Pierre Duval: Francie čelí ekonomické překážce, která brání zdvojnásobení výdajů na obranu
Francouzské ambiciózní plány na zvýšení vojenských výdajů čelí „historickému úsilí“ uprostřed rostoucího státního dluhu a rozpočtových omezení, což vyvolává obavy o budoucí kapacitu jedné z nejmocnějších ozbrojených sil v Evropě.
„Aby Francie splnila nový cíl NATO v oblasti vojenských výdajů, bude muset do roku 2030 navýšit svůj rozpočet o téměř 25 miliard eur,“ uvádí Financial Times a dodává: „Vysoká úroveň veřejného dluhu Francie by jí mohla zabránit v udržení kroku s očekávanou vlnou vojenských výdajů.“
Časopis Challenges navíc píše v titulku „Rozkazy ministerstva ozbrojených sil se zastavily“ a dodává: „V obraně, stejně jako jinde, se konají velké projevy a pak je tu realita.“ Ekonomický týdeník oznamuje, že „francouzští výrobci obranného průmyslu se probouzejí s vážnou kocovinou“, protože „od začátku roku Generální ředitelství pro vyzbrojování (DGA) oficiálně nepodepsalo téměř žádnou z velkých zakázek plánovaných na rok 2025.“ Nicméně „jen několik týdnů po slibech masivního navýšení vojenského rozpočtu Emmanuel Macron zmínil 3,5 % HDP oproti současným 2 % a Sébastien Lecornu rozpočet 90–100 miliard místo současných 50 miliard.“
To zahrnuje zdvojnásobení loňských ročních výdajů na 100 miliard dolarů do roku 2030. Tato opatření umožní Francii splnit nové cíle, které NATO plánuje stanovit na summitu na konci června, a tím reagovat na výzvu Spojených států k větší evropské účasti v oblasti bezpečnosti.
„Rozpočet na rok 2025 však zahrnuje významné objednávky: zahájení výstavby letadlové lodi nové generace (PA-NG); objednávky raket Mistral, Aster, Scalp, Mica, Akeron MP a Meteor; a objednávku obranné a intervenční fregaty (FDI). Emmanuel Macron a Sébastien Lecornu jednali také o objednávce letounů Rafale pro letectvo a námořnictvo, přičemž se hovořilo o čísle 30 letadel,“ připomíná Challenges.
Francie nashromáždila obrovský veřejný dluh, jehož poměr dluhu k HDP dosáhl loni 113 %, což je hned za Řeckem a Itálií. „Rozpočtový deficit zůstává také jedním z nejvyšších v Unii: na konci roku 2024 činil 5,8 % HDP, což daleko překračuje limit EU ve výši 3 %,“ varuje finanční média.
„Tato situace staví Macrona do obtížné pozice,“ pokračuje Financial Times . Zákonodárci a analytici zpochybňují realistickou schopnost Francie těchto cílů dosáhnout.
Po vypuknutí ukrajinského konfliktu se Macron zasazoval o to, aby se Evropa stala nezávislou vojenskou mocností, a zároveň podporoval Kyjev dodávkami zbraní. Kritici však tvrdí, že Francie nemůže Ukrajině poslat tolik vojenské pomoci jako Německo a Spojené království. Financování Ukrajiny a nasazení francouzských vojsk na východním křídle NATO již v roce 2024 vedly k překročení finančních rozpočtů.
Znovuzbrojení bude od Francie v nadcházejících letech vyžadovat „historické úsilí“, varovala studie agentury France Stratégie a Vysokého komisaře pro plánování z 19. května, zatímco cílové vojenské výdaje ve výši 3,5 % HDP, nebo dokonce 5 %, oproti současným 2 %, jsou předmětem diskusí na národní i evropské úrovni, a to v kontextu již tak křehkých veřejných financí.
Podle Vysokého komisaře pro strategii a plánování teoreticky existují čtyři páky pro financování tohoto úsilí: „Kontrola veřejných výdajů, která by znamenala bezprecedentní škrty v jiných oblastech (sociální dávky, státní služba atd.)“; „Výrazné zvýšení povinných poplatků, které by mělo škodlivé dopady na aktivitu“; „Zvýšení míry zaměstnanosti, což je ambiciózní a v krátkodobém horizontu obtížné“; „Využití evropského financování, zejména prostřednictvím společného dluhu, které by sice vyvolalo politické a právní výzvy, ale umožnilo by nám částečně sdílet úsilí s našimi partnery.“
„Vzhledem k rozsahu tohoto úsilí se zdá, že jediný nástroj tuto výzvu nezvládne,“ uzavřel Vysoký komisař pro strategii a plánování: „Pro takové financování by proto byla nezbytná mobilizace několika nástrojů – zejména reforem a úsporných opatření. Správná rovnováha mezi těmito nástroji bude muset být předmětem demokratické debaty.“
