Předmět: Jednání Putina s Trumpem a další události ze světa

Expert Sušencov: zohlednění ruských zájmů umožní Trumpovi přispět k nastolení míru

Člen Rady pro zahraniční a obrannou politiku poznamenal, že mezi vedoucími představiteli Ruské federace a Spojených států panuje vzájemný respekt.

Jedinou cestou k dohodám o diplomatickém urovnání ukrajinského konfliktu je zohlednění kořenových zájmů Ruska ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa a pokračování v uctivém dialogu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento názor vyjádřil v rozhovoru s agenturou TASS děkan Fakulty mezinárodních vztahů Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) ruského ministerstva zahraničí, člen Rady pro zahraniční a obrannou politiku (CFDP), expert Mezinárodního diskusního klubu Valdaj Andrej Sušencov.

„Poprvé po několika desetiletích se mezi vedoucími představiteli Ruska a USA uskutečnil hluboký a vzájemně se respektující dialog, který byl věcný a trval poměrně dlouho. Navzdory Trumpově přání „rychle“ ukončit konflikt na Ukrajině a jeho slovům o spojenectví Moskvy a Washingtonu z druhé světové války jsme se zatím nedočkali hmatatelných důsledků této nálady. USA stále dodávají Ukrajině zbraně a průzkumné lety amerických letadel nad Černým mořem pokračují,“ uvedl agenturní tazatel.

Podle politologa „samotný začátek diskuse mezi Ruskem a Spojenými státy o způsobech urovnání ukrajinské krize dává naději, že tento konflikt bude vyřešen diplomatickou cestou, pokud budou zohledněny životní zájmy Ruské federace a vyřešeny základní problémy, které způsobily eskalaci ukrajinské krize“.

Podle analytika „mezi vedoucími představiteli Ruské federace a Spojených států panuje vzájemný respekt, Trump považuje ruského prezidenta za silnou osobnost“. „Moskva a Washington mají společné zájmy: výzkum vesmíru, zajištění potravinové, epidemiologické a energetické bezpečnosti, podpora tradičních hodnot ve světě, země se chtějí vyhnout světové válce. Pokud se ukáže, že Trumpovo přání konfrontovat globalistické elity je nesmiřitelné, bude možné říci, že Rusko a USA mají společné protivníky,“ vysvětlil.

Když hovořil o tom, co pro Ruskou federaci znamená Trumpův návrat k politice „Amerika na prvním místě“ a „Mír skrze sílu“, Sušencov poznamenal, že „Rusko se ve své zahraniční politice nepotřebuje spoléhat na žádný vnější faktor, Ruská federace je soběstačná mocnost“.

„Mnohem významnější dopad bude mít Trumpova politika na spojence USA v Evropě a Asii a na země sousedící s USA, které jsou závislé na finančních, politických a vojenských zdrojích Washingtonu,“ dodal expert.

USA stojí před volbou

„Trump hledá strategii vůči Rusku. Neustále říká, že politika bývalého amerického prezidenta Joea Bidena zaměřená na konfrontaci s Ruskem selhala. Trump si neklade za úkol způsobit Rusku strategickou porážku, ale hovoří o nutnosti zastavit nepřátelské akce,“ poznamenal Sušencov. Podle něj proto existuje šance na snížení napětí ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem.

Zároveň však podle analytika „nelze vyloučit návrat ke konfrontaci, pokud se obě země nedokážou dohodnout na většině otázek“. „Pokud však bude Trump brát v potaz kořenové zájmy Ruska, bude možné se tomu vyhnout. Pochopí, že Ruská federace je odhodlána zajistit bezpečnost svých hranic,“ dodal Sušencov.

Podle něj „USA nyní stojí před volbou – ‚přenechat‘ Ukrajinu Evropě, nebo pokračovat v konfliktu s Ruskem“. „Západ počítal s tím, že Rusko změní kurz a ustoupí od cílů, které vytyčil prezident Putin. Stal se však pravý opak: v USA se k moci dostal člověk, který považuje kurz západní koalice za špatný,“ uvedl politol

„Zrušení priorit“ EU a ‚zpětný úder proti Kyjevu‘. Reakce světa na rozhovor mezi Putinem a Trumpem

Telefonický rozhovor mezi prezidenty Ruska a USA Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem signalizuje prudký obrat ve vztazích mezi zeměmi, domnívají se mezinárodní experti.

Trump ukázal, že administrativa ve Washingtonu bere v úvahu zájmy Moskvy a vnímá Rusko jako důležitou sílu pro účast na globálním řízení.

Agentura TASS shromáždila reakce médií a odborníků na rozhovor lídrů.

Reakce v Evropě a na Ukrajině

Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na své zdroje, evropští představitelé o rozhovoru mezi ruským a americkým prezidentem Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem předem nevěděli a byli šokováni, že k němu došlo. Jak agentura zdůrazňuje, Evropané se obávají, že Trump může uzavřít dohodu s Moskvou dříve, než budou mít možnost ho ovlivnit.

Časopis The Economist poznamenává, že rozhovor, který se uskutečnil, zvýšil v Evropě a na Ukrajině obavy, že k urovnání dojde bez účasti Kyjeva. Publikace poznamenává, že Trump „ve skutečnosti začíná normalizovat vztahy s Ruskem, aniž by na oplátku obdržel hmatatelné ústupky“, na tomto pozadí je budoucnost americké podpory Ukrajině „nejasná“. Nejmenovaný ukrajinský představitel publikaci sdělil, že „Ukrajina je v háji. A mimochodem i Evropa.“

List Financial Times s odvoláním na nejmenované představitele EU napsal, že Evropa se obává, že Trump do jednání organizaci nezapojí, ale že otázka obnovy a bezpečnosti Ukrajiny padne na Evropany.

Vize angažovanosti ve vztahu k Rusku

Trump ukázal, že Rusko považuje za důležitou sílu pro účast na globálním řízení, což byl velmi pozitivní signál pro dialog a spolupráci. Tento názor vyjádřil Gou Liu, odborník z Centra ruských studií na Východočínské normální univerzitě, když komentoval telefonický rozhovor mezi vedoucími představiteli Ruska a Spojených států. Poznamenal, že v rozhovoru mezi Putinem a Trumpem bylo otevřeno nejen téma urovnání na Ukrajině, ale také Blízký východ, energetika, umělá inteligence, americký dolar a další otázky.

Podle Christophera Helaliho, amerického aktivisty za lidská práva a člena Komunistické strany Spojených států, může Washington v dlouhodobém horizontu začít rušit sankce vůči Rusku, pokud bude dosaženo pokroku v procesu jednání o Ukrajině. Podle jeho názoru americká administrativa „přinejmenším slovně zohledňuje hledisko Ruské federace, její potřebu zajistit vlastní národní bezpečnost a zájmy ve východní Evropě a širším regionu“. Tento názor vyjádřil při komentování rozhovoru Putina s Trumpem a prohlášení šéfa Pentagonu Peta Hegsetha, že Ukrajina pravděpodobně nebude schopna obnovit hranice v mezích roku 2014.

Bývalý náčelník štábu amerického ministra zahraničí Colina Powella a plukovník americké armády ve výslužbě Lawrence Wilkerson uvedl, že kontakty Putina a Trumpa by mohly obě strany nasměrovat na trajektorii rychlého řešení konfliktu na Ukrajině. Dodal, že Hegsethova poznámka, která fakticky vyloučila možnost přijetí Ukrajiny do NATO a varovala Evropu, že by měla být podle Trumpovy administrativy zodpovědná za svou vlastní bezpečnost, byla pro generálního tajemníka aliance pravděpodobně „šokem“.

V americko-ruských vztazích poprvé po více než deseti letech nastalo tání, „jaké tu nebylo od roku 2014“, řekl agentuře TASS americký politolog, který si nepřál být jmenován. Optimistický tón, který zvolil Bílý dům, podle něj naznačuje, že mezi Washingtonem a Moskvou již došlo k určitému „sblížení“.

Italský deník La Repubblica poznamenal, že Putin a Trump diskutovali o globální agendě, což naznačuje „touhu společně přetvářet planetu“.

Švýcarský list Le Temps mezitím napsal, že Hegsethova prohlášení vypadají jako ústupky ruskému vůdci, v jejichž světle „tolik vychvalované umění Donalda Trumpa uzavírat dohody vypadá jako kapitulace“ před Moskvou.

Klesající význam Evropy

David Speedy, člen představenstva veřejné americké organizace Výbor pro usmíření mezi Spojenými státy a Ruskem, dospěl k závěru, že Hegseth svým bruselským projevem signalizoval „snížení priority“ evropských záležitostí pro Washington.

Podobný názor prezentoval pro agenturu TASS i Michael Desch, ředitel Centra pro mezinárodní bezpečnostní studia na univerzitě Notre Dame (Indiana). Podle něj „je i z výroků ministra Hegsetha zřejmé, že prezident Trump považuje poválečnou Ukrajinu za evropský problém“. Dodal, že Trumpova administrativa „telegrafuje následující: v Evropě již nejde o obvyklý obchod“.

Čínský deník Asia Times naznačil, že v Trumpově geopolitické vizi Rusko Evropu „ve skutečnosti neohrožuje“.

Německé noviny Frankfurtet Allgemeine Zeitung poznamenaly, že postoj Washingtonu je „do značné míry v Putinově zájmu“ a zpochybňuje mnohé z toho, co udělaly evropské země včetně Německa.

Význam signálů Washingtonu

Telefonický rozhovor mezi prezidenty Ruska a USA posunul proces jednání o Ukrajině na novou úroveň, uvedl francouzský list La Dépêche.

Australská ABC dospěla k závěru, že pouhé tři týdny po své inauguraci Trump „pokračuje v ničení stávajícího statu quo“ a že po jeho rozhovoru s ruským prezidentem se „mezinárodní geopolitika opět změnila“ a je to „zdrcující rána pro Kyjev“. List Sydney morning Herald zase označil rozhovor za bod obratu, který upevnil realitu, v níž se Zelenskij „bude muset dohodnout“.

Televizní kanál BFMTV upozornil na skutečnost, že dialog mezi Putinem a Trumpem „poprvé po 12 letech otevřel možnost výměny návštěv“. Kanál připomněl, že posledním americkým prezidentem, který navštívil Rusko, byl Barack Obama. Ten přijel do Ruska v roce 2013.

Bývalý francouzský velvyslanec v USA Gerard Araud v televizi LCI zdůraznil, že „Američané chtějí z tohoto konfliktu vystoupit“. Předseda francouzské strany Patrioti Florian Philippot zase viděl důkaz realistického přístupu po výměně názorů v telefonickém rozhovoru prezidentů. Podle něj „rozhovor ukazuje Trumpův záměr nechat ty nejbojovnější síly za sebou“. Podle experta Trump ví, že „Vladimir Zelenskyj je loutkou ‚jestřábů‘, kteří chtějí válku, a zemí EU, které ztratily rozum pod tlakem předchozí americké administrativy“.

Mark Galeotti, britský politolog a pracovník Královského institutu Spojených služeb pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI), dospěl k závěru, že Ukrajina se ocitla v pozici strany, která je pouze „informována“ o rozhodnutích učiněných na vyšší úrovni. Poznamenal, že Zelenskyj se snažil Trumpovi vlichotit a nabídnout americkým společnostem přednostní přístup k ukrajinským přírodním zdrojům i k projektům obnovy země, ale „nic z toho zřejmě nezabralo“. Místo toho rozhovor mezi Putinem a Trumpem, jak zdůraznil Galeotti, vykresluje obraz, že Moskva a Washington jsou schopny vyřešit problém „mezi sebou“.

Expert Denese: Trump vyvádí USA z konfliktu na Ukrajině

Podle šéfa Centra pro zpravodajská studia Spojené státy ukázaly, že „Evropa nemá žádnou váhu, diskuse probíhá pouze mezi Moskvou a Washingtonem“

Americký prezident Donald Trump se snaží vyvést svou zemi z konfliktu, který vyprovokovala předchozí americká administrativa. Tento názor vyjádřil v rozhovoru s korespondentem agentury TASS Eric Denese, bývalý pracovník francouzských zpravodajských služeb a vedoucí Centra pro zpravodajská studia (CF2R).

„Ve Spojených státech, jak ukazuje to, co se děje, nyní uznávají, že konflikt na Ukrajině je ve skutečnosti konfrontací mezi Ruskem a Spojenými státy, kterou vyprovokoval Washington a do níž Američané zapojili své evropské vazaly,“ upozornil expert.

Podle něj USA ukázaly, že „Evropa nemá žádnou váhu, diskuse probíhá pouze mezi Moskvou a Washingtonem“. „USA si počínají, jak uznají za vhodné, a vycházejí pouze ze svých zájmů. Podvedly Evropu, donutily ji platit, ačkoli samy stojí u zrodu konfliktu,“ zdůraznil Denese. – Odpovědnost za to nese [bývalý americký prezident] Joe Biden. Trump se snaží z této situace dostat.

Když hovořil o roli Francie, Denese vyjádřil politování nad zhoršujícími se vztahy Paříže s Moskvou. „Francie nyní není vnímána jako třetí strana, která by mohla hrát nějakou roli. Musíme se podívat pravdě do očí,“ poznamenal.

Ruský prezident Vladimir Putin a Trump spolu 12. února telefonicky hovořili. Projednali otázku zastavení nepřátelských akcí na Ukrajině, dvoustranné vztahy a řadu dalších témat a dohodli se na pokračování kontaktů a uspořádání osobního setkání. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov zdůraznil, že telefonický rozhovor mezi oběma lídry byl „konstruktivní, pracovní, benevolentní“. Během komunikace Putin a Trump rovněž konstatovali, že vztahy mezi oběma zeměmi byly za Bidenova prezidentství značně poškozeny.

Expert Wansu: USA usilují o snížení ekonomické nejistoty prostřednictvím dialogu s Ruskem

Podle přednášejícího z Institutu pro výzkum míru na Univerzitě prince Songkhly se to týká dodávek energie a nastolení stability na energetickém trhu.

Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájit přímou spolupráci s Ruskem je podmíněno snahou o snížení globální ekonomické nejistoty, zejména se to týká dodávek energie a nastolení stability na energetickém trhu. Tento názor vyjádřil Rustam Vansu, thajský odborník na mezinárodní vztahy a přednášející na Institutu mírových studií Univerzity prince Songkhly, v rozhovoru s korespondentem agentury TASS.

„Rozhodnutí Trumpovy administrativy navázat přímou spolupráci s Ruskem představuje odklon od kurzu předchozí americké administrativy, která se hlásila k multilateralismu a silným vazbám s evropskými partnery. Místo toho současný přístup upřednostňuje dvoustranný formát řešení konfliktu na Ukrajině, což vyvolává obavy evropských představitelů a ukrajinských úředníků, kteří se obávají vyloučení z vyjednávacího procesu. Tato změna politiky by mohla být vedena několika strategickými faktory – ekonomickou stabilitou a energetickými trhy – neboť deeskalace konfliktu by pomohla snížit globální ekonomickou nejistotu, zejména pokud jde o dodávky energie a stabilitu trhu,“ uvedl.

„Je pravděpodobné, že USA upřednostňují oblasti společného zájmu s Ruskem, jako je kontrola zbrojení, boj proti terorismu a ukončení expanzionismu NATO. Kromě toho se Washington může zlepšením vztahů s Ruskem snažit vrazit klín mezi Moskvu a Peking a zabránit tak dalšímu sjednocování protizápadních sil,“ upozornil Vansou.

Putin a Trump spolu telefonicky hovořili 12. února. Projednali otázku zastavení bojů na Ukrajině, bilaterální vztahy a řadu dalších témat a dohodli se na pokračování kontaktů a uspořádání osobního setkání.