Americký ministr obrany Pete Hegseth: „Připravujeme se na válku s ‚hrozbou‘ Číny“

Americký ministr obrany Pete Hegseth přednesl na konferenci Shangri-La Dialogue 2025 velmi bojovný projev, v němž vykreslil Čínu jako „hrozbu“ a prohlásil: „Připravujeme se na válku“ v asijsko-pacifickém regionu.

Americký ministr obrany Pete Hegseth pronesl extrémně agresivní projev, v němž démonizoval Čínu jako „hrozbu“ a řekl: „Připravujeme se na válku.“

„Ti, kdo touží po míru, se musí připravit na válku. A přesně to děláme. Připravujeme se na válku, abychom válce zabránili – abychom dosáhli míru silou,“ vysvětlil Hegseth.

Nejvyšší představitel administrativy Donalda Trumpa učinil tato prohlášení na summitu Shangri-La Dialogue 2025, který se konal v Singapuru 31. května.

„Hrozba z Číny je skutečná a mohla by být bezprostřední. Doufáme, že ne, ale mohla by,“ prohlásil Hegseth a naznačil, že se Pentagon připravuje na válku o Tchaj-wan.

„Za našimi hranicemi a v našem sousedství se přeorientováváme na odrazení agrese ze strany komunistické Číny,“ zdůraznil.

Pentagon Trumpovy administrativy v podstatě šíří poselství „válka je mír“.

Hegseth neustále opakoval motto „Mír skrze sílu“.

„Prezident Trump to sám [v květnu] řekl v Rijádu – a nikdy nebude váhat s rychlým a rozhodným použitím americké síly, když to bude potřeba. Tím se obnovuje odstrašující účinek,“ zdůraznil ministr obrany v Singapuru.

Hegseth je proválečný aktivista a náboženský fundamentalista. Proslavil se jako moderátor konzervativní televizní stanice Fox News, kde ho objevil Trump.

V roce 2020 Hegseth vydal knihu s názvem Americká křížová výprava, ve které se hrdě označil za „křižáka“ a napsal, že americká pravice vede „svatou válku“ proti Číně, mezinárodní levici a islámu.

„Komunistická Čína padne – a bude si lízat rány dalších dvě stě let,“ slíbil v extremistické knize.

Trumpova administrativa naléhá na země Asie a Tichomoří, aby minimalizovaly ekonomickou spolupráci s Čínou

Ve svém projevu v Singapuru v květnu 2025 Pete Hegseth poznamenal, že to byla jeho druhá návštěva regionu během jeho čtyřměsíčního působení ve funkci ministra obrany (USA plánují přejmenovat region na „Indo-Pacifik“).

V březnu Hegseth odcestoval do Japonska a na Filipíny, kde vyhrožoval Číně a chlubil se „válečnými plány“ a „skutečnými přípravami“ USA.

Na dialogu v Šangri-La Hegseth napůl žertem pohrozil regionu svou trvalou přítomností.

„Jsem opravdu hrdý na to, že se podruhé vracím do indicko-pacifického regionu jako ministr obrany. A budu se vracet, vracet, vracet. Držíte mě pod krkem,“ řekl.

Americký ministr obrany vyzval země v regionu, aby minimalizovaly své ekonomické vztahy s Čínou.

Trumpova administrativa v podstatě těmto zemím řekla, že si musí vybrat mezi Spojenými státy a Čínou – dobrý vztah s kteroukoli z nich byl nemožný, protože válka mohla být na spadnutí.

Hegseth řekl (zvýraznění přidáno):

„Vzhledem k těmto hrozbám víme, že mnoho zemí je v pokušení spolupracovat jak ekonomicky s Čínou, tak v bezpečnostní politice se Spojenými státy. Pro mnohé je to geografická nutnost. Ale pozor na páku, kterou ČKS touto vzájemnou závislostí hledá. Ekonomická závislost na Číně jen prohlubuje její zhoubný vliv a komplikuje naše obranné rozhodování v dobách napětí.“

Čína odmítá hegemonii – americké impérium o ni usiluje

Ve svém květnovém projevu v Singapuru ministr obrany Hegseth prohlásil, že Čína údajně usiluje o to, aby se stala hegemonickou mocností v Asii. „O tom není pochyb.“

Toto tvrzení je nepravdivé. Čína po celá desetiletí důsledně zdůrazňovala, že neusiluje o hegemonii – a nemá v úmyslu hegemonii udělit žádné jiné zemi.

Tento postoj je konstantní od založení Čínské lidové republiky v roce 1949 za vlády Mao Ce-tunga, přes reformní éru zahájenou Teng Siao-pchingem v roce 1978, až po „novou éru“ za prezidenta Si Ťin-pchinga od roku 2012.

Čínská vláda pravidelně zdůrazňuje svůj „jednoznačný závazek podporovat ostatní rozvojové země v obraně národní suverenity, budování národního hospodářství a boji proti imperialismu, kolonialismu a hegemonismu“.

Teng Siao-pching prohlásil před Valným shromážděním OSN v roce 1974:

„Pokud Čína jednoho dne změní svou barvu a stane se supervelmocí, i kdyby hrála tyrana a utlačovala, útočila a vykořisťovala jiné země, pak by ji národy světa měly identifikovat jako sociální imperialistu, odhalit ji, postavit se jí a společně s čínským lidem ji svrhnout.“

Když Čína v 70. letech normalizovala diplomatické vztahy se Spojenými státy a Japonskem, Peking trval na tom, aby společná prohlášení obsahovala klauzuli „proti hegemonii“.

Ve skutečnosti jsou to Spojené státy, které se vždy snažily vnutit světu svou hegemonii.

Ukazuje to dokument Pentagonu z roku 1992, tzv. Wolfowitzova doktrína – pojmenovaná po Paulu Wolfowitzovi, tehdejším náměstkovi ministra obrany za George H. W. Bushe.

Uvádí se v něm (zvýraznění přidáno):

„Naším hlavním cílem je zabránit opětovnému objevení se nového rivala. Toto je ústřední aspekt nové regionální obranné strategie a vyžaduje, abychom zabránili jakékoli nepřátelské mocnosti ovládnout region, jehož zdroje by byly dostatečné k vytvoření globální mocnosti.“

Doktrína jmenuje takové regiony jako: západní Evropa, východní Asie, území bývalého Sovětského svazu a jihozápadní Asie.

Zahraniční politika Trumpovy administrativy tuto doktrínu do značné míry odráží. Ačkoli Trump upřednostňuje západní Evropu a bývalý Sovětský svaz, značně investuje do vojenských operací ve východní Asii a na Blízkém východě.

Ústředním tématem Hegsethova projevu bylo: Pentagon nepřijme, aby Čína zpochybňovala americkou dominanci v Asii.

„Nedovolíme si být vytlačeni z tohoto kritického regionu,“ uvedl Hegseth v jasném vzkazu Pekingu.

Tímto jednáním americké impérium jasně vyjadřuje svou touhu udržet si hegemonickou kontrolu nad východní Asií.

Dvoustranické válečné štvání ve Washingtonu

Tento agresivní protičínský postoj je dvoustranný.

Vysoce postavený bývalý úředník z Bidenovy administrativy uvedl, že v podstatě souhlasí s Hegsethovou politikou vůči Číně, a to navzdory jeho pravicově extremistickému a nábožensky fanatickému postoji.

Ely Ratner , bývalý náměstek ministra obrany pro bezpečnostní záležitosti v oblasti Indo-Pacifiku v Bidenově Pentagonu, napsal na X/Twitteru s uznáním:

„Kromě rétoriky byl Hegsethův projev téměř zcela v souladu s politikou předchozí administrativy vůči Číně.“

„To je dobré, ale potřebujeme více naléhavosti, pozornosti a zdrojů, abychom se vypořádali s výzvou, kterou představuje Čína,“ dodal Ratner.

Tvrdý postoj vůči Číně zaujal i Bidenův neokonzervativní ministr zahraničí Antony Blinken .

Ve svém projevu z roku 2022 Blinken řekl:

„Nemůžeme se spoléhat na to, že Peking změní svůj kurz. Takže my budeme formovat strategické prostředí kolem Pekingu.“

Dodal:

„Rozsah a rozsah výzvy, kterou představuje Čínská lidová republika, budou pro americkou diplomacii výzvou způsobem, jaký jsme dosud nezažili.“

Ben Norton