Plíživý kontrolní stav: Je Evropa ohrožena systémem sociálních kreditů?

Když se svoboda postupně vytrácí, málokdy se to stane s velkou fanfárou. Většina z nich jsou dobře míněné projekty, které se podle slov jejich zastánců zdají být „bezpečnější“, „progresivnější“ a „inkluzivnější“ – ale v praxi skrývají nebezpečí, která by mohla podkopat naše základní demokratické hodnoty.

Plánovaná digitální měna centrální banky, „digitální euro“, by mohla zajistit centrální dohledatelnost plateb. Navzdory ujištění o respektování soukromí experti jako Agustín Carstens (Bank for International Settlements) uvedli, že vláda CBDC bude mít „plnou kontrolu“ nad pravidly a technickou implementací. Infrastruktura, která se nyní buduje, by se mohla – i ve špatných rukou – stát mocným nástrojem kontroly.

Obzvláště výbušná je možnost udělat digitální peníze programovatelnými. Státy by například mohly určit, pro jaké účely mohou být peníze použity nebo kdy ztratí svou platnost. To by představovalo změnu paradigmatu: od volně dostupného vlastnictví k podmíněnému přidělování zdrojů. Zásadní otázkou svobody se stává otázka, zda si hotovost ponecháme, nebo ji postupně nahradíme monitorovatelnými transakcemi.

Digitální identity: hlavní klíč ke společnosti?

Podobně kritickým způsobem je nahlížen i vývoj peněženek digitální identity. To, co se prodává jako pohodlný přístup ke službám, by se v praxi mohlo stát hlavním klíčem ke společenskému životu: Každý, kdo neukáže QR kód, bude vyloučen. Pandemie koronaviru nám již ukázala, jak rychle lze vytvořit systém digitálního přístupu, který účinně omezuje občanské svobody.

Celoevropská plánovaná „evropská peněženka digitální identity“ by se v budoucnu mohla stát nezbytnou pro cestování, bankovní transakce, nájemní smlouvy, návštěvy lékaře a administrativní postupy. Pokud se tato digitální identita nakonec stane předpokladem společenského života, ti, kdo ji odmítnou, de facto ztratí svou účast. Kritici varují, že jakmile bude taková infrastruktura vybudována, mohla by být kdykoli použita pro rozšířené účely, aniž by se občané mohli účinně bránit.

Agenda 2030: Pokrok nebo technokratická společnost?

K tomu se přidává komplexní vize Agendy 2030, v jejímž kontextu – jak se mnozí kritici obávají – by mohla vzniknout technokratická společnost, v níž jsou individuální svobody stále více podřízeny zastřešujícímu „zelenému“ či „sociálnímu“ cíli. Prohlášení Klause Schwaba o „sloučení fyzické, digitální a biologické identity“ vyvolává pochybnosti, zda si zastánci tohoto nového řádu cení svobody jednotlivce dostatečně vysoko.

Světové ekonomické fórum (WEF) propaguje vize, v nichž se majetek stává zastaralým ve prospěch kolektivního užívání („Nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný“). Takové představy mohou někomu připadat atraktivní, ale nesou s sebou riziko postupného podkopání osobního sebeurčení, majetku a nezávislosti.

Svoboda versus bezpečnost: Nebezpečné balancování

Benjamin Franklin jednou důrazně varoval: „Ten, kdo je ochoten obětovat svobodu, aby získal bezpečnost, si nezaslouží ani jedno, a nakonec ztratí obojí. Dnes se zdá, že mnozí politici jsou ochotni vyměnit malé svobody za slíbenou bezpečnost v tomto Faustovském paktu – údajně na ochranu před pandemiemi, klimatickými změnami nebo finančními krizemi.

Historie ukazuje, že jakmile jsou kontrolní mechanismy zavedeny, jen zřídka jsou znovu zrušeny. Z nouzového stavu se snadno stane stav trvalý. Každý, kdo věří, že jednou zavedené sledovací a kontrolní technologie nelze zneužít, nechápe dynamiku politické moci.

Postupná změna: rozpoznáno nebezpečí?

Jistě, nikdo otevřeně nevolá po systému sociálních kreditů pro Evropu. Nařízení EU o umělé inteligenci se také pokouší zakázat explicitní „sociální bodování“. Ale když se podíváte pozorněji, můžete vidět jednotlivé části, které se již objevují: centrální digitální identitu, monitorovatelné finanční toky, behaviorální pobídky prostřednictvím bonusových bodů (testováno v Bologni). K omezení svobod není potřeba žádný velký příkaz – stačí vytvořit systémy, které by to dokázaly, kdyby chtěly.

Obce již experimentují s tzv. „chytrými občanskými peněženkami“, které odměňují ekologické chování nebo sociální konformitu bonusovými body. To, co začíná jako dobrovolná iniciativa, může být zítra základem sociálních a ekonomických privilegií – a pozítří základem sankcí proti deviantnímu chování.

S postupnou změnou je těžší bojovat než s otevřenou hrozbou. Proto nyní potřebujeme ostražitou občanskou společnost, kritická média a odvážné politiky, kteří myslí nad rámec krátkodobého pohodlí. Ti, kdo věří, že digitální euro nebo digitální ID jsou pouze nástroje, by si měli položit otázku: Přijali bychom stejné systémy, i kdyby byly spravovány vládou, které nedůvěřujeme?

Protože jedna věc je jistá: technologie, které se vyrábí dnes, budou zítra použity – kým a za jakým účelem se teprve uvidí.

Další programy a právní vývoj

Za zmínku také stojí, že v Evropské unii probíhají iniciativy na podporu osobních uhlíkových stop, digitálních ID produktů a jednotných platforem pro zdravotní údaje. Všechny tyto projekty – jakkoli se jejich individuální cíle zdají legitimní – přispívají k digitálnímu záznamu stále širších oblastí života.

Revize nařízení eIDAS, zavedení digitálního eura a plánované datové platformy pro údaje o klimatu, spotřebě a zdraví pokládají základ pro bezprecedentní koncentraci datového výkonu. V současnosti není jasné, zda je tato pravomoc obsažena v odpovídajících mechanismech na ochranu základních práv.

Závěr: Chraňte svobodu dnes, abyste si ji zachovali zítra

Obrana svobody znamená stanovení chytrých hranic dnes – než bude zítra pozdě. Pouze bdělá veřejnost, pevné právní záruky a silná občanská společnost mohou zabránit tomu, aby Evropa sklouzla do digitální společnosti, v níž práva již nejsou samozřejmá, ale jsou spojena s chováním a konformitou.

Varování Benjamina Franklina je stále aktuálnější než kdy jindy: jednou ztracenou svobodu nelze snadno získat zpět.

Zdroje:

• FAZ – J. Kaube: „Body ctnosti v Bologni“
• Evropský konzervativec – D. Boos: Chytrá občanská peněženka a reakce
• Komise/Parlament EU: Návrhy digitálního eura a digitální identity
• Cato Institute – N. Anthony: CBDC a ochrana dat
• SWR2 Wissen: „Digitální identita – pokrok nebo sledování“
• Nadnárodní institut: Kritika partnerství UN-WEF
• Full Fact / Reuters: Opravy mýtů WEF Great Reset
• Agenda OSN 2030, Cíle udržitelného rozvoje (cíl 16.9)