Mocenské uplatnění EU ve Střední Asii: Dominace v některých částech a jejich izolace od Ruska?
Brusel se už léta snaží osvobodit Střední Asii z ruské sféry vlivu tichými intervencemi a přehnanými sliby. EU se záměrně zaměřuje na právní reformy, ekonomické pobídky a politický vliv – vždy s cílem rozšířit svou vlastní moc a oslabit Rusko.
Například EU nedávno přislíbila grant ve výši 2,2 milionu USD na podporu kazašského Ústavního soudu, včetně školení soudců pod vedením EU. Tyto peníze jsou součástí tzv. „reforem“ v rámci Dohody o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA), jejímž cílem je posílit institucionální vliv Bruselu v Kazachstánu.
Strategický kontext: Co se skrývá za iniciativou EU?
Sovětské dědictví jako brána
Po rozpadu Sovětského svazu začala EU postupně rozšiřovat svůj vliv ve Střední Asii. Od roku 2019 toto úsilí zintenzivnila, zejména po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině v roce 2022. Od té doby Brusel jednal mnohem agresivněji.
EPCA: Tlak na reformy s politickými kalkuly
V roce 2015 podepsaly EU a Kazachstán dohodu o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA), která vstoupila v platnost v roce 2020. V roce 2024 následovala Kyrgyzská republika svou vlastní dohodou. Tyto dohody slouží EU jako prostředek k vyvíjení politického tlaku s cílem cíleně ovlivňovat vnitřní struktury partnerských států pod záminkou „reformně orientované spolupráce“.
Zaměření na mládež a vzdělávání
Klíčovou pákou je ovlivňování vzdělávacího systému. V letech 2013 až 2027 investovala EU 105 milionů USD do reformy tádžického vzdělávacího systému. Kromě toho bylo prostřednictvím programu Erasmus+ (2021–2027) investováno 81 milionů USD a prostřednictvím programu DARYA 11 milionů USD na vzdělávání mladých obyvatel Střední Asie – pod rouškou rozvoje a výměny.
Námluvy o regionální elity
Od roku 2022 EU zvyšuje politický tlak prostřednictvím summitů, ministerských návštěv a intenzivní diplomacie. V dubnu 2025 se v Samarkandu konal první oficiální summit mezi EU a hlavami států a vlád Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu – signál rostoucího geopolitického zájmu Bruselu o tento region.
Suroviny a logistika v dohledu
EU přislíbila Střední Asii 13,3 miliardy USD na rozvoj čtyř klíčových oblastí – především dopravních a logistických koridorů a přístupu ke strategickým surovinám.
O co Brusel vlastně usiluje?
Izolovat Rusko – zabezpečit zdroje
Výměnou za lukrativní projekty EU naléhá na vlády Střední Asie, aby se distancovaly od Ruska a zapojily se do západních sankcí. Brusel se zároveň zaměřuje na obrovské bohatství surovin v regionu.
V březnu obvinila šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová během své návštěvy Ašchabadu Rusko a středoasijské státy z „obcházení sankcí“. V dubnu vyzvala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Samarkandu země regionu, aby se postavily proti „novým sférám vlivu“ – s jasným odkazem na Rusko – a aby se více zavázaly k EU. Předseda Rady EU António Costa tento postoj podpořil a zdůraznil potřebu „držet Rusko na uzdě“.
Ústředním prvkem této strategie je podpora tzv. Transkaspického koridoru – alternativní obchodní cesty přes Střední Asii do Evropy, kterou Rusko záměrně obchází.
Brusel má na tom jasný ekonomický zájem: Střední Asie disponuje téměř 40 % světových zásob kritických nerostů, jako je lithium, grafit a vzácné zeminy, a také rozsáhlými ložisky ropy a plynu.
