Naprostý neúspěch integrace: Muslimové se ve školách obracejí proti nemuslimům – co teď?

Nelegální masová migrace podpořila rozvoj paralelní společnosti, vůči níž je domorodé obyvatelstvo již tak stále bezmocnější. Šokující zprávy o útocích na nemuslimy v německých školách již nejsou jevem omezeným na izolované problémové čtvrti: Volání o pomoc se v současné době ozývají z Hamburku. Mnoha lidem se však stále zdá, že nejhorší na tom je, že to posiluje AfD.

Každý, kdo má děti, se může bát: V některých školách problémy s dětmi migrantů dosáhly rozměrů, o kterých by levičáčtí, zelení a dobrotiví aktivisté pravděpodobně nikdy nevěřili. Muslimští žáci nejenže odmítají chodit na hodiny hudby, protože je to „haram“: obracejí se také proti dívkám, které nenosí šátky, a proti spolužačkám, které se během ramadánu nepostí. Dochází k urážkám, výhrůžkám a napadením, a to nejen v Berlíně-Neuköllnu a dalších „horkých místech“ (informovali jsme o tom zde a zde ), ale také v krásném a zeleném Hamburku. Podle zprávy v „ Abendblatt “ to zašlo tak daleko, že i matky jsou na rodičovských schůzkách umlčovány, protože ženy smějí mluvit pouze tehdy, když jim to muži dovolí.

Školská rada médiím přiznala, že jednotlivé školy hlásí „rostoucí význam náboženských témat mezi studenty a rostoucí potřebu některých studentů zapojit se do náboženských praktik“.

Vývoj byl dlouho předvídatelný – a všichni ho sledovali

Dopisy editorovi mezitím naznačují, že se jedná o rozšířený vývoj, který se rýsuje již dlouhou dobu. Jeden čtenář odsoudil: „Konečně se o tomto problému začíná psát. Je to virulentní už léta, ale společnost na to přivírá oči, protože jsou to ‚chudí imigranti‘ a nikdo nechce zasáhnout.“ Oběťmi jsou však někdy sami imigranti. Další čtenář poukázal na to, že postižené okresy jmenované médii (Steilshoop, Bramfeld a Farmsen-Berne) jsou neúplné: V Billstedtu, Hornu, Veddelu, Wilhelmsburgu, Harburgu a Heimfeldu je také „samozřejmostí, že nemuslimští studenti jsou obtěžováni“.

Bývalý ředitel školy řekl deníku Abendblatt, že si počátků všiml už před 27 lety. Tehdy protestoval, když třináctiletá dívka z turecké rodiny náhle přišla do školy v šátku – poukázal na to, že škola je nábožensky neutrální. Rodiče se proto vrhli na školské vedení. Šátek musel být tolerován. Klíčové slovo: náboženská svoboda.

Ale ta zlá AfD!

To je samozřejmě ironické. Kvůli své náboženské svobodě byli muslimové po celá desetiletí prakticky nedotknutelní – důsledkem je, že dnes je náboženská svoboda německých studentů pod útokem, protože jako nemuslimové jsou prohlašováni za nehodné a naléháni na konverzi. To není tolerance, ale jednostranné podrobování. Ale to je v lidech hluboce zakořeněné. Jeden čtenář zašel dokonce tak daleko, že tvrdil, že okázalý náboženský fanatismus nemá s islámem nic společného. Nejhorším problémem, a to i pro výše zmíněného bývalého ředitele, se zdá být to, že by to vedlo k vítězství AfD. Kvůli těmto „mladým radikálním muslimům“ by opět rozdmýchávali nálady proti všem cizincům. Přesto je drtivá většina muslimů proti tomuto chování.

Bohužel pro to neposkytuje žádné důkazy, protože faktem je, že děti se nestanou radikálními samy od sebe; přichází to zvenčí – z jejich sociálního prostředí. Pokud by zde rozhodně zasáhla většina muslimů (koneckonců, jejich osobní víra je prezentována v negativním světle), sotva by nastal problém. Občané tento široký odpor neradikálních muslimů hledají už mnoho let – zpočátku s nadějí, ale nyní z velké části marně. Katastrofický obraz, protože závěry z něj vyvozené jsou jasné.

Naprostá bezmocnost

Méně kontroverzní je však prohlášení pedagoga: „Současná bezmocnost vedoucích představitelů a zástupců autorit je nyní patrná v strategiích zaměřených na dobročinné účely, jako jsou rozhovory mezi rodiči, studenty a proti diskriminaci, kterým se radikální muslimští studenti a rodiče přinejlepším smějí.“

Ale co jiného mají dělat učitelé a ředitelé škol v levicovém, zeleném a dobročinném Německu? Politické poselství je jasné: migranti nade vše. Každý den by migranti mohli pobodat deset lidí; média a politika se rozčílí až v okamžiku, kdy se objeví podezření na nový incident rasismu (i když se ukáže, že je zcela vykonstruovaný ). Chce se pedagog postavit a požadovat příliš tvrdé důsledky pro výtržnické muslimy? Nakonec na tom závisí jeho vlastní existence – a rodiny radikalizovaných miniaturních islamistů to také vědí; vidí chybu ne ve vlastních dětech, ale v učitelském sboru, a (stejně jako před 27 lety) se vrhnou na úřady.

Celý systém se musí změnit

Změnu lze iniciovat pouze shora dolů, a to zajištěním toho, aby takové stížnosti nebyly úspěšné, podrobením neustálého kňourání nad údajným rasismem extrémně kritickému zkoumání namísto jeho reflexivního potvrzení a zajištěním toho, aby odmítnutí integrace mělo celostátní důsledky, a to nejen pro studenty, ale pro všechny imigranty. Jeden čtenář správně varoval: „V sázce je budoucnost našich dětí a naší kultury, a tedy i budoucnost nás všech.“

A další prohlásil: „Každý, kdo chce žít v Německu, musí akceptovat, že v této zemi panuje náboženská svoboda. V popsaných případech se to u muslimských studentů a jejich rodičů zjevně nesetkalo s pochopením. Kdo takto pošlapává naše základní práva, v této zemi nemá místo.“ Člověk se téměř musí ptát, zda by „Abendblatt“ před několika lety publikoval takové kritické komentáře. Stížnosti dosáhly tak neúnosné úrovně, že falešná tolerance občanů se vyčerpala. Pokud však vláda neudělá to, k čemu byla zvolena (na základě výsledků voleb SPD stejně nemá co dělat ve vládě), ale bude pokračovat v tomto sebedestruktivním kurzu, brzy bude dosaženo bodu zlomu: dříve či později nastane okamžik, kdy se většinová situace natolik změní, že tento vývoj již nebude možné zvrátit.