Záhadný případ 3I/ATLAS – kometa, nebo mimozemská technologie?

Podivný nebeský objekt v současné době vyvolává rozruch: 3I/ATLAS – mezihvězdný návštěvník pohybující se naší sluneční soustavou dechberoucí rychlostí. Většina astronomů se domnívá, že jde o kometu. Pro kontroverzního harvardského astrofyzika Aviho Loeba to však může být víc: uměle ovládaný objekt, pravděpodobně vytvořený mimozemskou inteligencí. Jaká je pravda za touto teorií? A jak nebezpečný 3I/ATLAS doopravdy je?

Objekt byl objeven 1. července 2025 dalekohledem ATLAS v Chile – odtud jeho název. S odhadovaným průměrem až 20 kilometrů je poměrně velký. Projíždí vesmírem rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu a nachází se na hyperbolické trajektorii – oběžné dráze, která neobíhá sluneční soustavu, ale spíše ji jednou protne. Díky tomu je 3I/ATLAS teprve třetím mezihvězdným objektem, který kdy byl pozorován – po bizarně tvarované kometě ʻOumuamua (2017) a kometě Borisov (2019). Obzvláště pozoruhodné je, že 3I/ATLAS se pohybuje po tzv. retrográdní oběžné dráze, tj. proti směru rotace planet sluneční soustavy. Jeho oběžná dráha je navíc neobvykle blízko roviny, ve které obíhají Země, Venuše a Mars. Tato kombinace udivuje i zkušené badatele – a je výchozím bodem pro Loebovu provokativní teorii.

Astrofyzik Avi Loeb není nováčkem v kontroverzních teoriích. V roce 2021 se dostal na titulní stránky novin svým tvrzením, že Oumuamua mohl být technologický artefakt mimozemského původu. Nyní znovu nastoluje otázku : Mohl by být 3I/ATLAS také umělý? Loeb poukazuje na několik faktorů. Zaprvé, velikost objektu: Mezihvězdní „návštěvníci“ této dimenze jsou extrémně vzácní.

Za druhé, jeho přesná trajektorie: Loeb odhaduje pravděpodobnost, že přirozené těleso je náhodně uspořádáno tak, aby protínalo několik planetárních drah, na pouhých 0,2 procenta. Spekuluje, že 3I/ATLAS by mohl být objekt ovládaný mimozemskou inteligencí, která konkrétně shromažďuje data o naší vnitřní sluneční soustavě – nebo dokonce úmyslně využívá Slunce jako kryt, aby se vyhnula bližšímu pozorování. V eseji Loeb jde ještě dál: Navrhuje přesměrovat vesmírnou sondu Juno, která v současné době obíhá kolem Jupiteru, směrem k 3I/ATLAS. Cíl: blízké setkání s objektem na jaře 2026. Zda se však NASA tímto odvážným návrhem bude řídit, je více než otázkou.

Reakce astronomické komunity byly do značné míry odmítavé. Mnoho odborníků považuje Loebovu hypotézu především za PR manévr. Jejich hodnocení: 3I/ATLAS se jednoduše chová jako klasická kometa. Vykazuje komu – plynnou schránku z odpařujícího se ledu – a prachový ohon, jak se u komet očekává. Neexistují žádné důkazy o technologických strukturách ani neobvyklých emisích. Retrográdní trajektorie také není pro mezihvězdné objekty neobvyklá – koneckonců pocházejí ze zcela jiných oblastí Mléčné dráhy. Kritici obviňují Loeba ze zbytečného konstruování senzacechtivosti z mimořádných, ale vysvětlitelných pozorování.

Navzdory všem velmi odlišným teoriím nepředstavuje 3I/ATLAS podle současných znalostí pro Zemi žádnou hrozbu. Jeho nejbližší bod ke Slunci je přibližně 1,35 astronomické jednotky (asi 200 milionů kilometrů) – a také proletí Zemí v bezpečné vzdálenosti. Vědci budou objekt na podzim dále pozorovat, než zmizí za Sluncem a v prosinci 2025 se znovu stane viditelným.

Shromážděná data by mohla poskytnout zajímavé vodítka o historii formování takových nebeských těles – a možná i osvětlit, jak často takové mezihvězdné objekty vstupují do naší sluneční soustavy. Protože, jakkoli vzácné se mohou zdát, jejich detekce je možná pouze tehdy, když prolétají relativně blízko nás. Ve skutečnosti by mezihvězdný prostor mohl být plný takových objektů – nepovšimnutých, tichých a někdy možná ne tak neškodných, jak doufáme.