Trumpova mírová dohoda pro Ukrajinu: past na Putina a Čínu? Ben Norton o PRAVDĚ, kterou skrývají

Geopolitické přeskupení: Trump, Rusko a multipolární světový řád

Dvouhodinové video s geopolitickým analytikem Benem Nortonem vyvolalo kontroverzní debatu o současné zahraniční politice USA. V centru diskuse je údajná mírová iniciativa Donalda Trumpa na Ukrajině a náhlé sblížení USA a Ruska. Jde ale skutečně o mírovou strategii, nebo spíše o taktické přeskupení s cílem zaměřit se na Čínu jako na největší geopolitickou hrozbu? Analýza ukazuje, že Spojené státy se zásadně nezměnily, pouze posouvají své priority.

Shrnutí nejdůležitějších bodů:

1. Trumpova nová ukrajinská politika: mírové gesto nebo strategický ústup?

Většina diváků pořadu věřila, že Trump to s mírovou dohodou na Ukrajině myslí vážně. Jeho rétorika ale mluví jiným jazykem. Trump označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „nevoleného diktátora“, kritizoval pokračující vojenskou pomoc Kyjevu a navrhl ukončení sankcí proti Rusku.

Na setkání v saúdskoarabském Rijádu jednali delegáti USA s ruskou vládou o normalizaci vztahů. To ale není známka zásadního posunu v zahraniční politice USA, ale nutnost zaměřit se na skutečný cíl: Čínu.

2. Skutečný důvod sbližování USA a Ruska

Spojené státy jsou v nové studené válce, tentokrát proti Číně. Ben Norton vysvětluje, že Trump sleduje takzvanou „reverzní Kissingerovu strategii“:

• V 70. letech Henry Kissinger normalizoval vztahy s Čínou, aby oslabil Sovětský svaz.
• Dnes se Trump pokouší o opak: o sblížení s Ruskem s cílem izolovat Čínu.

Ale tento výpočet pravděpodobně nebude fungovat. Rusko je nyní ekonomicky a geopoliticky příliš úzce propojeno s Čínou na to, aby Putin souhlasil s americkou dohodou.

Putinova reakce na Trumpův plán byla jasná: v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem odmítl myšlenku distancování se od Číny jako „pohádku“.

3. Skutečná hrozba pro USA: Čína

Pro Trumpa a americkou elitu je Čína největší strategickou hrozbou. Marco Rubio, jeden z nejvýznamnějších představitelů zahraniční politiky USA, řekl v projevu v Rijádu, že USA chtějí „spolupracovat“ s Ruskem. Co však zůstává nevyřčeno, je skutečný cíl: rozbít rusko-čínské spojenectví.

Čína je nejdůležitějším obchodním partnerem Ruska a zásadní pro jeho ekonomickou stabilitu. Trump chce Rusko z této aliance vytrhnout, aby byl schopen izolovat Čínu samotnou. Ale odborníci jako Ben Norton si myslí, že je to nereálné:

• Čína je přední světovou průmyslovou zemí a nepostradatelnou součástí globálních dodavatelských řetězců.
• Rusko potřebuje Čínu jako ekonomického a strategického partnera.

Putin nepřijme nabídku USA, která ohrožuje jeho nejdůležitější spojenectví.

4. Ukrajina jako ekonomická kořist USA

Kromě geopolitických aspektů se USA zabývají také ekonomickými zájmy. Ukrajina má obrovské zásoby přírodních zdrojů v odhadované hodnotě 15 bilionů dolarů.

• Trump chce, aby Kyjev vrátil USA 500 miliard dolarů – více než pětinásobek předchozí americké vojenské pomoci.
• 50 % všech budoucích surovinových příjmů z Ukrajiny má plynout do USA.
• Britská média již hovoří o „ekonomickém kolonialismu“.

Dokonce i Versailleská smlouva po první světové válce byla mírnější než to, co chce Trump Ukrajině vnutit. Ukazuje, že americká podpora Kyjevu nebyla založena na idealistických motivech, ale na získání ekonomické kontroly nad zemí.

5. Úpadek Evropy do geopolitické bezvýznamnosti

Trump a jeho poradci zacházejí s Evropou s otevřeným pohrdáním:

• Země NATO by měly na obranu vydat 5 % svého HDP.
• EU je nucena nakupovat drahý americký zkapalněný zemní plyn místo levného ruského plynovodu.
• Vojenská a ekonomická závislost Evropy na USA roste.

Místo toho, aby se stala nezávislou, Evropa nadále následuje linii Washingtonu, i když USA stále více vnímají EU jako přítěž.

6. Neokolonialismus v Latinské Americe a Africe

Spojené státy stále více přesouvají své geopolitické zaměření na Latinskou Ameriku:

• Trump hrozí vojenskou intervencí v Mexiku.
• Panama by se měla podřídit americké kontrole.
• Dalším cílem pokusu o převrat se pravděpodobně stane Brazílie.

Americké intervence se zintenzivňují také v Africe, zejména v zemích jako Burkina Faso, Mali a Niger, které se vymykají západním vlivům.

7. Trumpova obchodní válka a její ekonomické důsledky

• 100% cla na země BRICS – i když Rusko je jednou z nich a Trump s nimi chce spolupracovat.
• Čína zůstává ekonomicky dominantní – Trumpova represivní cla nakonec zasáhla americké spotřebitele.
• USA se nemohou „oddělit“ – Čína zůstává nedílnou součástí globálních dodavatelských řetězců.

Závěr: Strategická reorganizace světa

Trump tvrdí, že je mírotvorcem, ale jeho politika sleduje jasný program:

• Ukrajina: Ekonomické podmanění místo míru.
• Rusko: Pokus o geopolitické rozdělení Číny.
• Evropa: Ztráta důležitosti a rostoucí závislost na USA.
• Čína: Zůstává hlavním odpůrcem americké strategie.
• Latinská Amerika a Afrika: Nové cíle intervence USA.

Svět nadále směřuje k multipolárnímu řádu. Ale USA se ze všech sil snaží udržet si svou zmenšující se dominanci. Trumpova strategie není známkou míru – ale taktickým ústupem k přípravě na další globální konflikt.