Anton Hofreiter jako svědek a spolupachatel gigantického podvodu s voliči
Inteligence Antona Hofreitera je diskutabilní, ale to, co řekl v rozhovoru pro SPIEGEL, je víc než jen skandál.
Byl dotázán, zda si byl vědom lží pana Merze před volbami.
Jeho odpověď byla fenomenální. Podle Hofreitera ve SPIEGELu mu členové CDU samozřejmě dlouho před volbami řekli, že dluhovou brzdu nelze po volbách udržet. Ale to se nedá říct před volbami, protože „nejsou hloupí“, protože jinak by celá propaganda CDU o posvátné dluhové brzdě zkolabovala.
Vyvolává otázku trestněprávních důsledků a zrušení posledních federálních voleb.
Uvážíme-li, že EU například nepřímo nechala svým vlivem na rumunskou justici prohlásit za neplatné volby v Rumunsku, pak bychom mohli záměrné klamání CDU během volební kampaně vidět ze zcela jiné perspektivy.
Ve skutečnosti dnes víme, že v Rumunsku je již dávno vyvrácena záminka, že Rusko ovlivňovalo voliče nepravdivými informacemi, a tak voliče manipulovalo.
Ale příběh zůstává: voliči si údajně omylem vybrali „špatné“ lidi, když odevzdali svůj hlas, protože byli podvedeni.
Dnes víme, že to bylo přesně naopak a že samotná strana systému loajální k EU prováděla manipulace proti opozičnímu vůdci Georgescovi.
Přesto většina občanů hlasovala pro kritického opozičního vůdce EU Georgesca. Zřejmě proto, že chtěli změnu politiky.
Ale po tomto aktuálním pohledu na našeho evropského souseda se vraťme k podvodům s voliči v Německu.
Zde se lze pouze poradit se svým smyslem pro spravedlnost a to by vlastně mělo stačit, protože zákony jsou určeny k tomu, aby je občané používali v praxi a nebyly psány jen pro akademické právníky.
Pohled do zákona zpřehledňuje právní situaci.
Trestní zákoník (StGB)
§ 108a Klamání voličů
(1) Kdo způsobí, že se někdo zmýlí v obsahu svého volebního prohlášení nebo bude hlasovat proti své vůli nebo bude hlasovat neplatně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Pokus se trestá.
Už jen první část zákona říká, že je-li volič oklamán k omylu, a to tím, že si proti své vůli zvolil něco špatného, pak je spáchán trestný čin klamání voliče.
Zajímavé je, že tento voličský podvod Friedricha Merze není manipulací s voliči prostřednictvím nepravdivých informací od vnějších sil , ale od samotného hlavního aktéra, který kandiduje ve volbách. A to do druhého nejvyššího úřadu ve Spolkové republice.
Z § 108a trestního zákoníku nelze jako právnímu laikovi uznat, že je klíčové, KDO toto klamání voličů provedl.
Říká pouze: „ Kdo způsobí podvodem…“
Může být kandidát na kancléře vyloučen podle trestního práva?
Anton Hofreiter poskytuje svědeckou výpověď v nejjasnější podobě. Podle jeho vyjádření došlo v předvolební kampani zřejmě k několika individuálním diskuzím s předními politiky CDU o tom, že plánem od počátku bylo obejít dluhovou brzdu.
Místo toho se během volební kampaně tvrdil pravý opak, protože se vědělo, že koaliční vláda Scholz-semafor vyvolala nové volby kvůli nezákonnému pokusu obejít dluhovou brzdu.
Kdyby se voličům řekla pravda, CDU by k výsledku nejspíš nikdy nedospěla.
Je možné, že celé toto hlasování o důvěře bylo dohodnuto Scholzem v gigantickém spiknutí, které sahá až k Merkelové? Jinými slovy, nikdy nebylo v úmyslu změnit politiku ekonomické a ekologické destrukce…?
Pojďme analyzovat celkovou situaci:
Musíme zavést agendu neustálého porušování zákonů bez soudního nebo státního odporu.
Nejpozději v roce 2015 začala paní Merkelová dramaticky ohýbat zákon, aby otevřela hranici pro ilegální imigranty do německého sociálního systému. To bylo v době, kdy například „zelená“ kancléřka Merkelová uzavřela migrační pakt s africkými diktátory.
Když si paní Merkelová zničila pověst mezi lidmi, předala štafetu zkázy panu Scholzovi, který zase po svém selhání chce předat válečnou štafetu panu Merzovi.
Štafetový závod ničení Německa a Evropy s pomocí EU, která, jak známo, dobře posloužila anglosaským hlubokým státním mocnostem při sledování a omezování ekonomické síly.
Evropa má nyní příležitost zapojit se do očištění od korupce, jak to dělá současná americká administrativa.
Místo toho musíme uznat, že kartelové organizace jako WEF, Soros a všechny jejich nevládní organizace mají stále otěže ve svých rukou, nebo jednodušeji řečeno, politici jsou v sevření.
Po Hofreiterově přiznání k trestnému činu(?) by podle mého názoru rozhodně měla být nařízena nová volba soudcem, protože je jasně vidět, kolik voličů se cítí Merzem a jeho komplici podvedeno a zrazeno.
Bude zajímavé sledovat, jak se s těmito historickými zneužitími úmyslného klamání celého státu vypořádá.
Dodatek:
Právě mi přišel email od právníka:
„Jako doufejme zkušený právník a advokát sleduji „výzvu“ z „Poppcastu“ ze 17. března 2025, abych se vyjádřil k otázce, zda se pan Merz mohl dopustit trestného činu podvodu s voliči podle § 108a německého trestního zákoníku. Posílám Vám fotografii z komentáře k trestnímu zákoníku. Z komentáře lze bohužel dovodit, že lživá volební propaganda, která ovlivňuje pouze vlastní vůli voličů, nespadá pod trestný čin § 108a německého trestního zákoníku. Předpokládám tedy, že jednání pana Merze ohledně dluhové brzdy nelze podřadit pod trestný čin. Zde chtěl zákonodárce pravděpodobně postihnout případy, kdy se volič například ve svém hlasování mýlí nebo si ani neuvědomuje, že volí.“
Na základě komentáře tohoto právníka, kterému děkuji za hodnocení, uznáváme skutečnou „bezohlednost“ německé parlamentní politiky, abych citoval paní Baerbock.