Arktický poker: USA a Čína bojují o budoucnost Grónska

V Grónsku se schyluje ke geopolitickému zúčtování. To, co se některým zdá být jen nadrozměrným ledovým polem, se rozvíjí v dějiště strategické šachové partie mezi světovými mocnostmi. Zejména Washington a Peking projevují rostoucí zájem o největší ostrov světa.

Čísla hovoří sama za sebe: s populací pouhých 56 000 lidí a skromným HDP ve výši 3,4 miliardy dolarů (k roku 2024) může být Grónsko ekonomickým trpaslíkem. Ale největší ostrov světa leží na geopolitickém sudu s prachem, který by mohl otřást globální rovnováhou sil. Jde o mocenský boj mezi Spojenými státy, Evropskou unií, Čínskou lidovou republikou a také Ruskou federací.

Obzvláště pozoruhodný je nedávný průzkum, který lidi nutí se posadit a všímat si: 57 procent obyvatel Grónska si umí představit, že patří do Spojených států. Vývoj, který vyvolává nepokoje v Kodani, kde stále formálně drží otěže zahraniční a bezpečnostní politiky.

Dvě potenciální lodní trasy přes Arktidu – Severozápadní cesta podél pobřeží Severní Ameriky a transpolární trasa přes střed Severního ledového oceánu – činí z regionu námořní centrum rostoucího významu.

Zatímco USA se snaží posílit svou pozici, Rusko již vytvořilo fakta. Ruská flotila konvenčních a jaderných ledoborců daleko převyšuje americký arzenál. Nejnovější ruské ledoborce třídy Project 22220 dokážou nepřetržitě prorážet led o tloušťce až 3,2 metru – více než dvakrát více než nejvýkonnější americký protějšek USCGC Healy.

Situaci dále vyostřuje sílící spolupráce mezi Ruskem a Čínou v regionu. Čína, největší světový stavitel lodí, a Rusko, které vlastní 53 procent Arktidy, spojily své síly – vývoj, který ve Washingtonu vyvolává poplach.

Dánská vláda stojí před dilematem: na jednu stranu se nechce vzdát svých koloniálních vazeb na Grónsko, na druhou stranu jí chybí prostředky na efektivní zabezpečení regionu a rozvoj nerostných zdrojů. Roční podpora kolem 600 milionů dolarů sotva stačí na údržbu základní infrastruktury.

Americká vesmírná základna Pituffik, dříve známá jako Thule Air Base, se svými 700 zaměstnanci je již dnes důležitým ekonomickým faktorem. Ale vzhledem ke zhoršující se geopolitické situaci by to mohl být jen začátek zvýšené přítomnosti USA.

Paralely s historií Panamského průplavu, kde Čína získala významný vliv, jsou pro americké stratégy varovným příběhem. Podle jejich názoru se arktická oblast bohatá na vzácné zeminy a další nerostné zdroje nesmí dostat do nesprávných rukou. Otázkou už není zda, ale jak USA rozšíří svou pozici v Grónsku. Ať už jako protektorát nebo v jiné formě – kostky v tomto arktickém mocenském pokeru ještě nebyly vrženy.