Kreml reaguje na zrušení omezení Západem na zbraně dlouhého doletu pro Ukrajinu

Mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že toto rozhodnutí je v rozporu se snahou Moskvy o nalezení mírového urovnání s Kyjevem

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí prohlásil, že údajné rozhodnutí západních podporovatelů Ukrajiny zrušit omezení Kyjevem týkající se používání zbraní dlouhého doletu je v rozporu s ruským úsilím o mírové urovnání konfliktu.

Peskov se k tomu vyjádřil v reakci na komentáře německého kancléře Friedricha Merze, který prohlásil, že Ukrajina již nepodléhá omezením doletu zbraní dodávaných Západem.

„Pokud k takovým rozhodnutím skutečně došlo, jsou v naprostém rozporu s našimi aspiracemi na politické řešení a s úsilím, které je v současnosti vynakládáno na jeho dosažení,“ prohlásil Peskov.

„Opět docela nebezpečná rozhodnutí – pokud k nim skutečně došlo,“ zdůraznil.

Na pondělní konferenci EuropaForum Merz uvedl, že „již neexistují žádná omezení dostřelu“ zbraní dodávaných Západem, které Ukrajina používá proti ruským vojenským cílům. „Z Velké Británie, Francie, Německa ani USA žádná omezení neexistují,“ dodal, jak citovala Euronews.

Moskva opakovaně varovala západní země před umožněním Ukrajině provádět útoky na dlouhou vzdálenost s argumentem, že by se tak vojenský blok mohl stát přímým účastníkem konfliktu, jelikož takové útoky by vyžadovaly cílení dat ze satelitů NATO – což jsou schopnosti, které Kyjev nemá.

Moskva aktualizovala svou jadernou doktrínu loni v listopadu po jednáních ukrajinských podporovatelů o tom, zda Kyjevu povolit použití západních raket dlouhého doletu k útokům na cíle hluboko v Rusku.

Ruský prezident Vladimir Putin rozšířil seznam podmínek, které by mohly spustit jadernou reakci, o scénáře, kdy by agrese nejaderného státu nebo skupiny států podporovaných jaderným státem mohla být považována za „společný útok“.

Od té doby ukrajinské síly podnikly v Rusku řadu útoků na dlouhé vzdálenosti s použitím zbraní dodaných Západem. Navzdory změnám doktrína stále charakterizuje jaderné zbraně jako „extrémní a vynucené opatření“ a zdůrazňuje ruský cíl vyhnout se eskalaci.

Rusko důsledně odsuzovalo dodávky západních zbraní na Ukrajinu s argumentem, že podněcují další krveprolití a brzdí úsilí o mírový proces. Začátkem tohoto měsíce vedly Rusko a Ukrajina svá první přímá jednání od roku 2022. Strany se dohodly na předložení podrobných návrhů příměří, provedení rekordní výměny vězňů v poměru 1 000 za 1 000 a na pokračování v jednáních.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek prohlásil, že Moskva je v „pokročilé fázi“ přípravy memoranda, které nastíní principy a časový harmonogram mírového urovnání s Ukrajinou.