Rozluštění chemického kódu mozku: Co neurochemie prozrazuje o autismu

Ve světě, kde je přibližně u 1 z 36 dětí diagnostikována nějaká porucha autistického spektra, vědci zkoumají hlouběji než kdykoli předtím vnitřní fungování mozku s cílem odhalit, co se skrývá za tímto onemocněním.

Přestože dosud nebyla identifikována žádná jedna konkrétní příčina, rostoucí počet výzkumů poukazuje na neurochemické systémy mozku, tedy komplexní sítě molekul pomáhající neuronům navzájem komunikovat, jako na klíčové části této skládačky.

Komplexní analýza z roku 2020 publikovaná v časopise Brain Sciences (Věda o mozku) zkoumala, jak nerovnováha 12 klíčových neurochemikálií může přispívat k vývoji a chování pozorovanému při autismu.

Tyto neurochemikálie – od serotoninu regulujícího náladu až po spánkový hormon melatonin – hrají klíčovou roli v tom, jak mozek zpracovává informace, reguluje imunitní a metabolické funkce, reaguje na podněty a dokonce, jak člověk vytváří sociální vazby.

Když je jejich aktivita narušena, účinky mohou ovlivnit vývoj mozku a chování, což nabízí pohled na to, proč některé děti zažívají problémy označované za poruchy autistického spektra.

Co je autismus

Autismus je spektrum vývojových rozdílů, což znamená, že jeho příznaky se u jednotlivých osob značně liší.

Jedinci s poruchou autistického spektra mohou projevovat zpoždění řeči, problémy se sociální interakcí, senzorickou citlivost a opakující se chování, jako jsou obsedantní zájmy, sebestimulace, opakující se pohyby, tření rukou o určité textury nebo vydávání uklidňujících zvuků ke zklidnění, zvládnutí úzkosti.

Přestože genetika a environmentální faktory hrají určitou roli, neurochemie mozku se stává ústředním faktorem autismu.

Chemický „poslové“ v mozku nazývání neurotransmitery a neuropeptidy pomáhají regulovat komunikaci neuronů a ovlivňují logické myšlení, náladu, sociální chování a další faktory.

Když jsou tyto chemikálie v nerovnováze, mozek může mít problém efektivně zpracovávat informace, což pomáhá vysvětlit příznaky poruchy autistického spektra.

Klíčové neurochemikálie a jejich role při autismu

Výzkumníci identifikovali tucet klíčových neurochemikálií a neuropeptidů, jejichž nerovnováha může vysvětlovat jedinečné chování a problémy, ale také silné stránky pozorované u jedinců s poruchou autistického spektra.

#1. GABA a glutamát: Brzdový a plynový pedál mozku

Kyselina gama-aminomáslová (GABA) a glutamát jsou dva hlavní neurotransmitery zodpovědné za regulaci mozkové aktivity. GABA působí jako inhibitor, který zklidňuje mozkovou aktivitu, zatímco glutamát je excitační a stimuluje mozkové funkce.

U jedinců s autismem studie ukazují narušenou rovnováhu mezi těmito dvěma chemikáliemi, s nadbytkem glutamátu a nedostatkem GABA.

Tato nerovnováha může vést k nadměrné stimulaci, senzorickému přetížení a obtížím se zpracováním sociálních informací, což přispívá k behaviorálním symptomům běžně pozorovaným při poruchách autistického spektra.

#2. Serotonin: Regulátor nálady

Serotonin pomáhá regulovat chuť k jídlu, trávení, náladu a spánek. Při autismu se často vyskytují zvýšené hladiny serotoninu, které mohou souviset s opakujícím se chováním a sociálními obtížemi.

Pozměněný serotoninový systém může vysvětlovat, proč se jedinci s autismem dopouštějí chování, jako jsou obsedantní rutiny a rigidní myšlení.

#3. Dopamin: Motivace a odměna

Dopamin je neurotransmiter zapojen do motivace, potěšení a systému odměn. Hraje důležitou roli v tom, jak jednotlivci přežívají odměnu a spokojenost.

Při autismu mohou poruchy dopaminové signalizace přispívat k symptomům jako nedostatek motivace, nezapojování se do sociálních interakcí a sociálních setkání, jakož ik opakujícímu se chování.

Tyto poruchy mohou způsobit, že sociální vazby budou méně obohacující a navazování kontaktů náročnější.

#4. Acetylcholin: Paměť a učení

Acetylcholin je klíčový pro pozornost, učení a paměť. U lidí s poruchou autistického spektra mohou snížené hladiny acetylcholinových receptorů v mozku bránit schopnosti soustředění, efektivního učení a kognitivní flexibility.

To může přispívat k obtížím s pozorností, učením se nových úkolů a zpracováním informací.

#5. N-acetylaspartát (NAA): Energie a funkce mozku

N-acetylaspartát je sloučenina nacházející se v neuronech, která slouží jako marker mozkové energie a metabolického zdraví.

Nižší hladiny NAA v mozku lidí s autismem naznačují, že mozkové buňky nefungují na optimální úrovni, což může odrážet vývojové problémy nebo nedostatek energie v centrálních oblastech mozku.

#6. Oxytocin a arginin-vazopresin: Sociální vazby

Oxytocin, často nazývaný „hormon lásky“, hraje klíčovou roli v empatii, sociálních vazbách a důvěře Podobně arginin-vazopresin pomáhá regulovat emocionální reakce a sociální chování.

Studie ukázaly, že jedinci s poruchou autistického spektra mají často změněny hladiny oxytocinu a vazopresinu, což by mohlo vysvětlovat obtíže, kterým čelí mnozí autisté při vytváření sociálních vazeb, čtení emocionálních signálů a budování vztahů.

#7. Melatonin: Regulace spánku

Melatonin je hormon zodpovědný za regulaci cyklu spánku a bdění. Mnoho lidí s autismem mívá výrazné poruchy spánku a výzkum ukázal, že mají tendenci mít nižší hladiny melatoninu.

Tento nedostatek autistům ztěžuje usínání nebo udržení spánku, což vede k vyčerpání a dalšímu zhoršování příznaků autismu, jako jsou nepozornost a podrážděnost.

#8. Vitamin D: Více než jen zdraví kostí

Vitamin D je nezbytný pro zdraví kostí, ale jeho role se rozšiřuje i na mozek, kde ovlivňuje produkci neurotransmiterů a reguluje imunitní systém.

Některé studie naznačují, že děti s autismem mívají nižší hladiny vitamínu D, což může mít vliv na vývoj mozku.

#9. Orexinový systém: Chuť k jídlu, bdělost a spánek

Orexinový systém se podílí na regulaci chuti k jídlu a stavu bdělosti. Některé výzkumy zjistily poruchy v tomto systému u lidí s autismem, zejména pokud jde o poruchy spánku.

Nadměrně aktivní orexinový systém ve spojení s nedostatečnou aktivitou serotoninu a melatoninu může přispívat k chronickým problémům se spánkem, které se vyskytují při autismu.

#10. Endogenní opioidy: Bolest a emocionální regulace

Endogenní opioidy jsou přirozené léky proti bolesti v těle, které se rovněž podílejí na regulaci emocionálních reakcí a nálady.

U jedinců s autismem byly pozorovány zvýšené hladiny endogenních opioidů, zejména v reakci na bolest a stres. Tyto změny by mohly vysvětlit rozdíly v tom, jak lidé s autismem vnímají bolest a jak zpracovávají emocionální zážitky.

Některé terapeutické studie s použitím opioidních blokátorů prokázaly mírné zlepšení hyperaktivity a podrážděnosti.

Proč je tento výzkum důležitý

Zjištění z uvedené studie nabízejí cenné poznatky pro rodiny a klinické lékaře, kteří se snaží lépe pochopit autismus a prozkoumat personalizovanější možnosti léčby.

Výzkumníci doufají, že identifikací specifických neurochemických nerovnováh, které mohou být základem mnoha symptomů autistického spektra, připraví cestu pro nové, cílené terapie.

Pro rodiče a pečovatele autistických dětí tento výzkum poskytuje hlubší pochopení toho, jak autismus ovlivňuje mozek, a zároveň nabízí naději na lepší léčbu a včasnější intervence, včetně diet.

Nové poznatky o těchto neurochemických nerovnováhách mohou vést k terapiím přizpůsobeným jedinečné chemii mozku jednotlivce, čímž se zlepší jeho celková kvalita života.

V konečném důsledku, ačkoli o neurochemických základech autismu je ještě mnoho co objevovat, nejnovější zjištění nás přibližují k budoucnosti, ve které bude léčba účinnější, personalizovanější a skutečně reagující na potřeby jednotlivců s tímto onemocněním.

Aktuální informace o výzkumu mozku u autistů si můžete prohlédnout v následujícím videu: