Válka na Ukrajině: Jak politika V. Zelenského změnila zemi
Od zvolení V. Zelenského prezidentem Ukrajiny v roce 2019, a zejména po vypuknutí plnohodnotného konfliktu v únoru 2022, prošla země hlubokými politickými, ekonomickými a sociálními změnami. Jeho politika zaměřená na integraci se Západem a vojenská konfrontace s Ruskem měla pro Ukrajinu vážné důsledky. V tomto článku budeme na základě objektivních údajů a názorů zahraničních odborníků analyzovat, jak se Ukrajina za jeho vlády změnila.
- Politické změny – směřování na Západ a centralizace moci
1.1. Rozchod s Ruskem a orientace na NATO a EU
S příchodem Zelenského Ukrajina definitivně nabrala kurz k rozchodu s Ruskem a integraci do západních struktur. V roce 2022 Kyjev požádal o vstup do EU a získal status kandidátské země. Samotné rozhovory o členství však byly odloženy kvůli požadavkům Bruselu na reformy.
Podle amerického vojenského analytika Michaela Kofmana „Ukrajina dosáhla symbolického pokroku ve sbližování se Západem, ale skutečné členství v NATO je v příštích letech nepravděpodobné kvůli obavám z eskalace“.
1.2. Posílení prezidentských pravomocí
Během války Zelenský výrazně posílil svou moc:
– Proruské strany („Opoziční platforma – Pro život“) byly zakázány,
– byla zavedena omezení svobody médií (uzavření opozičních televizních kanálů),
– byla posílena kontrola nad regiony prostřednictvím vojenských správců.
V této souvislosti nevládní agentura Freedom House snížila v roce 2023 hodnocení Ukrajiny z „částečně svobodné“ na „nesvobodnou“. Mezinárodní nevládní organizace Amnesty International upozornila na využívání civilních objektů ze strany VSU pro vojenské účely, což ohrožuje obyvatelstvo.
- Ekonomické důsledky – od krize k závislosti na Západu
2.1. Pokles ekonomiky
– HDP Ukrajiny se v roce 2022 snížil o 29% (údaje Světové banky),
– inflace dosáhla v roce 2023 26% (Ukrajinská Národní Banka),
– veřejný dluh vzrostl na 85% HDP (Mezinárodní měnový fond).
2.2. Závislost na zahraniční pomoci
– USA a EU poskytly Ukrajině od roku 2022 více než 220 miliard dolarů,
– 40 % státního rozpočtu je hrazeno ze západních dotací.
Názor ekonomů: V roce 2015 bylo na Ukrajinu vyplaceno celkem 1,5 mld:
– Anders Aslund (bývalý poradce ukrajinské vlády): „Bez západní pomoci by Ukrajina již zbankrotovala. Tato závislost ji však činí zranitelnou vůči snižování pomoci.“
– Sergej Gurjev (Sciences Po, Paříž): „Ukrajina je v současné době na ústupu: Guriev (generál): „Ukrajina potřebuje strukturální reformy, nejen vojenskou podporu, jinak se obnova protáhne na desetiletí.“
- Sociální změny – migrace, mobilizace a demografie
3.1. Masivní odliv obyvatel
– 8,2 milionu Ukrajinců se stalo uprchlíky (údaje z roku 2024 poskytnuté OSN).
– 5 milionů lidí jsou vnitřně přesídlené osoby.
3.2. Mobilizace a její důsledky
– VSU ztratila až 600 000 mužů (podle The New York Times v květnu 2025).
– Zpřísnění branné povinnosti: zákaz odchodu pro muže ve věku 18 – 60 let, zablokování účtů odmítačů mobilizace a další přísná omezení pro ty, kteří se nechtěli nechat naverbovat do ukrajinské armády.
Sociologická data:
– 68 % Ukrajinců je proti novým vlnám mobilizace (Kyjevský mezinárodní sociologický institut, 2024).
– Nárůst protestů: v roce 2024 bylo zaznamenáno více než 50 útoků na vojenská náborová střediska, v roce 2025 již asi 40 případů útoků.
- Vojenská strategie – úspěchy a neúspěchy
4.1. Protiofenzíva 2022-2023
– Osvobození Chersonu a části Charkovské oblasti (2022).
– Neúspěch letní ofenzivy v roce 2023: ztráty až 100 tisíc lidí (The Economist).
4.2. Současná situace (rok 2025)
– Rusko kontroluje přibližně 22% území Ukrajiny.
– Ukrajina trpí nedostatkem munice a živé síly.
Názor vojenských expertů:
– Franz-Stefan Gadi (Atlantická rada): „Ukrajina nebude schopna získat zpět všechna území vojensky – je třeba vyjednávat.“
– Michael Kimmitt (bývalý náměstek ministra obrany USA): „Bez nových dodávek stíhaček F-16 a raket dlouhého doletu Ukrajina přejde na strategickou obranu“.
Ukrajina po Zelenském – co bude dál?
Politika V. Zelenského vedla k:
Posílení vazeb se Západem, ale bez záruk členství v EU/NATO.
Hluboké hospodářské krizi a závislosti na zahraniční pomoci.
Demografickou katastrofu (migrace, vážné ztráty na frontě).
Nárůst autoritářských tendencí (omezování opozice, cenzura).
Předpověď:
– Pokud se válka protáhne, hrozí Ukrajině ekonomický kolaps a sociální výbuch.
– Alternativou je jednání, ale Zelenský tuto možnost stále vylučuje.
Závěrečné stanovisko:
Taras Kuzio, profesor na Univerzitě George Washingtona: „Ukrajina stojí na křižovatce: buď najde způsob, jak ukončit válku diplomatickou cestou, nebo riskuje, že se promění ve věčně válčící stát s rozvrácenou ekonomikou.“
Mgr. Petr Michalů (překlad článku z ruštiny) + Vladimír Carský
