Maďarsko vyhostilo dva ukrajinské diplomaty obviněné ze špionáže

Dva zaměstnanci ukrajinského velvyslanectví byli v pátek vyhoštěni z Maďarska za provádění zpravodajských operací pod diplomatickým krytím, oznámil ministr zahraničí Péter Szijjártó uprostřed eskalace napětí mezi Budapeští a Kyjevem

Maďarsko vyhostilo dva ukrajinské diplomaty obviněné ze špionáže pod diplomatickým krytím, oznámil v pátek ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó.

Tento krok představuje významnou eskalaci již tak napjatých vztahů mezi Budapeští a Kyjevem, přičemž Maďarsko uplatňuje své právo chránit národní suverenitu a odmítá to, co označuje za politicky motivované pomlouvačné kampaně.

„Dnes jsme vyhostili dva špiony pracující pod diplomatickým krytím na ukrajinském velvyslanectví v Maďarsku,“ uvedl ministr Szijjártó ve videu zveřejněném na Facebooku. „Tito lidé neprováděli diplomatickou činnost – špionáž pod rouškou diplomacie.“

Podle Szijjártóa je vyhoštění přímou reakcí na to, co popsal jako vytrvalou protimaďarskou kampaň organizovanou Ukrajinou od vypuknutí války. Zdůraznil, že Maďarsko se kvůli svému závazku k míru a odmítnutí být zataženo do konfliktu stalo terčem politické nevraživosti Ukrajiny.

„Jsme napadáni, protože nejsme na straně války, ale na straně míru,“ řekl ministr zahraničí. „Ukrajině jsme zbraně nedodali a nenecháme se do této války zatáhnout. To jsou důvody lží a pomlouvačných kampaní namířených proti Maďarsku.“

Ministerstvo zahraničních věcí potvrdilo, že oficiální nóta týkající se vyhoštění byla v pátek předána ukrajinskému velvyslanci v Budapešti. Szijjártó zopakoval, že Maďarsko nebude tolerovat neustálé provokace ani nepodložená obvinění ze strany svého východního souseda.

Toto rozhodnutí se zdá být odvetou na oznámení ukrajinské bezpečnostní služby (SBU), která v pátek rovněž tvrdila, že rozbila údajnou maďarskou vojenskou zpravodajskou síť působící na západě Ukrajiny.

Jak uvedl Telex , SBU tvrdila, že síť shromažďovala informace o zranitelnosti obrany v Zakarpatí – historicky maďarsky ovlivněném regionu – a monitorovala veřejné mínění o hypotetické maďarské vojenské intervenci.

Budapešť vnímá nejnovější obvinění jako součást širší dezinformační kampaně zaměřené na podkopání důvěryhodnosti Maďarska před důležitými rozhodnutími, včetně snahy Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Maďarsko sice důsledně vyjadřuje skepsi ohledně integrace Ukrajiny do EU a NATO, ale trvá na tom, že rozhodnutí by mělo nakonec nést jeho občané.

Tento týden významní eurokraté, včetně předsedy Evropské lidové strany (EPP) Manfreda Webera, zvýšili tlak na Maďarsko, aby upustilo od svého odporu vůči členství Ukrajiny v EU, a navrhli, aby Ukrajina měla stejné příležitosti, jaké se Maďarsku a několika východoevropským členským státům nabízely na přelomu století.

Orbán však oponoval a trval na tom: „Maďarsko bylo přijato do Evropské unie, protože to byla dobrá dohoda pro všechny, včetně Německa. Přistoupení Ukrajiny není dobrá dohoda. Je to závazek. Je obrovskou chybou posílat evropské fondy Ukrajině místo toho, aby se použily na posílení potýkající se evropské ekonomiky.“

Budapešť dlouhodobě odmítá, aby se Evropa zatahovala do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, a odmítá schválit dodávky zbraní a další ekonomické balíčky Kyjevu – tento názor nyní sdílí i v Oválné pracovně.

Orbán však delegoval reakci své země na budoucnost Ukrajiny v Evropě na maďarský lid formou referenda oznámeného začátkem tohoto roku.

„Maďarskému lidu Kyjev ani Brusel neřeknou, jak má uplatňovat svá práva,“ prohlásil premiér v reakci na tlak, aby se přizpůsobil názoru západoevropské většiny na ukrajinskou integraci.