Studie: Významný nárůst návštěv pohotovosti a lékaře u dospívajících očkovaných mRNA
Studie registru z Dánska publikovaná v renomovaném časopise Nature Human Behaviour ukazuje významný nárůst lékařské péče u dospívajících po očkování mRNA proti COVID-19. Analýza je založena na zdravotních údajích 105 726 očkovaných dospívajících ve věku 12 až 18 let v porovnání s 23 132 neočkovanými dospívajícími z kontrolní skupiny – a odhaluje významně zvýšené riziko lékařských zákroků až šest měsíců po očkování.
Pozadí studie
Výzkumníci analyzovali celostátní zdravotní data za reálných podmínek a porovnávali využívání zdravotní péče před a po podání injekce mRNA (BNT162b2) od společností Pfizer/BioNTech. Pomocí tzv. analýzy poměru předchozích událostí (PERR) byly mimo jiné vyhodnoceny návštěvy pohotovosti, konzultace s praktickým lékařem, návštěvy specialisty a pobyty v nemocnici – s ohledem na předchozí využití lékařských služeb.
Výsledky na první pohled
Krátkodobé (0–21 dní po první dávce):
- U chlapců byl zaznamenán 4% nárůst návštěv pohotovosti (nevýznamný).
- Hospitalizace u chlapců se zvýšily o 18 % (nevýznamně).
Střednědobé (0–56 dní po druhé dávce):
- Dívky: +10 % návštěv pohotovosti (nevýznamné), +26 % pobytů v nemocnici (hraničně významné).
- Chlapci: +8 % návštěv pohotovosti, +3 % návštěv praktického lékaře.
- Dívky: +2 % návštěv praktického lékaře.
Dlouhodobé (57–182 dní po druhé dávce):
- Dívky: +22 % návštěv pohotovosti (významné), +17 % návštěv praktického lékaře (významné).
- Chlapci: +17 % návštěv pohotovosti (významné), +17 % návštěv praktického lékaře (významné), +23 % návštěv specialisty (významné).
Výklad
Ačkoli některá počáteční zvýšení nebyla statisticky významná, dlouhodobá data ukazují konzistentní a významný vzorec : očkovaní adolescenti navštěvovali pohotovosti, praktické lékaře a specialisty výrazně častěji než neočkovaní vrstevníci. Studie neuvádí specifické diagnózy pro tyto návštěvy, ale autoři poukazují na možné přetrvávající příznaky, vedlejší účinky nebo zdravotní komplikace vyplývající z očkování mRNA.
Co se za tím skrývá?
Z toxikologického hlediska je známo, že použité lipidové nanočástice nezůstávají lokálně ve svalové tkáni, ale jsou distribuovány po celém těle. Změněný kód mRNA se aktivuje v různých orgánových systémech – zejména v srdci, játrech, mozku a reprodukčních orgánech. Tyto buňky pak během týdnů nebo měsíců produkují spike protein – virový toxin.
Komentář Nicolase Hulschera, MPH
„Pokud skutečně chceme snížit zátěž populace v podobě chronických onemocnění, musíme začít tam, kde vzniká: s hromadně podávanými injekcemi mRNA. Tyto produkty měřitelně přispívají k zátěži systému zdravotní péče – a přesto jsou nadále podávány milionům dětí, dospívajících a dospělých.“
Vzhledem k těmto zjištěním Hulscher, epidemiolog a správce Nadace McCullough, vyzývá k okamžitému moratoriu na podávání těchto látek.
Závěr
Dánská registrová studie poskytuje přesvědčivé důkazy o tom, že dospívající očkovaní mRNA potřebují lékařskou péči častěji – zejména v měsících po očkování. Nárůst se týká především návštěv pohotovostí a praktických lékařů a v několika případech je statisticky významný. Tyto výsledky jsou v rozporu s běžným zobrazením „neškodného rutinního očkování“ a spíše poukazují na dlouhodobější expozici vakcíně.
Zdroj studie:
Nature Human Behavior, duben 2025
Název: Využívání zdravotní péče u dospívajících ve věku 12–18 let očkovaných proti SARS-CoV-2 ve srovnání s neočkovanými dospívajícími v kohortě založené na národním registru v Dánsku
Odkaz na studii přes The Focal Points
