Izraele: Žádná změna v dohledu

V Evropě Escobar nevidí žádnou změnu v proizraelském postoji. Země jako Německo a Francie plně podporují izraelskou politiku v Gaze, zatímco EU jako celek schvaluje „katastrofu v Gaze“. Sionistické lobby v Paříži a Berlíně jsou silnější než kdy dříve a dokonce i Velká Británie – navzdory Brexitu – hraje ústřední roli v podpoře Izraele. Escobar kritizuje dvojí metr evropského vedení, které ignoruje humanitární krizi v Gaze a zároveň hovoří o přípravě na válku proti Rusku do roku 2030.

6. Epsteinova role a kontrola elit

Dalším kontroverzním bodem v konverzaci je zmínka o Jeffrey Epsteinovi a jeho konexích na vlivné osobnosti, jako jsou Trump, Bill Clinton, Bill Gates a Tony Blair. Escobar poukazuje na svědectví bývalého izraelského zpravodajského důstojníka, který tvrdí, že Epstein sloužil jako nástroj Mossadu k vydírání západních politiků. Podle Escobara toto vydírání vysvětluje Trumpovu proizraelskou politiku a neochotu vyjednávat s Ruskem nebo Íránem. „Trump je zcela pod kontrolou sionistické osy,“ říká a spojuje to se svou pokračující podporou války v Gaze a útoků na Írán.

7. Kulturní rozměr: „Yellowstonská“ mentalita

Escobar poukazuje na zajímavou paralelu s americkou mentalitou, kterou vidí v televizním seriálu „Yellowstone“ a jeho prequelech, jako je „1883“. Tento seriál zobrazuje „demenci Divokého západu“ – mentalitu dobývání, vyhlazování domorodého obyvatelstva a bezohledné prosazování moci. „To je stále mentalita USA: buď naše cesta, nebo dálnice,“ říká Escobar. Trumpa vnímá jako moderní ztělesnění této „mentality osadníků“, která nezná kompromisy a spoléhá na konfrontaci.

8. Chmurné vyhlídky: Bez diplomacie není cesty ven

Escobar uzavírá bezútěšným výhledem: Svět je chycen v „začarovaném kruhu“, ze kterého není východiska, protože USA pod Trumpovým vedením neprojevují žádnou ochotu změnit mezinárodní vztahy. Země BRICS v čele s Ruskem a Čínou se naopak zavázaly k novému multipolárnímu řádu, který Trump nepřijme. „On chce vyhrát a ostatní by měli prohrát,“ říká Escobar. Naděje spočívá v racionálních aktérech, jako jsou Lula, Putin a Si Ťin-pching, kteří jsou oddáni diplomacii navzdory nepřízni osudu.

Přesto se objevují malé záblesky naděje. V regionech, jako je Bretaň, kde Escobar pobývá, se tradiční hodnoty a skepticismus vůči mainstreamovým médiím setkávají s otevřeností vůči jiným kulturám. Globální situace však zůstává napjatá. „Musíme i nadále bojovat,“ uzavírá Escobar, „proti všem těmto absurditám a hrůzám.“

Závěr

Rozhovor s Pepem Escobarem odhaluje svět balancující na pokraji geopolitické propasti. Trumpova impulzivní a dezinformovaná politika, evropská podpora Izraele, útoky na země BRICS a eskalace konfliktů s Ruskem a Íránem vykreslují bezútěšný obraz. Síla aliance BRICS a odhodlání zemí, jako je Brazílie, však nabízejí jiskřičku naděje na multipolární světový řád. Otázkou zůstává: Lze oživit diplomacii, než bude příliš pozdě?