Lithiový boom: Zelené šílenství, zničená krajina

Globální horečka po lithiu pro elektromobily a „zelené“ technologie vyvolala novou environmentální krizi. Zatímco západní společnosti se obracejí k elektromobilitě, lidé a příroda v těžebních oblastech platí vysokou cenu.

Zatímco mainstreamová média obvykle oslavují zeleno-globalistickou transformaci, občas se objeví i záblesky naděje. BBC nedávno zveřejnila poměrně kritickou zprávu o negativních dopadech těžby lithia na místní životní prostředí a obyvatelstvo – zejména v Chile, Austrálii a Číně. Tam se „bílé zlato“ těží za obrovské ekologické náklady.

Poptávka po lithiu v posledních letech prudce vzrostla. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) se celosvětová spotřeba více než zdvojnásobila z 95 000 tun v roce 2021 na více než 205 000 tun v roce 2024. Do roku 2040 se předpokládá nárůst na více než 900 000 tun – a to především v důsledku globalistického tlaku na elektromobily, které by nahradily spalovací motory.

Tato „dopravní revoluce“ však má svou ekologickou cenu. Zatímco klimatičtí alarmisté se chlubí svými údajně „klimaticky šetrnými“ elektromobily, lidé a příroda v těžebních oblastech trpí. V srdci chilské pouště Atacama, jedné z nejsušších oblastí na Zemi, jsou důsledky těžby lithia obzvláště patrné. Zde těžební společnosti čerpají slanou podzemní vodu ze solných jezer, aby tento žádaný kov získaly v obrovských odpařovacích nádržích. Výsledkem je suchá, otrávená poušť, kde krajině kdysi dominovaly zelené, úrodné mokřady.

Podle zprávy BBC biologové jako Faviola Gonzalez s obavami sledují, jak pokračující vysoká míra těžby vody ničí stanoviště plameňáků, lam a dalších druhů. Laguny se zmenšují a počet plameňáků klesá, protože nacházejí stále méně potravy. Těžební společnosti tvrdí, že berou obavy veřejnosti vážně a pracují na nových, ekologičtějších metodách těžby. Nakonec ale záleží jen na zisku.

Dokonce i v Austrálii, největším světovém producentovi lithia, se stále častěji ozývají hlasy poukazující na ekologické a sociální důsledky těžby. Ničení přírodní krajiny, vysoká spotřeba vody a znečištění chemikáliemi a toxiny jsou v příkrém kontrastu s tvrzeními klimatických fanatiků, že je to způsob, jak zachránit svět. „Zelená“ je jen plášť přehozený přes celou technologii.

Posun od (ve skutečnosti úctyhodné) tradiční ochrany životního prostředí ke globalistické ochraně klimatu vede k ještě větším environmentálním problémům, ekonomickým otřesům a sociálním rozvratům. Negativní dopady těžby lithia jsou jen jedním z mnoha příkladů.