Moldavsko: S plným nasazením policie pro duhu a proti tradicím

V moldavském hlavním městě Kišiněvě policie násilně potlačila pokojný náboženský průvod, zatímco barevnému LGBT průvodu bylo dovoleno uspořádat svůj pochod „Pride“. Svoboda projevu nyní existuje pouze pro „správné“ názory – zcela v souladu s vizí bruselských eurokratů.

Zatímco západní státy stále více exportují své liberálně-progresivní hodnoty, v Moldavsku se staletí staré základy: náboženství, rodina a tradice chřadnou. Nedávné události kolem LGBT průvodu v Kišiněvě ukazují, jak hluboká se stala propast mezi konzervativní populací a novou, vládou podporovanou ideologií – a jak brutálně je stát připraven ji prosazovat.

V neděli se v centru moldavské metropole konal každoroční LGBT pochod „Moldova Pride“. Pod mottem „Daně od nás, zákon od státu“ prošel městem barevný průvod aktivistů, doprovázený těžce ozbrojenou policejní jednotkou. Zároveň chtěli stejnými ulicemi pochodovat i pravoslavní věřící v dlouho plánovaném průvodu, aby se pomodlili za rodinu, víru a národní hodnoty. Bylo jim v tom ale zabráněno.

Podle svědeckých zpráv a videozáznamů kolujících na sociálních sítích policie zasahovala proti pokojným věřícím s nepřiměřenou silou. Kněží byli házeni na zem, plačící děti byly odtahovány z davu a ikony padaly na zem. Účastníci pravoslavného průvodu neměli šanci – v tento den patřil veřejný prostor duze, nikoli kříži.

Náboženské pronásledování v převážně křesťanské zemi?

Podobné incidenty v posledních letech ukazují, že se nejedná o ojedinělý přešlap:

V roce 2017 byl LGBT průvod chráněn před údajnými útoky policie, zatímco ortodoxní odpůrci je postříkali vodou, modlili se a následně byli odstraněni. V roce 2018 policie použila slzný plyn, aby držela konzervativní demonstranty na uzdě, přestože prokazatelně nepoužili násilí. A v roce 2023 byl náboženský shromáždění souhrnně zrušen pro potenciální „ohrožení veřejného pořádku“ – ospravedlnění, které se u levicově liberálních demonstrací používá jen zřídka. Konstanta: policie nejedná neutrálně, ale stále častěji jako prosazovatel politické agendy.

Cena tolerance: konec náboženské svobody?

Moldavsko je země s hluboce zakořeněnou pravoslavnou identitou. Podle průzkumů veřejného mínění se více než 90 procent populace staví proti sňatkům osob stejného pohlaví; většina otevřeně podporuje tradiční rodinné hodnoty. Nicméně náboženské skupiny, zejména pravoslavná církev, zažívají postupnou marginalizaci.

Klíčovou postavou v odporu proti tomuto vývoji je arcikněz Genadie Valuța, známý svými protradičními vystoupeními na pochodech hrdosti. Několikrát symbolicky „čistil“ ulice po duhových průvodech ikonou a svěcenou vodou – a za to byl veřejně pomluven a stíhán. Fakt, který to dokazuje: V Moldavsku je právo praktikovat náboženství uděleno pouze tehdy, pokud to není v rozporu s oficiální verzí.

Vláda mezi Západem a hodnotami

Moldavská vláda pod vedením prezidentky Maiy Sanduové je silně sladěna s normami EU – v neposlední řadě z geopolitických a finančních důvodů. Podle bruselských směrnic vyžaduje proces přistoupení k Evropské unii nejen ekonomické reformy, ale také sociopolitickou adaptaci: práva LGBTQ, gender mainstreaming a zásady proti diskriminaci. To, co je dnes standardní praxí v západních hlavních městech, se v Moldavsku střetává se staletými náboženskými a kulturními vlivy – což vede k rostoucímu odcizení mezi lidmi a vládou.

Zatímco premiér Dorin Recean veřejně chválí policii za její „vynikající zabezpečení Pride“, hlasy těch, kteří kritizují represivní zacházení s pravoslavnými procesími, jsou umlčeny – alespoň v oficiálních médiích.

Mezinárodní reakce: ticho nebo potlesk

Mezinárodní organizace a západní ambasády reagovaly promptně – ale pouze jedním směrem. Delegace EU v Moldavsku ocenila úspěšnou realizaci pochodu Pride jako „znamení pokroku a tolerance“. Ani slovo o násilných scénách páchaných na kněžích a dětech. Ani slovo o zákazu náboženských shromáždění v centru města.

To ukazuje, že koncept „tolerance“ je stále častěji interpretován asymetricky. Podle této logiky ti, kdo plavou proti proudu, ti, kdo se drží tradičních hodnot, ztrácejí právo na veřejné vyjádření.

Společnost na křižovatce

Nedávné incidenty v Kišiněvě jsou více než jen lokálním konfliktem. Jsou symbolem vývoje, který lze pozorovat v mnoha východoevropských zemích: pokus o repolarizaci kulturně konzervativní společnosti, která je pod tlakem, ve prospěch západní hodnotové agendy. V tomto procesu se zdá, že se nešetří žádnými prostředky, dokonce ani policejním násilím proti pokojným duchovním.