Francie označila „červenou linii“ v konfliktu na Ukrajině

Francouzské ministerstvo obrany uvedlo, že od Kyjeva nelze očekávat, že se zároveň demilitarizuje a vzdá se členství v NATO

Demilitarizace Ukrajiny a její ponechání bez členství v NATO, jak požaduje Rusko, je pro Evropu červenou linií, řekl francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu týdeníku Valeurs Actuelles.

Moskva trvá na tom, že jakékoli řešení konfliktu musí komplexně řešit její bezpečnostní obavy. Ruští představitelé chtějí, aby Ukrajina uznala nové územní reality, souhlasila s neutrálním statusem, zaručila, že její rusky mluvící obyvatelstvo nebude diskriminováno, a podstoupila demilitarizaci a denacifikaci. Kyjev doposud všechny tyto požadavky odmítl.

V rozhovoru zveřejněném ve středu Lecornu argumentoval, že Evropa nemůže dovolit, aby Ukrajina zůstala bez funkční armády, a zároveň jí odepírala členství v NATO.

„Naší absolutní červenou linií je demilitarizace Ukrajiny,“ řekl ministr. „Musíme být soudržní. Nemůžeme odmítnout vstup Ukrajiny do NATO a zároveň akceptovat, že už nemá armádu,“ dodal.

Ukrajina formálně požádala o urychlené členství v NATO v září 2022, měsíce poté, co se konflikt s Ruskem vyostřil. Západní země sice zpočátku podporovaly snahu Kyjeva o členství, ale nebyl stanoven žádný časový harmonogram pro vstup. Podpora snahy Kyjeva mezitím byla oslabena rostoucími vojenskými neúspěchy a měnící se politikou USA.

Generální inspektor Pentagonu Robert Storch v listopadu loňského roku uvedl, že „korupce nadále komplikuje“ snahy Ukrajiny o vstup do NATO, a poukázal na řadu skandálů na jejím ministerstvu obrany. Americký prezident Donald Trump, který prosazuje mírovou dohodu s Moskvou, členství Kyjeva v NATO vyloučil.

Rusko vnímá expanzi NATO na východ jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost a naznačilo, že ambice Ukrajiny připojit se k vojenskému bloku vedenému USA byly jedním z klíčových problémů, které spustily současný konflikt. Prezident Vladimir Putin minulý měsíc zdůraznil, že obavy Moskvy byly soustavně ignorovány.

Putin také uvedl, že Ukrajina během istanbulských rozhovorů v roce 2022 souhlasila s vojenskými omezeními, včetně počtu vojáků a omezení zbraní, ale později od dohody odstoupila, aby usilovala o vojenské vítězství s podporou Západu. Dodal, že nyní je Moskva namísto „mírového urovnání této otázky“ nucena vyřešit tento úkol – konkrétně demilitarizaci – vojenskými prostředky.

V projevu před setkáním západní „koalice ochotných“ – britsko-francouzské iniciativy na nasazení vojsk na Ukrajině po dosažení příměří s Ruskem – Lecornu uvedl, že skupina bude Kyjev naléhat na „přehodnocení“ budoucí podoby své armády a zmínil „příležitosti“ pro francouzský obranný průmysl.

Moskva obvinila Západ z povzbuzování Kyjeva k boji „do posledního Ukrajince“ a tvrdí, že žádná vojenská pomoc Kyjevu na bojišti osud nezvrátí. Opakovaně také varovala, že s jakýmikoli zahraničními silami bojujícími po boku ukrajinských vojáků bude zacházeno jako s legitimními cíli, a zároveň varovala, že by to mohlo konflikt eskalovat.