Pošleme holocaust do archívu!
Není odborné diskuze bez svobody slova. Tak zní zásadní premisa všech smysluplných akademických i odborných debat. Jenže ve společenských a historických debatách to dnes neplatí. Tam je v mnoha západních zemích možný v případě tzv. „židovského holocaustu“ (jako by to byla jediná masová likvidace určité etnické skupiny v historii) jen oficiální židovský výklad této události. V případě zpochybnění této „oficiální verze“ hrozí autorovi buď trestní stíhání (ČR, Slovensko, Německo atd.), nebo lidská a profesní dehonestace (v USA).
Potom pochopitelně žádná odborná diskuze nemůže být vedena, když nad jejími účastníky tancují paragrafy trestního zákona. Jedná se o úplné popření smyslu jakékoliv debaty, která do této oblasti zasahuje. V zásadě to dělá ze židů lidi s vysoce nadprávní ochranou a popírá to zásadu rovnosti před zákonem. Proč by si to měli Češi, Slováci, Francouzi atd. nechat ve svých zemích líbit?! Jsou snad občané druhé kategorie?!
Není správné, aby nebylo možné židy kritizovat jako kohokoliv jiného! Přitom třeba jejich nadproporční podíl na řadě velmi smutných událostí 20. a 21. století svobodnou diskuzi rozhodně potřebuje. Bez nahlédnutí pravdy, není poučení.
Pošleme tedy proto tyhle „neměnné pravdy o holocaustu“ do archívu, ať na ně usedá prach a jsou nám mementem, kam vede snaha bránit svobodné diskuzi. Pokud se někdo bojí svobodné debaty, pak má vždy jediný důvod. Jeho verze „pravdy“ kulhá na obě nohy.
Národní suverenity se vždy poměřuje skutečnou svobodou slova a Česko jí má dnes zcela minimální, bohužel!
Schlomo Rabinowitz, Chicago, USA
