Lagardeová: ECB je v „dobré pozici“, snižuje sazby a zaznamenává zmírnění inflace

Šéfka ECB uvedla, že síla eura byla překvapením a že by to mohlo být způsobeno Trumpovou nepředvídatelnou politikou a nejistotou, kterou vyvolala

Evropská centrální banka (ECB) včera snížila svou depozitní sazbu o čtvrt bazického bodu na 2 procenta a zároveň snížila svou prognózu inflace pro rok 2026 na 1,6 procenta. Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci naznačila, že je nepravděpodobné, že by ekonomika eurozóny zrychlila, ale tón byl o něco méně pesimistický než o měsíc dříve.

Snížení sazeb bylo „téměř jednomyslným“ rozhodnutím, proti kterému se postavil pouze Rakušan Robert Holzmann. Před schůzkou vyzval k přestávce v červnu a červenci a také k „zachování klidu“ uprostřed probíhajícího obchodního napětí mezi EU a USA.

Snížení bylo v souladu s očekáváním. Společnost Goldman Sachs Asset Management očekává, že depozitní sazba letos potenciálně dosáhne 1,5 procenta, a zároveň poznamenává, že „obchodní nejistota i nadále představuje riziko pro hospodářský růst eurozóny a základní dezinflace pravděpodobně přetrvá.“

Lagardeová poznamenala, že rizika pro růst jsou stále nakloněna směrem dolů, což je stále opak jejího nedávného hodnocení, že „rizika poklesu se zvýšila“. 

Podle serveru Polska Business Insider zdůraznila otázku mezd a poukázala na další zmírnění tlaku na mzdy v budoucnu. Zdůraznila také, že se očekává návrat inflace na 2 procenta v roce 2027, a to i poté, co v příštím roce klesne výrazně pod cílovou úroveň.

„Výhled inflace je nejistější než obvykle,“ řekla Lagardeová.

Mezi možné zdroje tlaku na pokles patří klesající ceny energií a posilující euro. Ten by se mohl zesílit, pokud vyšší americká cla povedou k nižší poptávce po exportu a další země přesměrují své zboží do eurozóny.

Na druhou stranu by fragmentace globálních dodavatelských řetězců mohla zvýšit inflaci, stejně jako zvýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, uvedla.

Deutsche Bank podle ForexLive označila vyšší výdaje na obranu za velké pozitivum pro rok 2026, pokud jde o strategickou autonomii a „výjimečnost EU“ . Očekává také, že ECB do konce příštího roku obnoví zvyšování sazeb.  

Pokud jde o růst HDP, Lagardeová uvedla, že zvýšení poptávky po obcházení amerických cel pravděpodobně v prvním čtvrtletí zvýšilo produkci a dodala, že by nebyla překvapena dalším zlepšením.

Lagardeová zopakovala, že ECB je po dnešním snížení sazeb v „dobré pozici“, aby čelila nejistotám, ale naznačila, že to nutně neznamená, že ECB snižování sazeb ukončila. Ani to neznamená, že může prohlásit vítězství nad inflací. 

„Vítězství jsou vždycky hezká, ale vždycky je tu další bitva. Myslím, že se blížíme ke konci cyklu měnové politiky, který reagoval na komplexní šoky, včetně COVIDu, války na Ukrajině, nelegální války na Ukrajině a energetické krize,“ řekla.

Šéfka ECB také označila sílu eura za pravděpodobně největší překvapení pro tvůrce politik v současnosti, protože očekávali, že po Trumpových obchodních clech ztratí na hodnotě. Lagardeová poznamenala, že jeho síla by mohla být způsobena Trumpovou nepředvídatelnou politikou a nejistotou, kterou vyvolala. 

Lagardeová nicméně zdůraznila, že „ECB musí zůstat ostražitá, i když se nezaměřuje na směnný kurz.“