Internet opět čeká radikální změna

Jako jeden z původních zastánců síly digitálních informací a obchodu byl vývoj posledních let zničující. Internet byl konsolidován, cenzurován a propagován. Vyhledávací nástroje, které kdysi poskytovaly komplexní přístup k neslýchaným pravdám, se staly hračkami elit k manipulaci s veřejným míněním.

Ve stejné době začala v našich životech dominovat hloupá „chytrá“ technologie. Týkalo se to televizorů, lednic, termostatů, zabezpečení budov a dokonce i vypínačů. Absurdita toho všeho mi byla jasná, když jsem si koupil novou žárovku, která vyžadovala stažení aplikace pro změnu jasu. Stmívač byl vynalezen asi před 65 lety a funguje spolehlivěji než tato hloupá věc.

Mezitím se soundtrack k digitálnímu věku stal všudypřítomným digitálním pípáním a dalšími podivnými zvuky. Dokonce i moje vlastní myčka je naprogramována tak, aby po dokončení sušení vydala devět hlasitých pípnutí, jako bych potřeboval, aby na mě nějaký spotřebič křičel, protože možná myslím na něco jiného.

Všichni jsou toho tak otrávení, že majitel bytu, kterého znám, pracuje na opravě interkomu v budově, který byl ve 40. letech plně funkční a pak se rozbil. Chce, aby se vrátila do původního stavu a nahradila všechen zbytek této zbytečné digitální technologie. Problém je, že nemůže najít nikoho, kdo by věděl, jak to opravit!

Webové stránky, které byly kdysi open source, se staly pouhými doručovacími systémy pro mocné elity, které nám doručují zprávy. V určitém okamžiku se ukázalo, že Wikipedie je naprosto nespolehlivá. Jakýkoli příspěvek, který byl byť jen vzdáleně kontroverzní, byl zablokován, pokud byl v rozporu se schválenou zprávou.

Nebyl to jen Google a Wikipedie. Matt Taibbi je právě tady. Později se internet obecně stal „nepraktickou překážkou poznání“.

Mnoho z nádherných slibů učiněných na začátku tohoto století nyní leží v troskách. Stalo se tak například se sociálními médii, které slibovaly nové formy komunity a sociálního spojení. Jak se ukázalo, pochybovači měli pravdu. Přátelé na Facebooku nebyli skutečnými přáteli a platformy navržené k předvádění nejlepších životů se staly živnou půdou pro smutek a závist. Jakmile jejich zpravodajská hodnota zmizela, stali se obrovskými žrouty času a kradli nám hodiny produktivity.

Pak tu byla otázka shromažďování dat, nejisté soukromí a komercializace našich osobních zvyků, obchodovaných na digitálním trhu a nakonec prodaných vládám a jejich dodavatelům. Byla to katastrofa, kterou, pokud vím, nikdo před 25 lety nepředvídal. Nyní se to zdá zcela zřejmé: trh proměňuje naše životy v obchodovatelnou komoditu, zatímco vlády používají informační systémy jako metodu ke zpřísnění kontroly.

Pamatuji si, že jsem na začátku 21. století vedl veřejné debaty s lidmi na toto téma. Moji odpůrci varovali, že se něco nedaří, zatímco já jsem si byl jistý, že libertariánský étos technologických podnikatelů nás ochrání. Mýlil jsem se a moji soupeři měli pravdu. Nic nevyšlo tak, jak jsem doufal.

Stroje začaly ovládat nás a ne naopak. Zjistil jsem to nedávno během mezipřistání, když mi byl odepřen nástup na palubu, protože někdo o tři úrovně níže ve výrobní struktuře nestiskl správné tlačítko. Všichni věděli, že mám zaplacenou jízdenku a moje jméno je na sedadle, ale automat neustále blikal něco hloupého. Nikdo s tím nemohl nic dělat a já musel zmeškat let, zůstat přes noc a na druhý den si zarezervovat další.

Díváme se na všechen ten chaos a přemýšlíme, jestli to všechno stálo za to. Jsme na tom nyní opravdu lépe než před 15 lety nebo dokonce před 5 lety? Zdá se, že tomu tak není. Vše je potřeba důkladně promyslet. Taibbi jde ještě dál a říká to na rovinu: Internet musí být rozbit a kompletně přestavěn. S tím nemohu nesouhlasit.

Rád bych však navrhl, že součástí řešení by mohla být samotná umělá inteligence (AI). Pro tyto velké jazykové modely zatím existuje skutečný konkurenční trh. První iterace za Bidenovy administrativy byly bolestně vzhůru a zjevně přinesly špatné odpovědi. Pak se ale trh zahřál a to skončilo.

Platforma X právě vydala svůj model AI Grok v aplikaci ke stažení, přičemž verze 3 je výrazně lepší než ta, která byla poprvé vydána před šesti měsíci. Je to opravdu zázrak, nejen vysvětlení, ale i jeho citáty. Vše, co vám říká, abyste odpověděli na vaši otázku, je podloženo zdrojovým materiálem, který vás může dostat hlouběji do tématu. Tento zdrojový materiál je vyvážený a široký a o jeho věrohodnosti můžete rozhodnout sami. Vestavěná grafická služba vytváří fotografické obrazy úchvatné krásy se správnými tipy.

Vzhledem k tomu, že Grok 1 vyšel, zjistil jsem, že je to hodná náhrada za všechny vyhledávače, z nichž nejdůležitější byly za posledních 5 let poškozeny. Nyní se od nich cítím zcela emancipovaný. Tato aplikace je cenným přístupem ke zdrojům informací. Jsem přesvědčen o této nové cestě, protože toto odvětví není ziskové, převážně open source a vysoce konkurenční.

Nicméně, protože jsem byl dříve zaskočen, neudělám stejnou chybu znovu a budu oslavovat jazykové modely AI jako cestu do utopické budoucnosti. Stále dělají mnoho chyb, které je třeba napravit lidskou inteligencí, jak vám potvrdí každý skutečný odborník. Hrozí velké nebezpečí, že se spletou s pravdou, a je mi líto studentů budoucnosti, kteří věří, že už nepotřebují nic vědět ani rozumět, protože AI udělá vše za ně.

Je na zralejších lidech v této místnosti, aby mladým lidem jasně ukázali, že skutečné knihy, skutečné studie, skutečné učení a hluboká moudrost pramenící z tvrdé práce nic nenahradí. Aplikace, která vyžaduje pouze několik sekund kliknutí, je k ničemu. Tyto nástroje mohou být užitečné jako zkratky, připomenutí a výzvy k dalšímu učení, ale nikde a nikdy nenahrazují znalosti, které pocházejí z hlubokého studia. Říkám to s vědomím, že celá generace bude oklamána, aby věřila opaku.

Tak proč bych měl mít radost z AI? Protože by to nakonec mohlo rozbít technologické kartely, srazit vyhledávače na kolena a zničit obchodní model mnoha milionů webzinů, které přežívají pouze z poskytování reklamy svým uživatelům. Je to zásah do špatného systému, a to je velmi vítané a naléhavě potřebné.

Můj přítel Mark Changizi poznamenává , že „velké jazykové modely a prediktivní systémy nevytvářejí moudrost z ničeho. Zpracovávají a reorganizují nahromaděný výstup lidského myšlení. … AI nepřemýšlí, přeskupuje. Negeneruje nové nápady, ale přestavuje dřívější myšlenky způsoby, které jsou často přesvědčivé, ale v podstatě odvozené. Jeho brilantnost – jakkoli může být brilantní – nepochází z architektury neuronové sítě, ale z hloubky a šíře lidských znalostí, na kterých byla trénována.“

A to vyvolává vážný problém. Pokud jsou data, která jsou základem AI, poškozena a ztrácejí kvalitu, AI bude stále více produkovat výsledky, které jsou také poškozené a ztrácejí kvalitu. Čím hloupější budeme my, tím hloupější bude AI. Je to proto, pokračuje Changizi, AI je „zrcadlem – zrcadlem, které odráží kolektivní pohledy na lidské myšlení, vytříbené po staletí otevřeného diskurzu. Pokud necháme mechanismy, které produkovaly tyto znalosti, atrofovat, nezachrání nás žádné množství výpočetního výkonu. Inteligence za inteligencí bude ztracena.

Neměli bychom udělat stejnou chybu jako před 20 lety, kdy jsme si mysleli, že nás zachrání nová technologie. Ona to neudělá. Civilizace se musí zachránit sama. Technologie poskytuje nástroje pro efektivitu, ale ne a nikdy vhled, kreativitu, ctnost a moudrost. Bez ohledu na to, jaké aplikace si stáhneme, stále máme spoustu práce, abychom udrželi a zkrášlili civilizovaný život.