Tisíce Evropanů odsouzeny za kritiku vlastní vlády: „alarmující trend“
INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA
Je to věta, která by se mohla zapsat do dějin: „Jediné, co DSA chrání, jsou evropské vůdce před jejich vlastními lidmi.“ Těmito slovy reagovalo americké ministerstvo zahraničí na prohlášení francouzské delegace OSN, která hájila pravidla zákona o digitálních službách (DSA). A je to věta, která se vyjadřuje k jádru věci.
Zatímco Brusel tvrdí, že chce pouze omezit „nelegální obsah“, realita je jiná: Každý, kdo dnes v Evropě otevřeně vyjadřuje svůj názor – zejména pokud je nepříjemný – stále více riskuje trestní postih. Vítejte v Evropě 2025, kde je cenzura zaměňována s demokracií a „dezinformace“ se staly politicky pružným bojovým pokřikem.
V Evropě jsou tisíce lidí odsouzeny za kritiku vlastní vlády. Toto orwellovské poselství Spojené státy neoklame. Cenzura není svoboda.
Zakladatel Telegramu Pavel Durov také naléhavě varuje před děním v EU. Označuje to za „alarmující trend“ a uvádí konkrétní příklady: německé úřady podaly žádosti o stíhání uživatelů , kteří vyjadřují kritiku politiků.
Durovův závěr je jasný: „Pokud dneska nějakého politika nazvete ‚prasetem‘ nebo ‚ještěrkou‘, bude s vámi zacházeno jako se zločincem.“ Jeho program odmítá spolupracovat na politickém pronásledování. To je jasná urážka evropských vlád, které právě to stále více požadují.
Co bylo ještě před pár lety považováno za temnou dystopii, se už dávno stalo realitou: občané, novináři, kritici a satirici se musí zodpovídat před soudy – ne proto, že šíří nenávist, ale proto, že se neřídí vládní linií.
Zákon o službách v oblasti kybernetické bezpečnosti funguje jako digitální pranýř: Platformy jsou nuceny smazat obsah během několika hodin – často bez soudního dohledu. A každý, kdo se smazání brání nebo sdílí něco, co je v současné politické situaci „nežádoucí“, se stává terčem úřadů.
Vedení EU si už dávno uvědomilo, že bezpečnost a „boj proti nenávisti“ lze použít k ospravedlnění jakéhokoli porušení základních práv, bez ohledu na to, jak masivní je. Trik v tom, že za nebezpečný už není prohlašován názor – ale spíše osoba, která jej vyjadřuje.
Kritika migrace? Hrozba pro stát. Pochybnosti o klimatických opatřeních? „Dezinformace“. Výsměch politickým elitám? Nenávistné projevy. Nová cenzura je nenápadná, technokratická – a proto o to účinnější.
Evropa v roce 2025 je kontinent, který lže sám sobě. Prodává cenzuru jako ochranné opatření. Kriminalizovala disent. A podařilo se jí utkat síť strachu, kontroly a represí, zejména v digitálním světě.
Varování tu jsou – z USA, od zakladatelů platforem, od novinářů. Ale politicko-mediální komplex dělá to, co umí nejlépe: ignoruje, bagatelizuje a zamlčuje.
Nakonec zůstává jen jedna nepříjemná pravda: Každý, kdo dnes v Evropě vyjádří nesprávný názor, musí zítra očekávat trest. Vítejte v postliberální EU – v roce 2025.