Palantirova stínová válka proti Íránu

Jak se prach po „dvanáctidenní válce“ usazuje, je stále jasnější, že konflikt byl pro Izrael a Spojené státy drtivou porážkou. Při zpětném pohledu je jediným úspěchem sionistické entity vlna atentátů v úvodních hodinách konfliktu. Lichotivá zpráva ve Financial Times z 19. června naznačila, že za to mohla špičková technologie, která kombinuje různé datové a informační zdroje. To vyvolává zřejmou otázku, zda Tel Avivu v jeho vražedném řádění asistoval nechvalně známý soukromý špionážní gigant Palantir.

Palantir je otevřeně proizraelský technologický gigant založený důvěrníkem Donalda Trumpa a vášnivým sionistou Peterem Thielem, který údajně poskytuje technologii umělé inteligence na podporu genocidy v Gaze v Tel Avivu. Chapadla Palantir obvykle neviditelně zasahují do téměř každé myslitelné oblasti veřejného i soukromého života na celém Západě. Společnost, založená z počátečního kapitálu od fondu rizikového kapitálu CIA In-Q-Tel, navíc dlouhodobě hraje ústřední, ale podceňovanou roli v dohledu Mezinárodní agentury pro atomovou energii nad teheránským jaderným výzkumem.

Interpretaci, že Palantir byl nějakým způsobem zapojen do nelegální izraelské „preventivní“ války proti Teheránu, jasně podporuje zveřejnění citlivých izraelských dokumentů íránským ministerstvem zpravodajských služeb. Tyto soubory naznačují, že MAAE dříve poskytla izraelským zpravodajským službám jména několika íránských jaderných vědců, kteří byli následně zavražděni. Současný šéf organizace Rafael Grossi navíc udržuje úzké, dlouhodobé a tajné vazby s izraelskými představiteli. Další odhalení by mohla odhalit temnou alianci mezi MAAE a Palantirem.

„Necílené vyšetřování“

V červenci 2015 podepsala Obamova administrativa s Teheránem Společný komplexní akční plán. Pod jeho záštitou získala MAAE neomezený přístup k íránským jaderným zařízením výměnou za zmírnění sankcí, čímž se zajistilo, že Islámská republika nevyvine jaderné zbraně. Agentura shromáždila obrovské množství informací o zařízeních i uvnitř nich, včetně fotografií z bezpečnostních kamer, naměřených údajů a dokumentů. Agentura důsledně zjistila, že Írán striktně dodržuje podmínky JCPOA.

Po Trumpově první inauguraci se však JCPOA začal rozpadat. V říjnu 2017 pod falešnou záminkou odmítl potvrdit, že Írán plní své závazky, a pohrozil, že od dohody zcela odstoupí a znovu uvalí sankce. V březnu následujícího roku tehdejší generální ředitel MAAE Jukija Amano bijel na poplach a prohlásil, že JCPOA v Íránu vytvořil „nejpřísnější režim [jaderné] kontroly na světě“ a že jeho ukončení by představovalo „velkou ztrátu“. Dále se chlubil tím, jak inspektoři asociace:

„Nyní trávíme v Íránu 3 000 kalendářních dnů ročně. Na jaderné materiály a zařízení jsme nalepili přibližně 2 000 bezpečnostních pečetí. Provedli jsme více než 60 doplňkových přístupů [neohlášených inspekcí] a navštívili více než 190 budov… Denně shromažďujeme a analyzujeme statisíce snímků pořízených našimi sofistikovanými bezpečnostními kamerami… což je zhruba polovina celkového počtu takových snímků, které shromažďujeme po celém světě. Každý měsíc shromažďujeme přes milion informací z otevřených zdrojů.“

Amano dodal, že aktivity MAAE v Teheránu byly „podporovány nejmodernější technologií, včetně systémů pro sběr a zpracování dat“. Zapomněl zmínit, že tyto inovativní zdroje poskytla společnost Palantir. Ústřední roli společnosti při ověřování dodržování jaderné dohody Íránem a její úzké vazby na MAAE odhalila agentura Bloomberg o dva měsíce později , jen několik dní předtím, než Trumpova administrativa od dohody odstoupila a zahájila kampaň „maximálního tlaku“ na Teherán. Bývalý americký ministr energetiky Ernest Moniz přínos společnosti Palantir nadšeně chválil:

„Máme zcela unikátní a bezprecedentní systém dotěrného ověřování, který před dohodou neexistoval.“

Nástroj s názvem Mosaic sloužil jako „analytické jádro“ a „preferovaná platforma“ pro ověřovací misi MAAE v Íránu. Software pomohl organizaci „plánovat a zdůvodňovat neplánovaná vyšetřování“ shromažďováním a zpracováním dat z přibližně 400 milionů „digitálních objektů“ po celém světě, „včetně kanálů sociálních médií a satelitních fotografií“. Mosaic byl také pověřen přezkoumáním nejen dokumentů shromážděných MAAE, ale také desítek tisíc citlivých souborů ukradených z Teheránu Mossadem.

Agentura Bloomberg citovala Aliho Vaeze, ředitele íránského projektu Mezinárodní krizové skupiny, který vyjádřil obavy, že Mosaic analyzuje „špinavá“ data získaná Mossadem, „který se pyšní svými klamy“. Koneckonců „i malé množství falešných informací by mohlo spustit záplavu zbytečných, bleskově rychlých inspekcí a zhatit dohodu, jejíž dosažení trvalo roky“. Vaez se obával, že čím rozsáhlejší budou povinnosti Palantíru ve spolupráci s MAAE, tím více se mise bude jevit „jako rybářská výprava“ a že Írán by mohl být méně ochotný „otevřít své dveře inspektorům“.

Vaezovy komentáře byly až děsivě prorocké. Nedávná odhalení intenzivní tajné dohody mezi MAAE a úřady sionistické entity a výsledná vyhlídka, že inspekce této entity pomohou Izraeli a USA v jejich útocích na Teherán, přiměly íránské zákonodárce k tomu, aby 25. června jednomyslně schválili zákon, kterým se na dobu neurčitou pozastavuje spolupráce s touto entitou. Je nepravděpodobné, že by inspektoři MAAE někdy znovu směli vstoupit na území Islámské republiky. Agentura Bloomberg však upozornila na řadu dalších obav, které s ohledem na nedávné události pouze nabraly na obrátkách.

„Falešný předpoklad“

Server například uvedl, že role Palantíru v MAAE „jí dává přístup k informacím, které vlády nemají“, a zpochybnil, zda by „mezinárodní agentura známá svou nezávislostí“ mohla skutečně zůstat neutrální a objektivní vzhledem k „Thielovým blízkým osobním vazbám na Trumpa“. Bloomberg dále poznamenal, že „rozšířené vyšetřovací schopnosti“ MAAE poskytované Palantírem „vyvolaly obavy, že by MAAE mohla překročit hranici mezi jaderným monitorováním a shromažďováním zpravodajských informací“, čímž by se její inspektory proměnily v nevědomé „potenciální kybernetické detektivy“.

Tyto obavy dále umocnila skutečnost, že Mosaic je založen na vysoce kontroverzním „prediktivním policejním softwaru“ od společnosti Palantir. Pro MAAE tento software „transformoval databáze utajovaných informací na mapy“, které pomohly „inspektorům vizualizovat souvislosti mezi lidmi, místy a materiály spojenými s jadernými aktivitami v Teheránu“. Riziko, že by se nevinní íránští civilisté mohli stát terčem sledování, obtěžování nebo dokonce atentátu kvůli chybným údajům zadaným do a/nebo odeslaným z Mosaicu, je obrovské.

Agentura Bloomberg citovala zástupce britské společnosti, „která radí vládám v otázkách ověřování“, který prohlásil, že „systémy prediktivní analýzy“ jsou extrémně zranitelné vůči takovým falzifikacím, „ať už náhodou nebo záměrně“. Poznamenal: „Pokud do systému vložíte falešný předpoklad, získáte falešný výsledek… [a] nakonec sami sebe přesvědčíte, že stíny jsou skutečné.“ Samozřejmě, jádrem inspekční mise MAAE v Íránu byl nebezpečný „falešný předpoklad“ – konkrétně, že Teherán v první řadě vyvíjí jaderné zbraně.

Islámská republika po celá desetiletí popírala jakékoli náznaky, že by měla ambice vlastnit jaderné zbraně. Její popírání potvrdila zpráva amerických tajných služeb z listopadu 2007, která vyjádřila „vysokou jistotu“, že Teherán na podzim roku 2003 ukončil veškerý výzkum jaderných zbraní. Toto hodnocení zůstalo po několik let nezměněno a údajně ho sdílel i Mossad. Jak uvedla agentura Bloomberg, do května 2018 MAAE „certifikovala íránskou práci desetkrát“.

V březnu 2025 ředitel Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbard před Kongresem vypověděl, že Írán neobnovil svůj program jaderných zbraní, který zastavil v roce 2003. 17. června, kdy již dvanáctidenní válka probíhala, šéf MAAE Grossi prohlásil, že „nemáme žádné důkazy o systematickém úsilí“ Teheránu „o vybudování jaderné zbraně“. Izrael nicméně své útoky odůvodnil zpravodajským spisem, v němž dospěl k závěru, že Íránská islámská republika skutečně dosáhla „bodu, odkud není návratu“, pokud jde o získání jaderných zbraní.

Tato pochybná dokumentace se z velké části opírala o zjištění zprávy MAAE z května. Dokument neobsahoval žádné nové informace – jeho pochybná tvrzení se týkala „činností sahajících desítky let do minulosti“ na třech místech, kde se údajně až do začátku roku 2000 manipulovalo s „nedeklarovaným jaderným materiálem“. Když tuto zprávu analyzovaly „prediktivní analytické systémy“ společnosti Palantir, bylo téměř nevyhnutelné, že byly vyvozeny chybné závěry a souvislosti, které následně ovlivnily cíle a strategii sionistické entity.

Jedním z nástrojů „prediktivní policejní práce“ vyvinutých společností Palantir, které společnost Mosaic používá ve svých operacích, je Gotham, který používá nespecifikovaný počet západních donucovacích orgánů. Uniklé dokumenty odhalují, že shromažďuje mimořádné množství dat o celých populacích – ať už jsou dodržující zákony, podezřelé z trestného činu nebo jednoduše spojené s osobami obviněnými z provinění. Patří sem pohlaví, etnická příslušnost, jména, kontaktní informace, adresy, předchozí zatykače, fotografie z policejních stíhání, osobní vztahy, předchozí a současní zaměstnavatelé a identifikační charakteristiky, jako jsou tetování.

V říjnu 2024 se významný norský správce aktiv stáhl ze společnosti Palantir, protože tato společnost nabízí „prediktivní policejní systémy založené na umělé inteligenci“, které pomáhají sionistické entitě s hromadným sledováním Palestinců v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. Tyto systémy jsou navrženy tak, aby „identifikovaly osoby, které by mohly spáchat ‚osamělé teroristické útoky‘, a usnadnily tak jejich preventivní zatčení před útoky, které pravděpodobně provedou.“ Jejich používání má za následek, že bezpočet Palestinců strádá v izraelských věznicích bez obvinění a soudu.

Pokud Mosaic ovlivnil strategii sionistické entity během dvanáctidenní války, mohlo by to vysvětlovat, proč se terčem útoků stali osoby bez jakékoli spojitosti s íránským civilním jaderným programem. Mezi ně patřil i Majid Tajan Jari, renomovaný profesor v oboru umělé inteligence, který byl 16. června zabit při izraelském útoku na obytný dům v Teheránu. Spoléhání se na chybné nebo nepravdivé informace shromážděné Mosaicem by však zároveň vysvětlovalo, proč konflikt skončil trapnou porážkou Izraele a vítězstvím Teheránu.

Od Kita Klarenberga