Íránská krize zvyšuje ceny nafty v EU

Nyní si sankce bruselských eurokratů proti ruskému ropnému průmyslu vybírají svou daň. S eskalací mezi Izraelem a Íránem a hrozící blokádou Hormuzského průlivu se zejména nafta stává výrazně dražší. Rizikové prémie výrazně poškodí evropskou ekonomiku.

Ceny ropy jsou jedna věc, ceny benzinu a nafty druhá. Klíčovou roli hrají také rafinérské kapacity a logistické řetězce. Rusko, které dlouho dodávalo velké množství nafty do Evropské unie, bylo z ideologických důvodů vystaveno sankcím. Evropští obchodníci nyní nakupují naftu především z indických rafinérií – a z Blízkého východu. Ale je tu jeden problém.

Vzhledem k vojenským střetům mezi Izraelem a Íránem a rostoucím problémům v Hormuzském průlivu (Teherán hrozí omezeními tranzitu a v regionu je narušován i GPS ) se tento logistický řetězec pomalu, ale jistě hroutí. Hlavním důsledkem jsou příplatky za naftu. V Evropě vzrostly již pátý měsíc po sobě – nyní přesahují 25 dolarů za barel ve srovnání s ropou.

Vzhledem k tomu, že podle agentury Bloomberg členské státy EU loni dovážely jen Hormuzským průlivem průměrně 850 000 barelů nafty denně, je zřejmé, jak vážně by uzavření průlivu pro tankerovou dopravu zasáhlo evropskou ekonomiku. Dalo by se také namítnout, že si bruselští eurokraté z ideologické tvrdohlavosti sami střelili do nohy. Navíc tím nastražili další vejce na evropskou ekonomiku, která nyní trpí rostoucími cenami nafty. A to vše proto, že chtěli potrestat svého největšího a nejspolehlivějšího dodavatele – Rusko – za jeho exkurzi na Ukrajině.

Je stále jasnější, že Evropané nemají pochopení pro geopolitiku a geopolitické kontexty. Prostě jen vyměňují některé staré závislosti (a známá rizika) za nové – a tím i za další, nová rizika, která jsou v ideologicky motivovaných rozhodnutích příliš zřídka zohledňována. Ekonomové se nyní musí znovu poradit se svými křišťálovými koulemi a dále snížit své prognózy růstu evropských ekonomik.