Trestná cla: Trump nyní vyvíjí tlak i na Apple
Apple již přesunul výrobu iPhonů pro americký trh z Číny do Indie a Vietnamu. Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi to ale nestačí. Hrozí 25procentním clem na produkty Apple a požaduje přesun výroby do Spojených států. Ať už se společnost vydá jakoukoli cestou, bude to drahé.
Apple se nachází v dilematu. Americký prezident Donald Trump hrozí technologickému gigantu 25procentním clem na všechny jeho produkty, pokud společnost brzy nepřesune výrobu iPhonů do Spojených států. Společnost, která již outsourcovala velkou část své výroby pro americký trh z Číny do Indie a Vietnamu, čelí těžkému rozhodnutí. Trumpova celní politika již způsobuje miliardové dodatečné náklady.
Pro Trumpa, který chce přestavět Spojené státy na průmyslovou velmoc, je outsourcing výroby do zemí s nízkými mzdami špatná věc. Je to pochopitelné, vzhledem k tomu, že v průběhu let zmizely desítky milionů dobře placených pracovních míst ve výrobě a průmyslu. Většinou je nahradila výrazně hůře placená pracovní místa v sektoru služeb (tzv. „McJobs“). Nakonec však zůstává otázkou: které produkty lze ve Spojených státech skutečně stále vyrábět za rozumné ceny a které ne.
Očekává se růst cen
Trumpovo současné zaměření na Apple však není překvapivé. Koneckonců, hrubá zisková marže u iPhonů je obvykle přes 40 procent. Pokud by Apple pokračoval ve výrobě v Indii a Číně pro americký trh, iPhone 15 Pro Max s dovozní hodnotou kolem 650 dolarů by čelil sankčnímu clu ve výši přibližně 160 až 165 dolarů. Na základě současných údajů o prodeji hovoříme o přibližně 21 až 22 miliardách dolarů dodatečných celních nákladů, a to jen na iPhony (plus náklady na další produkty Apple, které se rovněž vyrábějí v zahraničí).
Technologický gigant nyní musí zvážit, zda má větší smysl zachovat status quo ve výrobě a přenést alespoň část sankčních cel na zákazníky (při zachování současných podmínek pro globální trh), nebo přesunout výrobu do Spojených států. Vzhledem k vyšším výrobním nákladům a posunu v dodavatelských řetězcích by se odhadovalo, že by to vedlo i ke zvýšení cen – přibližně o 100 až 150 dolarů – pro americké kupující. Bez ohledu na výsledek se Američané musí připravit na výrazné zvýšení cen zařízení Apple.
Ekonomika by mohla za určitých podmínek profitovat
Pokud se Apple rozhodne přesunout výrobu pro americký trh zpět domů, mohlo by to v konečném důsledku vytvořit až 150 000 nových pracovních míst, zejména v oblasti montáže, logistiky a zásobování. Nebo zhruba o 0,1 procenta více zaměstnanosti. Toto zvýšení by bylo výraznější, kdyby se do Spojených států vrátilo ještě více průmyslových společností. I když by to ve Spojených státech poněkud zvýšilo ceny – a tedy i inflaci – pokud by to bylo doprovázeno vytvořením několika milionů nových, dobře placených pracovních míst, mohla by z toho profitovat celá americká ekonomika. Alespoň pokud tyto produkty v důsledku takového přesunu nezdraží o více než deset až dvanáct procent. Protože i když vytvoření dalších dobře placených pracovních míst v konečném důsledku stimuluje samotnou spotřebu a prospívá z toho i sektor služeb, musí zůstat v mezích.
Výroba bot nebo triček na druhou stranu ve Spojených státech vůbec nerentabilní. Místo výrobních nákladů 10 až 20 dolarů (tenisky) nebo 1 až 3 dolarů (trička) by se náklady pohybovaly spíše kolem 40 až 60 dolarů, respektive 7 až 10 dolarů. To je způsobeno nižší přidanou hodnotou a nižším potenciálem automatizace. A na rozdíl od technologického průmyslu by zde byla vytvořena převážně nízkoplatná pracovní místa, takže celkový ekonomický dopad (prudký nárůst cen, ale téměř žádná dobře placená pracovní místa) by byl spíše negativní.
Pokud se Trump zaměří především na technologický průmysl a sektory, které nabízejí vysokou přidanou hodnotu a míru automatizace, stejně jako dobře placená pracovní místa, jeho strategie by pak mohla fungovat. Apple (ale i Samsung a další technologické společnosti) budou muset stále zvažovat, kterou hořkou pilulku spolknou. Ať už se na jejich rozhodnutí podívají, jejich produkty se pro americké spotřebitele stanou dražšími. Pokud se dostatečný počet z nich s tím smíří a spoléhá se na označení „Made in the USA“, mohli by i oni těžit z rostoucí kupní síly. Nikdo ale neví, jak bude celní situace vypadat za pár let, až Trumpovo funkční období skončí a Bílý dům převezme nový prezident. Investice doma by se pak mohly náhle stát bezcennými…
