Po očkování mRNA: Nyní přichází genetická převýchova imunitního systému

Geneticky programované vakcíny: Tichá převýchova imunitního systému

Nová generace vakcín je připravena – a je to účinná vakcína. Nová publikace v časopise Motherhood International Journal of Research and Innovation (červen 2025) s názvem „ CRISPR-Cas9-Based mRNA Vaccines: The Next Frontier in Precision Immunotherapy“ (Vakcíny mRNA založené na CRISPR-Cas9: Další hranice v precizní imunoterapii ) popisuje nic menšího než vizi programovatelného imunitního systému. Co zní jako sci-fi, je ve skutečnosti radikálně novým zásahem do lidské biologie.

Od mRNA ke genetické modifikaci

mRNA vakcíny, jako ty od společností Pfizer a Moderna, byly během pandemie COVID-19 oslavovány jako technologická revoluce. Nyní se však ukazuje, že tento vývoj byl zřejmě pouze prvním krokem. Studie popisuje, jak bude CRISPR-Cas9 – nástroj genetického inženýrství pro cílenou modifikaci DNA – v budoucnu kombinován s mRNA vakcínami.

Cíl: nejen dočasně vyvolat imunitní odpověď, ale trvale geneticky přeprogramovat imunitní buňky. Vakcíny budou vybaveny biologickými zpětnovazebními smyčkami, senzory a kontrolními mechanismy, které v reálném čase reagují na zánětlivé markery nebo jiné signály v těle.

Studie mimo jiné popisuje:

• Samoregulační vakcíny, které řídí produkci antigenů v závislosti na imunitním stavu
• Systémy založené na senzorech, které se aktivují pouze tehdy, když jsou přítomny určité podněty
• Nositelné nebo implantabilní senzory CRISPR, které detekují infekce a dodávají cílené dávky vakcíny
• Geneticky modifikované imunitní buňky pro léčbu rakoviny nebo autoimunitní terapie

Co je na tom nebezpečného?

Tyto přístupy otevírají zcela nové možnosti – ale zároveň představují obrovská rizika. Překračují lékařské a etické hranice: od dočasného účinku konvenčních vakcín až po potenciálně trvalé zásahy do architektury lidského imunitního systému.

Hlavní rizika:

• Nepředvídatelné vedlejší účinky v důsledku tzv. změn DNA mimo cíl, které mohou vést k autoimunitním reakcím nebo nádorům
• Nekontrolovaná aktivace imunitního systému, pokud selžou nebo přehnaně reagují zpětnovazební systémy
• Dlouhodobá rizika , která nelze měřit v krátkodobých klinických studiích
• Technologická ztráta kontroly , když se biointeligentní systémy stanou autonomními nebo je lze manipulovat zvenčí

Obzvláště kontroverzní: Studie hovoří o „živých vakcínách“ – živých vakcínách sestávajících z geneticky modifikovaných imunitních buněk. Jsou určeny k dlouhodobému působení v těle a dynamickému přizpůsobování se novým hrozbám. Lidé jsou považováni za adaptivní biotechnologické platformy.

Biopolitická výbušnost

To, co je zde prezentováno jako lékařský pokrok, je zároveň radikální politickou a sociální transformací. S geneticky programovatelným imunitním systémem jsou totiž nově definováni i samotní lidé – již ne jako biologické bytosti, ale jako proměnlivé a ovladatelné struktury.

Důsledky jsou hluboké:

• Kdo bude v budoucnu řídit „aktualizace“ imunitního systému?
• Jaké zájmy pohánějí genové knihovny, které adaptují vakcíny?
• Jak lze rozlišit mezi terapií a manipulací?

Sloučení umělé inteligence, technologie mRNA a genetického inženýrství s sebou nese riziko vzniku nové formy biotechnologické externí kontroly – pod označením zdravotní péče.

Závěr: Tichá proměna lidstva

Strategie CRISPR mRNA není jen nový typ vakcíny. Představuje zásadní změnu paradigmatu: odklon od ochrany proti nemocem k preventivnímu, trvalému přeprogramování lidských tělesných funkcí. To už není medicína v tradičním slova smyslu, ale spíše technologická reorganizace imunitního systému.

Zda tento vývoj vnímáme jako pokrok, nebo dehumanizaci, není vědecká otázka, ale politická a etická. Studie poskytuje plán – nyní je na nás, abychom jej kriticky prozkoumali.