Studie: Velké povodně nelze spojovat se změnou klimatu způsobenou člověkem

Nedávné povodně, jako byly ty ve Valencii, Španělsku a Spojeném království minulou zimu, byly spojeny se změnou klimatu a doprovázeny varováními, že jsou „bezprecedentní“. Studie vědců z Exeterské univerzity však dospívá k jinému závěru, uvádí The Telegraph .

Studie zkoumala paleohydrologické záznamy povodní pro Dolní Rýn v Německu a Nizozemsku, horní Severn ve Spojeném království a řeky kolem Valencie. Datováním jednotlivých zrn písku v nivních sedimentech a analýzou jejich velikosti byli vědci schopni určit frekvenci a rozsah povodní v období několika tisíc let.

Povodeň, ke které došlo ve Valencii v roce 1957, si vyžádala nejméně 81 obětí. Vědci však tvrdí, že takové podmínky nejsou neobvyklé, když vezmeme v úvahu posledních 8 000 let.

Záznamy na Rýnu za posledních 8 000 let ukazují nejméně dvanáct povodní, které byly pravděpodobně silnější než dnešní maxima.

Analýza Severnu ukazuje, že záplavy za posledních 72 let sledování nejsou výjimečné ve srovnání s tím, co je vidět za 4000 let záznamů. Největší povodeň na horním Severnu nastala kolem roku 250 před naším letopočtem. př. n. l. a odhaduje se, že je o 50 % vyšší než povodně v roce 2000, které poškodily 10 000 domů a vedly k výstavbě nových protipovodňových zábran.

Profesor Stephan Harrison z univerzitní College of Life and Environmental Sciences uvedl, že záplavy v posledních letech po celém světě – včetně Pákistánu, Španělska a Německa – si vyžádaly tisíce obětí a způsobily obrovské škody, ale nebyly „bezprecedentní“, jak se často tvrdí. „Ve skutečnosti povodně, které popisujeme jako bezprecedentní, mohou být daleko od nejextrémnějších, jaké se v minulosti vyskytly,“ řekl profesor Harrison.

Profesor Harrison zdůraznil, že modelování klimatu bylo omezené, pokud jde o ukazování toho, jak se budou povodně vyvíjet, protože bylo založeno na datech, která sahají jen asi 120 let zpět, zatímco přirozené výkyvy lze spolehlivě zachytit pouze v mnohem delších časových obdobích.