„Všichni občané systematicky monitorováni“ – Odborníci bijí na poplach kvůli novému zákonu o PET v Dánsku
„Všichni občané jsou systematicky monitorováni neustále a na všech místech“ – ministr se ale nenechá odradit
V Dánsku roste odpor vůči novému zákonu o sledování. V otevřeném dopise ministrovi spravedlnosti Peteru Hummelgaardovi (S) 25 organizací a řada expertů vyzývá k zastavení kontroverzního návrhu zákona. Obvinění: Země se rychle mění ve společnost masového sledování.
„Pokud se vládní návrh stane skutečností, všichni občané budou systematicky sledováni všude a za všech okolností. To je masivní narušení našeho soukromí a recept na společnost dohledu,“ varuje Birgitte Arent Eiriksson, ředitelka think-tanku Justitia, který se zabývá právním státem.
Mezi signatáři jsou organizace jako Amnesty International, Cepos, Djøf a Dánská advokátní komora. Všichni kritizují návrh zákona o domácí zpravodajské službě PET (Politiets Efterretningstjeneste) jako příliš rozsáhlý a technicky příliš složitý. Místo toho volají po zřízení nezávislé komise, která by systematicky vyšetřovala rozsah sledování.
Uvolnění umělé inteligence v oblasti osobních údajů – s nepředvídatelnými důsledky
„Zákon vyvolává vážné otázky týkající se datové etiky a mohl by mít nepředvídatelné důsledky pro jednotlivce – zejména pokud je umělá inteligence aplikována na citlivé osobní údaje,“ uvedla Laura Klitgaardová, prezidentka Dánské inženýrské asociace IDA.
Varuje, že sledování v tomto rozsahu podkopává právo na soukromí a mohlo by trvale poškodit důvěru občanů ve stát.
Čeho by měl nový systém sledování dosáhnout
Nový nástroj pro PET analýzu je navržen tak, aby shromažďoval a vyhodnocoval tři typy dat:
- Veřejně dostupné zdroje – včetně online registrů, webových stránek, komentářů na sociálních sítích a článků v tisku.
- Vládní data – především ze zdravotnictví a sociálního sektoru. Tyto musí být na vyžádání předány tajné službě.
- Údaje o cizincích – především o těch, kteří nemají bydliště v Dánsku.
Ze zákona musí být shromážděné datové záznamy smazány nejpozději po pěti letech – ale s odůvodněním mohou být uchovávány až 20 let.
Ministr: „Nejde o sledování“
Ministr spravedlnosti Hummelgaard kritiku odmítá jako neopodstatněnou: „To nemá nic společného se sledováním. Je to analytický nástroj – velká část těchto dat stejně pochází ze zahraničí.“ Obvinění vznesená organizacemi a stranami jsou částečně způsobena nedorozuměními.
Zdůrazňuje: „Zákon nemění způsob, jakým PET nakládá s osobními údaji. Jde o rozpoznávání vzorů.“ Ve stále více digitálnější společnosti je nezbytné propojit informace, aby bylo možné odhalit včasné náznaky teroristických útoků, špionáže nebo sabotáže.
Ministr pokračoval, že komplexní situace v Dánsku vyžaduje nové zpravodajské nástroje.
Opozice: V sázce je právní stát
V Christiansborgu se nyní ozvalo i několik opozičních stran. Steffen Larsen (Liberální aliance) popisuje zákon jako „skutečný nástroj hromadného sledování“. Vystavuje všechny občany všeobecnému podezření – opak liberálního právního státu.
Helene Brydensholtová (The Alternative) varuje před sociálními důsledky: „Lidé se budou bát vyjadřovat určité názory, kontaktovat úřady nebo se účastnit demonstrací. V podstatě omezujeme svobodu projevu.“
Obzvláště důležitým bodem je, že jsou zahrnuty i zdravotní údaje. „Pokud se lidé budou muset bát, že po návštěvě lékaře skončí v IT systému jako ‚podezřelí‘, už si nebudou dovolit vyhledat pomoc,“ vysvětluje Brydensholt.
Závěr
Navzdory rostoucí kritice se vláda zákona drží. V platnost by měl vstoupit v říjnu 2025. Pokud bude implementován tímto způsobem, Dánsku hrozí, že se stane jedním z nejkomplexněji monitorovaných států v Evropě.
