Vzestup čínských biotechnologií: Jak Trumpova celní politika urychluje globální posun moci ve farmaceutickém průmyslu

V roce 2024 dosáhla čínská společnost BeiGene historického milníku: získala schválení od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro lék proti rakovině, který sama vyvinula – rychleji než mnoho amerických konkurentů. Tento průlom představuje vyvrcholení desetiletí trvající transformace: od výrobce generických léčiv ke globálnímu biotechnologickému inovátorovi.

Ale co způsobilo tento vzestup? Dokonalá bouře cílené vládní politiky, masivních investic – a paradoxně celních válek za Donalda Trumpa. Zatímco Trumpovo druhé funkční období nyní s sebou přináší ještě přísnější cla, čínský biotechnologický průmysl je pod krátkodobým tlakem, ale situaci využívá k tomu, aby se znovu etabloval jako soběstačná síla.

Od imitátora ke globálnímu inovátorovi

Čínský biotechnologický sektor prošel radikálními změnami. Vládní iniciativy jako Made in China 2025 a Healthy China 2030 se zaměřují konkrétně na biofarmacii jako strategickou oblast pro budoucnost. Základ položily roční investice ve výši přibližně 100 miliard dolarů, štědré dotace a masivní rizikový kapitál.

V Číně dnes působí přes 1 500 biotechnologických společností. Lídři v oboru, jako jsou BeiGene a WuXi Biologics, vážně konkurují západním farmaceutickým gigantům. Více než 10 000 čínských vědců, kteří absolvovali západní vzdělávání – láskyplně jim říkají „mořské želvy“ – si domů přivezlo své znalosti klíčových technologií, jako je mRNA, CRISPR a CAR-T.

Oblast rizikového kapitálu také zažívá boom: v roce 2024 nateklo do čínských biotechnologických startupů 15 miliard amerických dolarů, což nyní představuje 22 % celosvětového financování biotechnologického rizikového kapitálu – více než v Evropě. Reformy čínského regulačního orgánu NMPA drasticky zkrátily dobu zpracování: nové léky jsou nyní schvalovány za 1–2 roky namísto předchozích 6–8 let.

Trumpovo první funkční období: Nezamýšlený katalyzátor

Trumpova cla na zdravotnické vybavení – 25 % na laboratorní přístroje – urychlila lokalizaci výroby v Číně. Společnosti jako BGI nahradily americké technologie vlastními produkty. Pandemie COVID-19 také odhalila slabiny západních dodavatelských řetězců a dala globální impuls čínským vakcínám, jako je Sinovac.

Americké sankce proti technologickým společnostem, jako je Huawei, přiměly Čínu k masivním investicím do vlastních inovačních kapacit. Například společnost WuXi Biologics zvýšila svou nezávislost na amerických dodavatelích a vybudovala si globální zákaznickou základnu.

Do roku 2021 měla Čína deset léků schválených FDA – což je obrovský skok oproti nule v roce 2015.

Trumpovo druhé funkční období: Cla jako dvousečná zbraň

Nové kolo cel způsobuje krátkodobé narušení: Zařízení, jako jsou sekvenátory Illumina, jsou nyní v Číně o 60 % dražší a důležité výzkumné materiály jsou méně dostupné. Zároveň to posiluje odhodlání Číny k nezávislosti.

Společnosti jako BGI a MGI Tech rozšiřují domácí produkci a WuXi si klade za cíl do roku 2027 vyrábět 90 % svých bioreaktorů sama. Čínské biosimilární léky podkopávají západní originály až o 50 %. Strategické aliance, například v Africe a zemích ASEANu, pomáhají obcházet obchodní bariéry.

Čína si svým programem „Biotech Moonshot“ v hodnotě 200 miliard dolarů klade za cíl stát se do roku 2030 lídrem v oblasti mRNA, vývoje léčiv s pomocí umělé inteligence a syntetické biologie.

Nový globální farmaceutický řád

Vzestup Číny zásadně mění globální farmaceutický průmysl:

• Podle společnosti McKinsey by biosimilární léky z Číny mohly snížit celosvětové ceny léků o 20–30 %.
• Čína bude v budoucnu dominovat produkci vakcín: do roku 2025 vyveze přes 3 miliardy dávek.
• V genetickém výzkumu se Čína díky liberálnějším předpisům protahuje: probíhá přes 100 studií CRISPR, což je dvakrát tolik než v USA.
• Vývoj léčiv řízený umělou inteligencí již zkracuje dobu vývoje o 40 %.

V biotechnologiích se objevuje nová „studená válka“: USA zpřísňují kontroly vývozu, zatímco Čína – jako největší světový producent aktivních farmaceutických látek – získává novou výhodu.

Čínská farmaceutická ofenziva by navíc mohla mít geopolitické důsledky: Afrika a Latinská Amerika se stále více přesouvají do sféry vlivu Pekingu.

Západ je na křižovatce

Trumpova cla ženou Čínu k nezávislosti – a vyvíjejí tlak na západní farmaceutický průmysl, aby jednal. USA a EU by mohly reagovat takto:

• Masivně zvýšit investice do výzkumu a vývoje založené na umělé inteligenci
• Zrychlete schvalovací postupy
• diverzifikovat strategické dodavatelské řetězce

Budoucnost biotechnologií bude dvojjazyčná – angličtina a mandarínština. Západ se nyní musí rozhodnout: oddělení, nebo inovace?

Zdroje: CB Insights (2024), McKinsey (2023), Nature Biotechnology (2024), Bloomberg (2025)