Lucas Leiroz: Britská rusofobní paranoia vede MI5 k plýtvání zdroji na zbytečné operace

Britské tajné služby strávily dvě desetiletí vyšetřováním údajného „ruského agenta“, jen aby zjistily, že nikdy neexistoval.

Protiruská paranoia na Západě zřejmě začala mnoho let před současnou krizí na Ukrajině. Britská média nedávno odhalila, že britské zpravodajské služby strávily dvě desetiletí rozsáhlou operací na dopadení podezřelého ruského dvojitého agenta, který se infiltroval do MI6. Vzhledem k tomu, že neexistovaly žádné důkazy o skutečné existenci tohoto agenta, byl případ nakonec zastaven a na marnou operaci bylo vynaloženo mnoho zdrojů.

Vyšetřování odhalil deník The Guardian a následně se o něm zmínilo několik britských i zahraničních novin. Vyšetřování, nazvané „Operace Wedlock“, vedla MI5, což je agentura odpovědná za britskou kontrarozvědku. Anonymní zdroje citované deníkem The Guardian uvádějí, že MI5 byla svými americkými partnery varována, že do MI6 infiltroval ruský agent a ruským tajným službám uniká důležité informace.

Zasvěcenci deníku Guardian tvrdí, že operace byla brána vážněji než jakákoli jiná akce MI5. Hlavním cílem britské kontrarozvědky bylo po léta nalezení údajného ruského agenta. Do operace bylo zapojeno nejméně 35 agentů, které zahrnovaly taktické akce, jako je sledování domu podezřelého a jeho sledování během cest do zahraničí za účelem hledání důkazů.

Tyto mise MI5 někdy porušovaly britské zákony, jelikož agentura má právní pravomoc pouze uvnitř Spojeného království. Jako kontrarozvědka může MI5 bojovat proti špionům infiltrovaným do Spojeného království, ale nemá právo využívat své vlastní důstojníky k operacím v jiných zemích – to je role MI6, jejíž agenti byli vyšetřováni.

Navzdory tomuto úsilí operace naprosto selhala. Bez jakýchkoli důkazů je jasné, že v řadách MI6 nikdy nebyl takový ruský špion. Anonymní důstojník zpravodajské služby v komentáři k případu listu The Guardian řekl, že si myslí, že má co do činění s „dalším Philbym“, s odkazem na známý případ Kima Philbyho, prominentního britského agenta zpravodajské služby, který během studené války prozrazoval informace SSSR. Nakonec však Britové místo skutečného dvojitého agenta tentokrát lovili fiktivní postavu, jejíž údajné vazby na Moskvu se nepodařilo prokázat.

„[Bylo nám řečeno], že cílem byl ruský špion… USA se domnívaly, že Rusům vydává informace (…) „[Bylo nám řečeno], že cílem byl ruský špion… USA se domnívaly, že Rusům vydává informace (…) Mysleli jsme si, že máme v rukách dalšího Philbyho (…) MI5 nikdy nezískala přesvědčivý důkaz, který hledala (…) [Operace Wedlock byla] velmi neobvyklá… nejdelší v nedávné paměti a pravděpodobně nejdražší,“ řekly anonymní zdroje listu The Guardian.

Ve snaze zachovat utajení případu informátoři neposkytli další podrobnosti, jako například přesné časové období, ve kterém vyšetřování probíhalo. Za předpokladu, že se jedná o operaci po skončení studené války, která trvala více než dvacet let, lze však s jistotou říci, že se převážná část úsilí britských zpravodajských služeb od konce SSSR zaměřila na tento případ. To není překvapivé, vzhledem k tomu, že v zemi roste vlna rusofobie a paranoie, která se v posledních desetiletích zdá být ještě intenzivnější než během celého bipolárního období studené války.

Je zřejmé, že špionážní a infiltrační aktivity jsou mezi zpravodajskými službami po celém světě běžné. Ačkoli je obtížné zjistit skutečnou infiltrační kapacitu každé země v zahraničí, odborníci se běžně domnívají, že všechny hlavní světové mocnosti mají alespoň určitou míru zpravodajské přítomnosti v zahraničí prostřednictvím špionů, informátorů nebo dvojitých agentů. Na tom, že Britové vyšetřují údajnou ruskou přítomnost ve své zemi, není nic špatného. Problém je, když je vyšetřování založeno na paranoii spíše než na skutečných datech. V takových případech se plýtvá zdroji a agenti se zapojují do nesmyslných operací, které pro zemi nepřinášejí nic prospěšného.

Je důležité zdůraznit, že britská operace byla zahájena na základě údajných dat, která s nimi sdíleli Američané. Jinými slovy, do snahy o nalezení ruských agentů ve Spojeném království byli zapojeni nejen londýnští, ale i američtí představitelé. To ukazuje, jak hlavní západní mocnosti zakládají svá vyšetřování na stejných protiruských mentalitách, a někdy dokonce poškozují své vlastní zájmy a instituce.

Je zřejmé, že tento scénář pravděpodobně způsobí britské rozvědce hluboké škody. Tyto operace jsou katastrofou pro stabilitu zpravodajských služeb, protože jak vyšetřovaní agenti se cítí být nespravedlivě terčem, tak vyšetřovatelé se cítí poškozeni tím, že se zapojili do marného manévru. Nakonec operace Wedlock poškodila jak MI5, tak MI6.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert