22 opravdu bizarních faktů o orwellovské společnosti na Zemi
Přemýšleli jste někdy, jaké by to bylo žít ve skutečně orwellovské společnosti, kde neexistuje absolutně žádná svoboda slova, absolutně žádná svoboda vyznání a absolutně žádná svoboda tisku?
Možná si myslíte, že pravidla, podle kterých v současné době žijete, jsou špatná, ale země, o které se chystám mluvit, má naprostou kontrolu nad svým obyvatelstvem. V tomto národě si můžete vybrat účes pouze z předem schváleného seznamu, a pokud se ve špatný den usmějete, můžete být doslova posláni do zajateckého tábora. Bohužel v zajateckém táboře budete pracovat dnem i nocí, dokud buď neumřete hlady, nebo zemřete.
Země, o které mluvím, je samozřejmě Severní Korea.
Níže je 22 skutečně bizarních faktů o orwellovské společnosti na Zemi…
#1 První „Velký vůdce“ Severní Koreje Kim Ir-sen je v Severní Koreji hluboce uctíván. Ve skutečnosti je po celé zemi rozmístěno asi 40 000 soch Kim Ir-sena.
#2 V Severní Koreji se věří, že „zničení sochy je nejohavnější urážkou naší nejvyšší autority a našeho lidu a je válečným aktem neméně závažným než ozbrojená invaze“.
#3 Věšení obrázků zakladatele Kim Ir-sena je povinné pro každou domácnost v Severní Koreji.
#4 Pro občany Severní Koreje je nezákonné usmívat se 8. července. Porušení tohoto zákona může vést k uvěznění v trestním táboře nebo v některých případech dokonce k popravě…
Každý má rád úsměv. Ale co kdyby existovaly zákony upravující, kdy se smíte usmívat? Zní to šíleně? Věřte nebo ne, ale 8. července, v den výročí smrti Kim Ir-sena, je pro Severokorejce zakázáno se usmívat.
Pokud občané toto pravidlo poruší, mohou být umístěni do koncentračních táborů nebo dokonce zaplatit životem. Totéž platí pro hlasité chování, konzumaci alkoholu nebo oslavy narozenin. Takže ať děláte cokoli, 8. července se neusmívejte.
#5 Po jeho smrti bylo Kim Ir-senovo tělo nabalzamováno a stále leží ve státě v Pchjongjangu.
#6 Totéž se stalo s tělem Kim Čong-ila, když zemřel…
Severní Korea oznámila, že tělo zesnulého vůdce Kim Čong-ila bude trvale uloženo v paláci v hlavním městě Pchjongjangu.
Jeho tělo je uloženo v pamětním paláci Kumsusan vedle jeho otce Kim Ir-sena.
#7 Severokorejcům bylo řečeno, že Kim Čong-il ve skutečnosti zahrál perfektní hru, když šel poprvé na bowling…
Mytologie Kim Čong-ila je neméně rozsáhlá. Jeho narození oslavovali propagandisté jako „do nebe seslané“ a státní média často nabízela nemožné výkony: při prvním pokusu o bowling zahrál perfektních 300 bodů a na svém prvním golfu zastřelil pět jamek v jedné. Když v roce 2011 zemřel, nebe nad posvátnou horou Paektu v Severní Koreji prý rudě zářilo.
#8 Ústava Severní Koreje ve skutečnosti zaručuje svobodu slova a svobodu tisku…
Občanům je zaručena svoboda slova, svoboda tisku, svoboda shromažďování, svoboda demonstrace a svoboda sdružování.
Stát garantuje podmínky pro svobodnou činnost demokratických politických stran a společenských organizací.
#9 Ústava Severní Koreje také zaručuje svobodu vyznání…
Občané mají svobodu vyznávat své náboženství. Toto právo je zaručeno povolením stavby církevních staveb a konáním náboženských obřadů.
#10 V roce 1987 začala Severní Korea stavbu hotelu Ryugyong, který by byl v té době nejvyšším hotelem na světě, kdyby byl dokončen podle plánu v roce 1989. Místo toho byla stavba bizarního 105patrového mrakodrapu podobného pyramidě v roce 1992 zastavena a nedokončená stavba nebyla nic jiného než obří betonová skořepina tyčící se zcela prázdná nad Pchjongjangem na dalších 16 let. Práce na projektu byly obnoveny v roce 2008, ale dodnes zůstávají nedokončené…
Špičatá budova v centru hlavního města Pchjongjangu je hotel Ryugyong, známý také jako „Hotel zkázy“. S výškou 329 metrů je to podle Guinessovy knihy rekordů nejvyšší neobydlená budova na světě. Stavba opuštěné budovy začala v roce 1987 a během posledních tří desetiletí byla několikrát přerušena a znovu zahájena kvůli ekonomickým problémům Severní Koreje.
#11 Jedním z největších národních pokladů Severní Koreje je Pueblo – americká námořní loď, kterou Severokorejci zajali od „imperialistických Američanů“ v roce 1968…
USS Pueblo (AGER-2) je loď pro výzkum životního prostředí třídy Banner, která byla uvedena do provozu během druhé světové války a přeměněna na špionážní loď námořnictvem Spojených států v roce 1967. Shromažďovala zpravodajské a oceánografické informace a monitorovala elektronické a rádiové signály ze Severní Koreje. 23. ledna 1968 byla loď napadena a unesena severokorejskou lodí v tom, co se stalo známým jako „incident v Pueblu“.
#12 Současnému vládci Kim Čong-unovi se nelíbila basketbalová pravidla, a tak je radikálně změnil…
Dokonce i sport v zemi je izolovaný od zbytku světa. Kim Čong-unovi se zřejmě nelíbil původní způsob hraní basketbalu, a tak se rozhodl jej přepsat. Pravidla severokorejského basketbalu uvádějí, že slam dunks mají hodnotu tří bodů a field goaly v posledních třech minutách hry mají hodnotu osm bodů.
#13 Policisté v Severní Koreji jsou často povýšeni, pokud dokážou identifikovat a zatknout křesťany…
Severokorejská tajná policie, ministerstvo státní bezpečnosti, dostává povýšení jako pobídku, když zatýká křesťany a další věřící.
„Ti, kteří jsou obviněni ze své křesťanské víry, často čelí popravě nebo jsou nuceni strávit zbytek života v politických vězeňských táborech,“ řekl Inje Hwang, vyšetřovatel Korea Future Initiative, během webináře pořádaného USCIRF.
#14 Děti v Severní Koreji se učí, že křesťanští misionáři sají krev dětí…
I děti jsou odmala vychovávány k podezřívavosti vůči křesťanství.
„Ve školách se malé děti učí, že křesťanští misionáři jsou špioni zemí, které hledají příležitosti k invazi do Severní Koreje, a ukazují se jim grafické obrázky misionářů, kteří sají krev dětem, aby ukázali, jak jsou zlí,“ řekl Suyeon Yoo, spoluředitel Korea Future Initiative. „A jsou odvezeni do státních výstavních síní, kde jsou náboženští stoupenci zobrazeni jako vrazi a špióni a kde jsou vystaveny Bible jako trofeje odebrané nepřátelům státu.“
#15 Křesťané jsou v Severní Koreji popravováni jedním z nejbrutálnějších způsobů, jaký si lze představit. V jednom případě byla skupina křesťanů rozdrcena k smrti parním válcem…
„Zatímco dotazovaný 17 sloužil v severokorejské armádě, jeho jednotka měla za úkol rozšířit dálnici mezi Pchjongjangem a nedalekým přístavním městem Nampo. Bourali opuštěný dům v okrese Yongkang, okresním sídle Yongkang, když ve sklepě mezi dvěma cihlami našli Bibli a malý zápisník obsahující 25 jmen, z nichž jedno bylo identifikováno jako pastor, dvě jako chon-do-sa (asistenti pastorů), dva jako starší a 20 dalších jmen, zřejmě členů kongregace identifikovaných podle jejich povolání. Vojáci předali Bibli a zápisník místní pobočce 15. divize Korejské dělnické strany (KWP), ale představitelé strany uvedli, že je na vojenské policii Bowisaryungbu gigwanwon, aby věc prošetřila. Těchto 25 lidí bylo vypátráno na jejich pracovišti na základě informací o práci v jejich noteboocích a bez formálního zatčení sebráno armádou Bowibu. Odpůrce nevěděl o žádném soudním řízení se zatčenými. V listopadu 1996 bylo 25 lidí přivezeno na stavbu silnice. Popravu sledovaly čtyři soustředné obdélníkové řady diváků. Respondent 17 byl v první řadě. Pět vůdců naplánovaných na popravu – pastor, dva pomocní pastori a dva starší – byli svázáni za ruce a nohy a byli nuceni lehnout si před parní válec. Tento parní válec byl velké stavební vozidlo dovezené z Japonska s těžkým, obrovským a širokým ocelovým válcem vpředu, který byl určen k drcení a vyrovnávání vozovky před betonáží. Dalších dvacet lidí bylo drženo o kousek dál. Odsouzení byli obviněni z toho, že jsou špioni Kiddokyo (protestantští křesťané) a že se zapojují do podvratných aktivit. Přesto jim bylo řečeno: „Pokud se vzdáte svého náboženství a budete sloužit pouze Kim Ir-senovi a Kim Čong-ilovi, nebudete zabiti. Nikdo z těch pěti neřekl ani slovo. Někteří ze shromážděného shromáždění plakali, křičeli nebo omdlévali, když jim výbuch parního válce rozdrtil lebky. Dotazovaný 17 si v té době myslel, že tito církevní lidé jsou blázni. V té době si myslel, že náboženství je „opiát“ a že je od nich pošetilé vzdát se života pro náboženství. Slyšel od vojáků, kteří odváděli dalších dvacet vězňů, že je odvážejí do zajateckého tábora.“
#16 Odhaduje se, že v šesti obrovských severokorejských koncentračních táborech žije přes 150 000 lidí…
Všechny ty nápadité a vtipné mýty o severokorejských diktátorech však zakrývají znepokojivou pravdu: jihokorejská vláda odhaduje, že ve zajateckých táborech žije asi 154 000 Severokorejců. (Jiné mezinárodní orgány odhadují počet asi na 200 000). Existuje šest táborů obklopených elektricky nabitým ostnatým drátem. Dva tábory umožňují jakousi „rehabilitaci“ a propuštění vězňů, jak je popsáno v knize „Escape from Camp 14: One Man’s Remarkable Odyssey from North Korea to Freedom in the West“ (Viking, 2012). Zbytek jsou doživotní vězení.
#17 Podmínky, ve kterých musí vězni v Severní Koreji žít, jsou naprosto žalostné…
Mimosoudní popravy, znásilnění, nucené potraty, věznění bez soudu, mučení, hladové příděly, které vězňům vyhladoví natolik, že někteří z nich začnou jíst hmyz.
To jsou jen některé ze zneužívání, které je běžné v severokorejských věznicích a dalších vazebních zařízeních, podle bývalých vězňů, jejichž svědectví tvoří základ nové zprávy, kterou tento týden zveřejnila organizace pro lidská práva.
#18 Píseň s názvem „Without You, No Fatherland“ byla napsána speciálně pro Kim Čong-ila a je jednou z nejpopulárnějších písní v Severní Koreji. Pravidelně ji zpívá severokorejská armáda.
#19 Většina Američanů neví, že Severokorejci vyvinuli jadernou střelu, která „může zasáhnout jakékoli místo na pevnině Spojených států“…
Severní Korea v pondělí oznámila, že vůdce Kim Čong-un slíbil, že vyvine silnější útočné schopnosti, jen pár dní po prvním odpálení mezikontinentální balistické rakety v zemi po více než čtyřech letech.
Prohlášení naznačuje, že Severní Korea může brzy provést další odpaly nebo dokonce otestovat jadernou hlavici, aby modernizovala svůj arzenál a zvýšila tlak na Bidenovu administrativu, protože jaderná diplomacie nadále stagnuje. Minulý čtvrtek Severní Korea provedla své dvanácté letošní kolo testů zbraní a odpálila nově vyvinutou střelu dlouhého doletu Hwasong-17, která byla podle analytiků navržena tak, aby dosáhla jakéhokoli místa na pevnině USA.
#20 Severní Korea úspěšně otestovala podvodní dron, který údajně připomíná ruskou zbraň Poseidon soudného dne…
Podle KCNA na test osobně dohlížel diktátor Kim Čong-un, který chtěl USA a Jižní Koreu varovat, že svými „úmyslnými, udržovanými a provokativními válečnými hrami“ způsobují „jadernou krizi“.
Severokorejský státní list Rodong Sinmun zveřejnil fotku Kima vedle velkého torpéda, což může, ale nemusí být podvodní dron. Součástí článku byly i fotografie, které údajně ukazovaly, jak dron manévroval pod vodou a poté vykopl sloupec vody na způsob útoku hlubinnou náloží, když jeho testovací hlavice explodovala.
#21 Kim Čong-un opakovaně hrozil zničením Jižní Koreje jadernými zbraněmi. Zde je jen jeden příklad…
Severokorejský vůdce Kim Čong-un pohrozil, že v případě jaderného útoku zničí Jižní Koreu, informovala v pátek státní média poté, co jihokorejský prezident varoval, že Severní Korea zažije „konec svého režimu“, pokud použije jaderné zbraně.
Ohnivá rétorika není nová, ale přichází v době napětí na Korejském poloostrově a jen několik týdnů poté, co severokorejská státní média zveřejnila snímky Kimovy návštěvy v zařízení na obohacování uranu, které produkuje jaderný materiál pro zbraně.
#22 Kim Čong-un také pohrozil, že „úplně vyhladí“ Spojené státy…
Severokorejský vůdce Kim Čong-un nařídil své armádě, aby „úplně zničila“ Spojené státy a Jižní Koreu, pokud budou vyprovokovány, uvedla v pondělí státní média poté, co slíbila posílit národní obranu, aby se vypořádala s tím, co nazval bezprecedentní konfrontací vedenou USA.
I když tohle všechno vím, chtěl bych jednou Severní Koreu navštívit.
Ale ti, kdo zemi navštíví, rozhodně nemají žádnou záruku, že vyjdou živí.
Žena jménem Yeonmi Park ví, jaký je každodenní život v Severní Koreji, protože se tam narodila. Ve 13 letech byla doslova svědkem toho, jak jí lidé přímo před očima umírali hlady. Naštěstí se jí podařilo uniknout ze Severní Koreje a žít lepší život.
V roce 2016 přestoupila Park z univerzity, kde studovala v Jižní Koreji, na Columbia University zde ve Spojených státech. Zpočátku byla velmi nadšená, že může studovat v této zemi, ale když začala chodit na kurzy, rychle si uvědomila, že „ani Severní Korea není tak šílená“…
Přeběhlík ze Severní Koreje řekl, že pohlížela na Spojené státy jako na zemi svobody projevu a svobodného myšlení – dokud zde nenastoupila na vysokou školu.
Yeonmi Park navštěvovala Kolumbijskou univerzitu a okamžitě ji zasáhlo to, co viděla jako protizápadní nálady ve třídě a zaměření na politickou korektnost, což ji přimělo přemýšlet: „Ani Severní Korea není tak šílená.“
Je tak snadné vysmívat se Severní Koreji, ale pravdou je, že většina zbytku světa se vydala stejnou orwellovskou cestou.
Doufejme, že nyní, když je ve Spojených státech u moci nová vláda, dojde k nějakým pozitivním změnám.
Ale ve většině zemí jsou základní svobody narušovány dechberoucím tempem.
Svoboda je velmi vzácná věc a jakmile ji jednou ztratíte, může být nesmírně obtížné ji znovu získat.
Jen se zeptejte lidí v Severní Koreji.
* * *
Autor Tyler Durden
