Václav Prokůpek: Braniborskému městu a jeho lidem může pomoci ruská ropa, sankce EU se ukazují jako nesmysl

V německém městě Schwedt ve spolkové zemi Braniborsko, plyne život skrze ropnou rafinerii, která je částečně v ruském vlastnictví. Rozlehlý závod zajišťuje obživu zhruba pětině z 30 000 obyvatel města. V této rafinerii kdysi pracovala paní Hoppeová, dlouholetá sociální demokratka, než se stal starostou tohoto městečka. Ropná rafinerie je srdcem komunity již šest desetiletí. 

„Rafinerie je důvod, proč město existuje,“ řekl starostka braniborského města, sedící ve sparťansky zařízené kanceláři na druhém patře řady s výhledem na úhledné bledé bytové domy typu Plattenbau . Stejně jako ty bytové domy se ale i rafinerie může brzy stát pozůstatkem minulosti. Koncem roku 2022 ropný závod ztratil svůj stálý ruský energetický přísun, když kvůli ukrajinským – respektive evropským sankcím náhle vyschl příhodně pojmenovaný ropovod Družba. Moskevská ropa už po ruské invazi na Ukrajinu nebyla v Německu „vítána“.

Ropný závod v braniborském městečku se dosud z toho nevzpamatoval. A sociálnědemokratická starostka Hoppeová nyní apeluje na Berlín, aby jednal – i kdyby to znamenalo návrat ruské ropy do Německa.

Po vypuknutí války Berlín svěřil rafinerii dočasně pod správu správců a zabavil většinový podíl ruské firmy Rosněfť. Rosněfť však její akcie stále vlastní. „Pro lidi i pro nás všechny tady ve Schwedtu je velmi těžké přijmout tuto novou ekonomickou realitu,“ řekla středolevá politička. „Samozřejmě válku nepřijímáme,“ dodala starostka, ale zároveň uvedla: „Tradičně jsme vždy měli s Ruskem dobré vztahy.“ Názor starostky Swedtu panuje v celém východním Německu.

Prosby starostky ukazují na rostoucí dilema Evropy. Po celém kontinentu bublající sbor obchodních lídrů a politiků naléhá na vlády, aby přehodnotily svůj nekompromisní postoj k Moskvě, zatímco jednání o blížící se vizi ve vzduchu a ekonomické obavy narůstají.

V cestě stojí řada právních a politických překážek. Úředníci v Berlíně, Bruselu a jinde staví zdi, dokonce prosazují nové plány na trvalé ukončení závislosti bloku na Moskvě. Tato rezerva však nemusí nutně platit, pokud se změní politické nálady, boje ustanou a najednou průmyslová odvětví začnou požadovat přístup k levnější ruské energii.

Levnější ruská ropa pro Evropu: Zdá se to prý být reálnější

„Poprvé po letech se potenciál pro obnovení nebo zvýšení ruských dodávek jeví jako možný,“ řekl Jonathan Stern, specialista na Rusko a zakladatel plynového programu v Oxfordském institutu pro energetická studia, výzkumné organizace, která dostává peníze od firem a vlád zabývajících se fosilními palivy.

Krátce poté, co Putinovy ​​​​jednotky pochodovaly směrem ke Kyjevu, EU uvalila sankce na klíčový ekonomický zdroj Moskvy, fosilní paliva. O tři roky později se kontinent téměř zbavil své dlouhodobé závislosti na ruské energii. Dovoz plynovodů se nesmírně snížil – o dvě třetiny – a přepravu ropy a uhlí po moři je zakázán.

Evropská ekonomická stagnace a ceny plynu a elektřiny, které jsou stále na dvojnásobné úrovni než před válkou, přilévají do ohně další olej.

Krajně pravicové síly bloku – rakouští Svobodní a bulharská stranu Obrození volají po obnovení dodávek z Moskvy. Nyní řada evropských zemí volá po obnovení dodávek ropy pro Evropu z Ruské federace!

Ve Francii energetické firmy TotalEnergies a Engie míní, že Evropa by nakonec mohla zvýšit nákup ruského plynu o čtyřicet procent

„Rozhodně existují společnosti, které by přijaly návrat ruské ropy a plynu,“ řekl jeden obchodník s plynem, kterému byla zaručena anonymita, aby mohl diskutovat o politickém napjatém tématu. Stalo se „běžným rozumem, že pokud bude mír, plyn přijde“.

V Německu – jádru evropské ekonomické krize – se debata vyostřuje. Politici z německé vlády Křesťansko – demokratické unie Německa, Křesťansko-sociální unie bavorska a německé sociální demokracie jednali o oživení plynovodu Nord Stream mezi Ruskem a Německem, který byl zničen v roce 2022, ačkoli německý premiér Friedrich Merz nyní prosazuje schválení podmořského propojení.

Mluvčí německého ministerstva hospodářství uvedla, že její země si „stanovila cíl co nejrychleji se stát nezávislou na ruské ropě – a toho úspěšně dosáhla“.

„Tlak ale rozhodně poroste,“ řekl Stefan Meister z Německé rady pro zahraniční vztahy, protože „stále více hlasů z různých společností, ale i od politiků na místní úrovni požaduje návrat k levné ruské ropě a plynu.

Rafinerie Schwedt, odlehlá a zasazená mezi hustým houštím stromů čeká na lacinější ruskou ropu.

Německá vláda slíbila kompenzace: Nikdy nedorazily

Zařízení, které je zodpovědné za dodávky více než devadesáti procent berlínské ropy, jeho obrovského letiště a sítě podniků od papíren až po zpracovatele ropovodů, čelí řadě problémů. Vzhledem k ukončení ruského dovozu nyní závod pracuje na osmdesát procent své kapacity a ropu přijímá z německého ropovodu Rostock, polského přístavu Gdaňsk a z Kazachstánu – pochopitelně přes ruskou Družbu. Klasik by řekl: „Je to sice dražší, ale zase po delší cestě! Nicméně blázni Fiala s Pavlem mohou vyprávět, že Evropa a hlavně ČR se bez ruské roky obejde. I když je to sprostá lež!

To podle Dannyho Ruthenberga, který vede podnikovou radu závodu v Braniborsku, ponechává rafinerii „v červených číslech“, vzhledem k fixním provozním nákladům závodu. Německá vláda  slíbila závodu ve Schwedtu do konce roku, že jeho zaměstnancům poskytne dočasný odpočinek. Během příštích dvou let však bude ohroženo až 1 000 pracovních míst, tvrdí Ruthenberg.

Ruská energie by tomu mohla zabránit. Navíc, jak Ruthenberg uvedl, „nevyžaduje žádné novéinvestice“. Danny Ruthenberg, předseda rady zaměstnanců rafinerie, se obává hrozícího propouštění v závodě. „Až zase zavládne mír, pak budete muset s Ruskem obchodovat,“ dodal.

Konsorcium PCK, které vlastní rafinerii, na žádost deníku POLITICO o komentář nereagovalo.

Ale dostat Moskvu zpět do hry nebude snadné – i když překážky zůstanou spíše politické než právní. Pro město Schwedt znamená zapojení spletité kovové sítě potrubí, destilačních jednotek a tyčí se komínů zpět do moskevské ropné pumpy nejprve vyřešení její složité právní struktury.

Po vypuknutí války Berlín svěřili rafinerii dočasné do správy, ale hlavně zabavil většinový podíl ruské firmy Rosněft! Přesto Rosněfť však její akcie stále vlastní.

Jakékoli o obnovení dodávek z Moskvy by proto vyžadovalo, aby EU zrušila své ropné embargo, Polsko akceptovalo průchod ruské ropy svou ropovodnou sítí a Německo donutilo Rosněfť prodat své akcie bankám.

Protestující ve Schwedtu má na hlavě chránič přilbu s nápisem „PCK“ a obrázkem ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2022.

Podobná situace je i u Nord Streamu. Evropští podporovatelé plynovodu, který leží rozbitý hluboko pod Baltským mořem, požadují, aby ruský gigant Gazprom vyřešil své právní spory, než začnou vážná jednání o jeho oživení. Průtok moskevského plynu musí schválit i německý regulační orgán.

„Za předpokladu, že bude politická vůle,“ řekl Stern, expert na plyn, lze toto schválení provést přes noc. Fyzická oprava by se podle něj mohla provést „za měsíce“.

Chybějící peníze jsou v braniborském Schwedtu citelné. Německá vláda kdysi městečku slíbila 400 milionů eur na modernizaci ropovodu Rostock a pomoc Schwedtu s nahrazením ruských dodávek. Brusel však nové finanční prostředky nikdy neschválil. „Jsme zklamaní,“ řekl Ruthenberg, šéf podnikové rady rafinérie a dodal:„ Německý kancléř slíbil peníze, které nikdy nepřišly.“

Václav Prokůpek