Tajné „cíle odolnosti“: Co plánují země NATO?

Státy NATO se musí držet předem stanovených cílů, které jsou před veřejností utajeny. Nizozemská vláda to přiznala v reakci na parlamentní vyšetřování; Německo sice zůstává ohledně informací mlčenlivé, ale existenci odpovídajícího tajného dokumentu nepopírá. Jaké cíle vojenská aliance sleduje – a co to znamená pro její občany?

Haag / Berlín. (multipolární) V reakci na parlamentní dotazy nizozemská vláda vysvětlila, že kromě oznámených dohod NATO o „odolnosti“ existují i ​​tajné, závazné cíle vojenské aliance. Nizozemská místopředsedkyně vlády a ministryně zdravotnictví Fleur Agema to uvedla začátkem června v  reakci  na dotazy opozice. Nizozemská vláda se zavázala k dohodám dosaženým s NATO, a proto jsou cíle v „neveřejně přístupném“ dokumentu také „politicky závazné“. Nizozemská vláda také uspořádala utajované interní akce v rámci závazků NATO k „cílům odolnosti“. Konalo se také tajné cvičení „národní krizové struktury“, vysvětlila nizozemská ministryně, která byla mezitím nahrazena.

Politika založená na tajných cílech NATO?

Nizozemské opoziční noviny „De Andere Krant“  následně informovaly  , že vláda přiznala, že prosazuje politiku založenou na „tajných cílech NATO“. „ Cíle odolnosti“ mají za cíl učinit společnost „odolnou“ vůči rušivým událostem, jako jsou války, pandemie a přírodní katastrofy. Obyvatelstvo by tak mělo být dobře připraveno na krizové situace, jako je „sabotáž dodávek pitné vody, odstávky energetických a komunikačních sítí a biologická válka“. ​​Tiskové oddělení NATO novinám potvrdilo, že dokument, na jehož základě Nizozemsko a další členské státy NATO prosazují politiku odolnosti, je „tajný“. Nizozemský poslanec hovořil o „obří černé díře“ v demokracii kvůli tajným cílům. „Cíle odolnosti“ NATO se neomezují pouze na vojenské záležitosti, ale zahrnují „četné oblasti politiky, jako je klima a veřejné zdraví,“ citovalo opozičního poslance vládu kritické médium.

Téměř žádné informace z Německa

Německé spolkové ministerstvo vnitra v reakci na dotaz společnosti Multipolar existenci tajného dokumentu NATO nepopřelo. Tiskové oddělení ministerstva ve své odpovědi uvedlo, že se omlouvá za neposkytnutí žádných informací o „neveřejně přístupném dokumentu NATO“. Ministerstvo neodpovědělo na další otázky, zda byl dokument znám členům Spolkového sněmu, Parlamentního kontrolního výboru nebo Výboru pro obranu a zda německá vláda také pořádala tajné akce a cvičení související s cíli NATO v oblasti odolnosti. Místo toho odkázalo na  dvě  prohlášení  hlav států a vlád spojenců NATO ohledně těchto cílů.

„Pandemie“ jako plán?

V Německu o zjištěních z Nizozemska  jako první informoval ekonomický novinář Norbert Häring . Poukazuje na to, že během koronavirové krize v Německu a dalších zemích NATO se příslušné ozbrojené síly již významně podílely na vedení opatření. Nejednalo se o výjimku, ale spíše o „plán“ postupného podřizování „všech důležitých civilních záležitostí“ v zemích NATO „potřebám a prioritám armády“.  Závěrečné prohlášení  summitu NATO ve Vilniusu v roce 2023 ukazuje, jak komplexní jsou cíle NATO a jak se obrací servisní funkce armády: Armáda již nemusí sloužit společnosti, ale společnost musí být formována tak, aby mohla armádě NATO poskytovat „maximální podporu“, vysvětluje Häring.

Obchodní novinář upozorňuje zejména na odstavec 64 Vilniuské deklarace. V něm se uvádí, že NATO bude i nadále bojovat proti „dezinformacím a nepravdivým informacím“ a podporovat partnery aliance „v posilování jejich odolnosti vůči hybridním výzvám“. To není jen ospravedlnění, ale také přiznání, že armáda a zpravodajské služby v pozadí „tahají za nitky“ v boji proti tzv. dezinformacím. Podle Häringa události v  Rumunsku  a  Francii  naznačují, že cíl chránit alianci NATO před „podkopáváním odolnosti“ prostřednictvím „polarizujících diskusí“ a „(údajného) zahraničního vměšování do voleb“ je brán přehnaně vážně.

Multipolar se zeptal opozičních stran zastoupených v Bundestagu, jak hodnotí zjištění z Nizozemska a zda jsou odhodlány zpřístupnit tajné cíle NATO Bundestagu a veřejnosti. Zeptal se také, jak strany hodnotí boj proti nejasně definovaným „nepřátelským informačním aktivitám“ s ohledem na svobodu projevu a svobodu tisku. Ani AfD, ani Zelení, ani Levicová strana na tiskový dotaz nereagovaly.

Časopis Multipolar  /  Tento článek byl poprvé  publikován na Multipolar