Pepe Escobar: Írán opětuje palbu: „Neustoupíme“ – Červené čáry byly nakresleny!

Írán vrací úder: „Nevzdáme se“ – Byly nakresleny červené čáry

V nedávné epizodě z 21. června 2025 hovoří renomovaný novinář Pepe Escobar s moderátorem Nema o eskalaci napětí na Blízkém východě, zejména o izraelských útocích a hrozícím zapojení USA proti Íránu. Escobar, který se právě vrátil z Petrohradského ekonomického fóra, analyzuje geopolitickou situaci a zdůrazňuje odhodlání Íránu postavit se západní agresi. Tento článek, založený na přepisu videa, zkoumá strategický vývoj, roli globálních mocností a potenciální důsledky další eskalace.

Petrohrad: Znamení globálního posunu

Escobar začíná zprávou o Petrohradském ekonomickém fóru, které popisuje jako klíčovou událost pro globální Jih. „V Petrohradu byly uzavřeny obchody v hodnotě přes 80 miliard dolarů,“ říká. „Jedná se o obchody z globálního Jihu – Afriky, Indie, Pákistánu, států Perského zálivu, jihovýchodní Asie, Střední Asie, Ruska a Číny.“ Na rozdíl od Davoského fóra, kterému dominuje Západ, se zde pozornost zaměřuje na pragmatické podnikání, daleko od kontroly západních finančních institucí, jako je BlackRock.

Fórum demonstrovalo rostoucí význam zemí BRICS a úsilí o vytvoření alternativního mezinárodního finančního řádu. Escobar vyzdvihl panel, v němž Paulo Batista, spoluzakladatel Nové rozvojové banky (NDB), prosazoval komplexní reformu globálního finančního systému. „Paulo říká: Musíme jednat hned; okno příležitosti je malé,“ uvádí Escobar. Tyto diskuse ilustrují ambice globálního Jihu emancipovat se od západní hegemonie.

Dalším tématem byla kontrola informací a role umělé inteligence (AI). Escobar zmínil založení Globální sítě pro kontrolu faktů (GFCN), jejímž cílem je bojovat proti falešným zprávám, které stále častěji produkují velké technologické firmy. „Palantir je nyní zakotven v americké federální vládě,“ varuje. „Tyto modely umělé inteligence se již používají k zabíjení Palestinců.“ Fórum tak zdůrazňuje nejen ekonomické, ale i technologické a mediální protiopatření proti západní dominanci.

Eskalace na Blízkém východě: Íránská neochvějnost

Hlavní diskuse se točí kolem nedávných izraelských útoků na Írán, které začaly 13. června 2025 a po nichž následovala neúspěšná jednání v Ománu. Escobar to považuje za úmyslný pokus USA a Izraele o změnu režimu v Íránu. „USA přesouvají stíhačky a bombardéry blíže k Íránu,“ říká. „Připravují útok, zatímco mainstreamová média na Západě tvrdí, že Írán je poražen. To je stroj na falešné zprávy.“

Escobar poukazuje na článek Seymoura Hershe, který odhaluje plány amerického vojensko-průmyslového komplexu a sionistických kruhů ve Washingtonu. „Hersh ukazuje, jak tito lidé chtějí válku proti Íránu od roku 1998, někteří už od roku 1979,“ vysvětluje. „Usilují o zničení íránského jaderného programu, jeho balistických raket a nakonec o změnu režimu.“ Kritizuje však nevědomost těchto kruhů: „Nerozumí ani geografii, ani historii Íránu. Jejich hloupost je otřesná, ale mají přístup k lidem s rozhodovací pravomocí.“

Írán naopak projevuje strategickou trpělivost a kalkulaci. Escobar zdůrazňuje, že Írán prosazuje „strategii tisíce škrtů“, aby ochromil izraelskou ekonomiku. „Během pouhého týdne paralyzovali polovinu izraelské ekonomiky,“ říká. „Přístavy Haifa a Eilat jsou téměř nefunkční a ropná rafinerie v Haifě je paralyzovaná.“ Írán používá starší rakety k vyčerpání izraelských protiraketových systémů a modernější zbraně, jako jsou rakety Hajj Qassem nebo Fattah, si šetří pro případnou druhou fázi.

Rusko a Čína: Diskrétní podpora Íránu

Escobar zdůrazňuje roli Ruska a Číny jako strategických partnerů Íránu. Na fóru v Petrohradu prezident Putin zdůraznil, že Írán má nezadatelné právo na civilní jaderný program. „Putin uvedl, že od Trumpa a Netanjahua dostal ujištění, že neútočí na zařízení v Búšehru, kde pracuje 200 ruských techniků,“ informuje Escobar. Putin také označil kritiky, kteří Rusko obviňují z nedostatečné pomoci Íránu, za „provokatéry“.

Ačkoli konkrétní podrobnosti o ruské nebo čínské podpoře Íránu nejsou veřejné, Escobar zdůrazňuje existenci tajných kanálů. „Rusko a Čína Íránu diskrétně pomáhají,“ říká. „Jedná se o otázku národní bezpečnosti, zejména pro Čínu, která má s Íránem 20letou energetickou a infrastrukturní dohodu v hodnotě přes 400 miliard dolarů.“ Toto partnerství je podle něj součástí většího cíle: integrace Eurasie, kterou mají útoky na Írán narušit.

Západní rétorika a její důsledky

Podle Escobara jsou západní média a politici chyceni v pasti vlastní rétoriky. „Věří, že mohou porazit Írán jako Irák nebo Afghánistán,“ říká. „Írán je ale jiný – je to sjednocená země, která se na tuto válku připravuje po celá desetiletí.“ Cituje Dmitrije Medveděva, ruského místopředsedu Rady bezpečnosti: „Pokud chce Západ jaderné odzbrojení, ať začne s Izraelem. Írán neustoupí, ať už jsou hrozby jakkoli velké.“

Escobar varuje, že útok USA na Írán by měl katastrofální následky. „Arabské státy, které podporují USA, jako je Saúdská Arábie, by byly pro Írán legitimními cíli,“ říká. „To by znamenalo konec saúdské monarchie.“ Navíc by takový útok dále posílil jednotu v Íránu. „Útoky sjednotily íránskou společnost jako nic od války proti Saddámu Husajnovi,“ zdůrazňuje.

Role USA a Trumpovo dilema

Escobar vnímá Trumpa jako loutku mocných zájmů. „Trump nedělá rozhodnutí,“ říká. „Obvyklí podezřelí – vojensko-průmyslový komplex a sionisté – ho nutí dát zelenou.“ Trump je podle něj v „neudržitelné pozici“, protože zklamává jak svou stále více protiválečnou základnu, tak i proválečné příznivce ve svém vlastním táboře. „Už ztratil polovinu své základny,“ říká Escobar. „Po volbách v polovině volebního období bude prezidentem, který se stane chromou kachnou.“

Západní neznalost íránských schopností je posilována rétorikou osobností, jako je „islamofobní“ generál v Pentagonu, který podle Escobara útoky prosazuje. „Není nikdo, kdo by Trumpovi vysvětlil, jak absurdní je tento plán,“ říká. Ignorovány jsou i jednoduché vojenské reality, jako je obtížnost zasáhnout přesné cíle pod kouřem a troskami.

Globální zlom

Escobar vnímá útoky na Írán jako součást širšího plánu, jak zabránit euroasijské integraci. „Cílem je vydrancovat přírodní zdroje Ruska a Íránu a zastavit integraci Eurasie s Čínou,“ říká. Tato „věčná válka“ se vede na různých místech – od Ukrajiny po Blízký východ – a sleduje jasný postup: „Ukrajina byla na úrovni tři, Írán je na úrovni čtyři, Čína bude na úrovni pět.“

Zoufalství Západu pramení z neúspěchu předchozích válek. „USA byly poraženy Hútíyi,“ říká Escobar. „Teď se chtějí postavit Islámským revolučním gardám – což je fatální chyba.“ Předpovídá, že válka proti Íránu by byla zničující nejen pro USA, ale i pro Izrael a arabské státy, které je podporují. „Izrael ztratil auru neporazitelnosti,“ říká. „Z dlouhodobého hlediska se mnoho Izraelců vrátí do východní Evropy.“

Závěr: Írán zůstává neochvějný

Escobar uzavírá historickým pohledem: „Dějiny nejsou marné. Každý národ platí svou cenu.“ Írán, stejně jako Rusko po 90. letech, by z tohoto konfliktu mohl vyjít silnější. „Pokud bude sionistický stroj zničen, mohlo by to vést k vzkříšení Palestiny,“ říká. Pro USA se však rýsuje historická porážka. „USA se naučí, že Írán nemohou porazit,“ varuje. „Bude to něco velkého, něco, co USA nikdy nezažily.“

Íránské odhodlání, podporované Ruskem a Čínou, a rostoucí jednota íránské společnosti činí změnu režimu nepravděpodobnou. Escobar vyzývá lidi, aby prozřeli propagandu západních médií a uznali realitu měnící se globální mocenské struktury, jak bylo patrné na Petrohradském fóru.