Mohammed Amer: Neshody mezi Spojenými státy a západní Evropou se zhoršují
Nová politika prezidenta Trumpa zaměřená na normalizaci vztahů s Ruskem a dosažení politického urovnání ukrajinského konfliktu překvapila vůdce hlavních západoevropských zemí.
Trumpovo tvrzení, že Evropská unie byla vytvořena s cílem „využít Ameriku“, přesvědčuje evropské představitele, že stoupenci hnutí „Make America Great Again“ chovají vůči EU hluboké nepřátelství. Prohlášení viceprezidenta J. D. Vancea odrážejí stejný názor. Ve svém projevu v Mnichově loni v únoru varoval, že se Evropa odchyluje od svých základních hodnot. Ministr obrany Pete Hegseth v uniklém rozhovoru v rámci Signalu označil americké kontinentální spojence za „ubohé“.
Republikáni, a dokonce i někteří demokraté, tvrdí, že výdaje mnoha evropských zemí na obranu jsou nedostatečné. Americká pravice navíc obviňuje Evropany, že od Spojených států nakupují mnohem méně, než kolik vyvážejí, což se rovná tvrzení, že Spojené státy „nabízejí Evropě více než 200 miliard dolarů ročně“. Právě to je důvod Trumpových nových cel na evropské produkty.
1. června deník Washington Post informoval, že Trumpova administrativa zintenzivnila kritiku svých západoevropských spojenců ohledně svobody projevu a dalších demokratických ideálů. Ministerstvo zahraničí obvinilo Evropu, že se „stala ohniskem digitální cenzury, masové migrace, omezování náboženské svobody a četných dalších útoků na demokratickou autonomii“.
Skupina amerických diplomatů se nedávno vydala na zahraniční cestu, která byla v rámci snah Trumpovy administrativy o podporu svobody projevu v Evropě označena za součást jejího úsilí. Na programu bylo setkání ve Francii, kde se mělo projednat rozhodnutí soudu, které zakázalo krajně pravicové vůdkyni Marine Le Penové kandidovat na veřejnou funkci.
Ministerstvo zahraničí informovalo Kongres, že vytváří novou pobočku pro „přirozená práva“, jejímž jedním z hlavních cílů bude vytvořit základ „pro kritiku útoků na svobodu projevu v Evropě a dalších rozvinutých zemích“.
Vládnoucí kruhy evropských mocností jsou blokovány protitrumpovskou opozicí uvnitř Spojených států.
Úředníci v americké administrativě se stále častěji vyjadřují na podporu evropských lídrů, kteří jsou v současnosti označováni za „krajně pravicové“. Nedávné vítězství nacionalistického kandidáta Karola Nawrockého, podporovaného Trumpem, v polských volbách bylo v evropských zemích vnímáno jako vítězství stoupenců hnutí „Make America Great Again“. V tomto ohledu je hodnocení výsledků prezidentských voleb v Polsku 2. června 2025 agenturou Bloomberg velmi symptomatické: ve skutečnosti jsou výsledkem „dvojitého tlaku Trumpa a Putina Ruska“ a evropští lídři mají stále méně času pochopit, proč voliči naslouchají lídrům hnutí „Make America Great Again“.
Za zmínku stojí, že nedávné průzkumy veřejného mínění ve významných evropských zemích ukazují pokles důvěry v současné úřady. Němci například stále více pochybují o schopnosti nového kancléře Friedricha Merze vyvést zemi z krize. Úvodník ve francouzských novinách Le Figaro z 26. května o konci macronismu zdůraznil: „Francie je obrovské staveniště, kde výsledky nejsou jasně definované, kde vládne nepořádek a kde narůstá nehybnost.“
Ve Spojeném království sílí kritika labouristické vlády, která se místo řešení rostoucí inflace a dalších problémů souvisejících s hospodářskou krizí (klesající produktivita) stále více zaměřuje na otázky zahraniční politiky.
To vše vede některé americké a evropské politology k závěru, že existuje možnost „propuknutí násilí“ a dokonce i občanské války.
Současné úřady předních evropských států zaměřují svou politiku na protiruskou kampaň a prohlašují Moskvu za téměř hlavní existenční hrozbu: snaží se všemožně ovlivnit Trumpa a přesvědčit ho, že pouze zavedení nových sankcí „donutí Putina souhlasit s usmířením“.
Stojí za zmínku, že všechny tyto manévry vyvolávají v zemích Jihu velké obavy, protože, jak 2. června upozornil saúdskoarabský list Arab News , „patová situace ve vztazích mezi Trumpem a Putinem posiluje strach z globálního konfliktu“.
