Thomas Röper: Proč by mohlo být pro Rusko zajímavé spolupracovat s USA na jaderné elektrárně Záporoží
Americký prezident Trump navrhl převod ukrajinských jaderných elektráren do vlastnictví USA. Patří sem i Záporožská jaderná elektrárna, která je pod ruskou kontrolou. Ruský expert ukázal, proč by tato myšlenka mohla být pro Rusko zajímavá.
Včera jsem vysvětlil, proč má americký prezident Trump zájem o převod ukrajinských jaderných elektráren do vlastnictví USA. Tento návrh předložil ukrajinskému vůdci Zelenskému v telefonickém rozhovoru a Zelenskij s ním souhlasil, zejména pokud jde o jadernou elektrárnu v Záporoží pod ruskou kontrolou, ačkoli Trump chce mít všechny ukrajinské jaderné elektrárny.
Člověk by si myslel, že Rusko tuto myšlenku rovnou odmítne, protože sovětská jaderná elektrárna je pod ruskou kontrolou a nachází se v Záporoží, což je z pohledu Ruska nyní ruské území. Proč by tedy Rusko mělo umožnit USA nebo americkým korporacím přístup k jaderné elektrárně, když nemají ani technické znalosti o konstrukci jaderné elektrárny?
Ruský expert na energetickou bezpečnost napsal pro ruskou tiskovou agenturu TASS velmi zajímavý článek , ve kterém vysvětluje, jak a za jakých okolností by mohla být pro Rusko zajímavá účast USA v jaderné elektrárně Záporožie a já jsem jeho článek přeložil.
Začátek překladu:
Rusko by se mohlo dohodnout na prodeji energie ze Záporožské jaderné elektrárny společně s USA
Igor Juškov o perspektivách spolupráce Ruska a USA v jaderné elektrárně Záporoží a zda je pro naši zemi přínosem.
Středobodem světové politiky zůstávají jednání mezi Ruskem a Spojenými státy s Ukrajinou o ukončení nepřátelství. Kromě otázky podmínek příměří se objevila samostatná ekonomická linie. Washington zejména nadále trvá na tom, že Ukrajina musí kompenzovat USA náklady na předchozí vojenskou a finanční pomoc. První pokus o podepsání dohody o vzácných zeminách překazil skandální rozhovor Zelenského a Trumpa v Bílém domě z 28. února.
USA se zajímají o ukrajinskou energetiku
Poté, co Trumpův tým vyvinul tlak na Kyjev, začala být ukrajinská vláda vstřícnější. Ale dohoda nabízená USA se také změnila, a ne ve prospěch Ukrajiny. Nyní už nejde jen a možná ani tolik o vzácné zeminy (americká vláda pravděpodobně obdržela informaci, že na ukrajinském území nejsou zásoby většiny naznačených prvků), ale o kontrolu nad dopravní a energetickou infrastrukturou.
Washington si uvědomil investice, které mohou generovat zisky tady a teď. Na seznamu těchto zařízení jsou i jaderné elektrárny. Na Ukrajině jsou stále tři jaderné elektrárny: Rivne, Chmelnytskyj a Jižní Ukrajina. Pro USA by bylo výhodné získat nad nimi kontrolu. Ale jsou tu nuance…
Nyní jsou tyto jaderné elektrárny hlavní ukrajinskou výrobní kapacitou a tvoří základ pro celý energetický sektor země. Ceny elektřiny na ukrajinském domácím trhu však nejsou vysoké.
Aby se zvýšila ziskovost vlastnictví takových zařízení, noví majitelé budou prosazovat vyšší tarify. Už se našlo vysvětlení, proč by měl Kyjev předat jaderné elektrárny USA: Poukazuje se na to, že tak bude zaručena jejich bezpečnost – Rusko si prý netroufne ostřelovat americký majetek. Vyplývá to ze společného prohlášení amerického ministra zahraničí Marca Rubia a poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Mika Waltze, které bylo zveřejněno po telefonickém rozhovoru mezi Trumpem a Zelenským z 19. března.
Ale po celou dobu vojenské operace naše země zásadně neútočila na jaderné elektrárny a jejich přidruženou infrastrukturu, aby nevyprovokovala jadernou katastrofu. Odkaz na bezpečnost je proto jen chabým pokusem ospravedlnit plánované rozdělení ukrajinského státního majetku. Další možností je export elektřiny z jaderných elektráren do Evropy, kde už jsou ceny elektřiny dost vysoké. Pak by ale elektřina musela být odebrána ukrajinským spotřebitelům, protože jaderné elektrárny není náhradou, protože energetika byla ruskými ozbrojenými silami silně „proředěna“. Vývoz je tedy možný jen v malém množství a po opravách v řadě elektráren.
Ukrajina nabízí to, co do ní nepatří
Nejnapínavější otázkou je téma Záporožské jaderné elektrárny. Elektrárna je pod ruskou kontrolou od roku 2022 a převzal ji Rosatom. Záporožská jaderná elektrárna je největší jadernou elektrárnou v Evropě: skládá se ze šesti reaktorů VVER-1000. Kvůli ostřelování areálu elektrárny a síťové infrastruktury ukrajinskou armádou byly všechny reaktory uvedeny do studeného odstavení. Riziko spočívalo v tom, že pokud by se poškodilo elektrické vedení zásobující elektrárnu a záložní dieselové generátory by spotřebovaly veškeré palivo, došlo by k selhání chladicího systému reaktoru a havárie ve Fukušimě by se mohla v Japonsku opakovat.
Pro Ukrajinu by bylo výhodné nabídnout USA převzetí Záporožské jaderné elektrárny, protože nad ní stejně nemá kontrolu. A tímto způsobem se může pokusit narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Rusko se domnívá, že jaderná elektrárna patří Rosatomu a nachází se na ruském území a Spojené státy musí vést všechna jednání ohledně provozu jaderné elektrárny s Kremlem. Pro Rusko ale také není výhodné odmítnout spolupráci s Američany v jaderné elektrárně Záporoží.
Proč by Rusko mohlo spolupracovat
Možnosti spolupráce jsou různé. Nemusí se například jednat o to, že by se vlastníky elektrárny staly americké struktury, ale o založení společného podniku, který bude elektřinu prodávat ukrajinským spotřebitelům. Pro možnou spolupráci hovoří řada faktorů.
Za prvé, za současných podmínek je extrémně obtížné uvést do provozu Záporožskou jadernou elektrárnu. Stále existuje riziko napadení infrastruktury elektrárny. A zde lze uplatnit princip, který americká strana říká Ukrajině: přítomnost americké společnosti zabrání ostřelování. V tomto případě by to mohlo fungovat, jelikož ukrajinská vláda elektrárnu ostřeluje.
Za druhé, je riskantní provozovat Záporožskou jadernou elektrárnu na plný výkon, protože Ukrajina v červnu 2023 vyhodila do povětří vodní elektrárnu Kachovka, což vedlo ke ztrátě stejnojmenné nádrže. Záporožská jaderná elektrárna má sice vlastní chladicí rybník, ale vždy byla napojena na nádrž Kachovka a nikdy nehrozil nedostatek vody. Nyní je třeba prakticky přestavět systém odběru vody, aby mohl zásobovat vodou chladicí jezírko elektrárny. Aby toho bylo dosaženo, musí být zajištěna bezpečnost při výstavbě a provozu této infrastruktury, případně musí být obnovena samotná vodní elektrárna Kakhovka. Vyvstává však otázka zdrojů financování. Strany budou samozřejmě argumentovat: Kdo víc potřebuje obnovení normálního provozu Záporožské jaderné elektrárny? Většinu peněz by musel poskytnout.
Pro Rusko by bylo výhodné uvést do provozu alespoň některé reaktory. To by umožnilo dodávat elektřinu spotřebitelům v nových regionech a vytvářet rezervy pro energetický systém celého jihu země včetně Krymu. Obnova nádrže Kakhovka by navíc umožnila znovu fungovat Severokrymskému průplavu, protože jeho začátek je poblíž zničené vodní elektrárny. Nyní však není žádná nádrž, a proto kanál, který je nezbytný pro Chersonskou oblast a Krym, vyschl.
Existují také překážky pro případné dohody mezi Ruskem a Spojenými státy o jaderné elektrárně Záporoží. Za prvé, Washington sám může ve fázi politických kontaktů klást nepřijatelné podmínky – totiž převod jaderné elektrárny do vlastnictví amerických struktur. Za druhé, americká vláda sama nevlastní žádné jaderné elektrárny na svém území. Vlastníky jaderných elektráren jsou obchodní společnosti. Společnosti se mohou vyhýbat projektu tak riskantnímu, jako je Záporožská jaderná elektrárna, protože s sebou nese politická, technická a ekonomická rizika.
Třetí překážkou by mohla být technická a ekonomická stránka. Očekává se, že první dva bloky Záporožské jaderné elektrárny vyčerpají své zdroje v roce 2025, třetí v roce 2027, čtvrtý v roce 2028 a pátý v roce 2030. Všechny již prošly procedurou prodloužení provozní životnosti. I s ohledem na to, že se tyto termíny o několik let posouvají (všechny jsou odstaveny od roku 2022), problém zastaralosti bloků přetrvává. Vlastník elektrárny musí zpracovat komplexní studii technického stavu každého bloku a rozhodnout se, zda provede nákladné opravy k prodloužení jeho životnosti, nebo blok odstaví. Šestý blok doslouží v roce 2026, ale na počátečním prodloužení životnosti se zatím nepracovalo, takže by klidně mohl zůstat v provozu dalších deset let.
Výsledek závisí na jednání
Proto je politicky důležité, aby Rusko prokázalo plnou kontrolu nad jadernou elektrárnou a vyslalo signál Ukrajině i Spojeným státům, že nepřipustíme žádnou možnost opětovného projednání výsledků našich územních akvizic. Zároveň je výhodné prokázat ochotu k dohodám o vzájemně výhodné hospodářské spolupráci. A konečně, pro obchodně orientovaného Trumpa je důležité uzavřít obchod s velkým objektem, aby svým kritikům ukázal, že v jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl hodně. A Rusko může sdílet zmíněná rizika. Která strana žebříčku nakonec zaváží více, bude záležet na podrobnostech jednání.
Konec překladu
